Tekutých kvasinek (z pivovaru spodního kvašení)se dává cca 2dcl na 50litrů u dvanáctky, čím slabší tím míň u nealko piva cca trojka už jen desetinu to jest 0,2dcl. Otázka je kdy jsi to ochutnával v průběhu hlavního kvašení (trvá při 12st.C cca 7dní) až do předposledního dne je to jako burčák až k závěru se začínají kvasinky sedat ke dnu a mladé pivo se čistí a kvašení ustává. Pak teprve stočit do ležáckých nádob. Přílišná kvasničná příchuť- 1. moc kvasinek 2.špatný stav kvasinek- dopravou z pivovaru prošly velkým tepelným šokem, 3. kvašení probíhalo při vysokých teplotách teploty nad 20 st.C.
Pakliže si do ležáckých nádob stočil pivo již hodně čisté tak ležením se ta chuť usadí spolu s kvasinkama na dno, takže zhruba po měsící se ta chuť může začít ztrácet.

Uvařil jsem podle jednoho z návodů pivo. Ochutnal jsem, ale chutnalo jako tekuté droždí. Je chyba v tom že jsem tam dal moc kvasinek?

Díky za reakce na můj dotaz. Každá praktická rada je k nezaplacení.
Dej bůh štestí.
Jirka

30 - 40 min po vyčírení hladiny (cca 20-25min)

Len na vysvetlenie pre Jirku -
scedzovanie sa robí po rmutovaní (sladina) - potom nasleduje chmelovar - a až potom príde to rýchle schladenie (až teraz je to mladina)
Mne trvá scedzovanie asi 30-40 minút - (varím cca 25-30L) a taktiež po scedení hneď dávam variť, vysladený podiel pridávam už do vcelku horúceho zvyšku - treba šetriť čas - ale iba tam kde sa dá :-))

A po chmelovare rýchlo ochladiť - po skončení varu rozočím celý objem a nechám min.30 v okoji pre vypadnutie lomu.
Vtedy mám teplotu tak v rozmedzí 75-80 C. Pomocou medenného hada chaldím na 15C asi 30-35min.
Dezinfekciu robím Savom do pitnej vody (had, kvasná nádoba, hadička na stáčanie,...)

Asi máš větší zkušenosti.Jen jsem popsal jak to dělám já.Máš pravdu,že na prvním místě je hygiena,na druhou stranu při dodržení všech hygienických zásad není rychlé zchlazení na škodu.Pokud se týká toho zcezování,tak zde o nějakou rychlost asi nejde,ale spíš o to aby se nám podařilo z mláta dostat co nejvíce a hlavně aby sladina byla co nejčirejší.

Je potřeba si napřed ujasnit, co je myšleno procesem zcezování. Zdá se mi totiž, že ty mluvíš o nějakém zcezování mladiny (sladina s chmelem po chmelovaru) a tady se spíš diskutuje o scezování rmutu a tím vytváření mláta + sladiny, tj, produktu rmutování. Jak dlouho scezování rmutu a získání sladiny trvá záleží na vybavení, objemu rmutu a scezovačky, požadované čistotě sladiny, granulometrii použitých surovin (pšenice nemá pluchy a je lepivější), trpělivosti a něčím mezi nebem a zemí. :-) To jestli schlazovat rychle nebo pomalu je věčná otázka. Základ je nekontaminovat. Pokud se chladí rychle neznamená to, že se nemůže kontaminovat znečistěným chladičem nebo petkou s ledem.Naopak nechat těsně uzavřený hrnec na balkóně před noc, může být nejekonomičtější a přitom nejhygieničtější způsob. Je dobré to udělat rychle, ale přitom účelně, ale hlavně čistě. :-)

Nikdy jsem časy jednotlivých operací neměřil,ale čistě odhadem mi např.zcezování trvá asi 40minut s tím,že abych se nezdržoval,dám zcezenou sladinu do kotle vařit a mezitím mi probíhá vyslazování a tuto část pak do již dost horké části v kotli přileju a po zevření může proběhnout chmelovar.U zchlazení se snažím o co nejkratší čas.Při mých asi padesáti litrech mi to trvá z nějakých 80ti st.°C na zhruba 15°C tak hodinu.Těch 80° se tam objevilo protože,po cmelovaru se nechává 40min.stát pro tzv.jak jsem někde četl odpadnutí lomu,když tak mě někdo opravte.

To hroch: To je určitě taky způsob, ale já to tak nedělám, protože pokud bych tuto horkou vodu z meziprostoru vracel zpět pro vyslazování bylo by to stejná práce. Pokud bych ji počítal do předku, tak mi to předek naředí a musím vyslazovat menším objemem vody. Jinak jsme se asi nepochopili s tím podtlakem. Potlak vzniká kvůli té úzké hadičce (táhne, jako když stahujete pivo z fermentační nádoby, což je pak naškodu), kterou tam pro zjednodušení raději vůbec nedávejte a je to. Jenom jsem vás tím všechny zmádl :-) Ano rmut/mláto nebo prostě scezování se podráží, až se vše usadí a hladina se vyčeří. :-)

Díky za rady a tipy.
Jak dlouho trvá scezování? Mockrát jsem slyšel, že práce s mladinou musí probíhat rychle (co nejdřív schladit atp.), aby nedošlo k nežádoucí kontaminaci před zakvašením piv. kvasnicemi. Ale co se dozvídám z příspěvků od domácích sládků, takový "fofr" to není a v domácích podmínkach to snad ani jinak nejde (zcezování 1,5 - 2 hod.,schlazování přes noc ...).Vařím pivo z mlad. koncentrátu a klasicky jsem to zkusil jen jednou.Výsledek-hrůza. Tak se chci vyvarovat všech chyb.Proto díky za každou radu.
Dej bůh štěstí.
Jirka

Ten podtlak nevznikne, když před naléváním rmutu zaleješ dno až po vrch falešného dna teplou vodou. Za prvé se ti nedostane tuhý podíl pode dno a nevznikne podtlak. Kohout otvírat pomalu až po pauze na sednutí mláta. hroch

Pracuje se na presunuti homebrewingu na novy redakcni system jako je u pivniho deniku, aby vse bylo hezky pod jednou strechou svet piva.

Jen to chvili bude trvat, protoze ted se pracuje na fotogalerii...

(aha vydím, že pro ukecané lidi to tu není a je tu skrytý omezovač, takže doplňuju :-)) ...začněte, až se hladina v hodním kýblu vyčeří. Při podrážení začne téct kalný podíl, který opatrně vrátíte nahoru do vrchního kýblu a sbíráte teprve čistou sladinu. Pro vyslazování je dobré mít konvičku opatřenou růžicí pro opatrné nalívání 78°C horké vody.

Já mám scezovací "káď" udělanou ze dvou potravinářských kyblíků zasazených do sebe. Vrchní má ve dně vyvrtané otvory o průměru 2mm. Jako šablona sloužil list ze čtverečkovaného školního sešitu, který normálněě nalepíte smývatelným lepidlem na dno a vesele vrtáte (obrňte se trpělivostí - vrtání mi trvalo asi 3 hodiny). Spodní kýbl je opatřený výpustným kohoutkem. Na kohoutku mám ještě hadičku, aby nedocházelo k roztřikování, ale to si budete muset vyzkoušet. Může totiž dojít k tomu, že obsah sladiny v hadičce vyvolá podtlak, který začne vytahovat i nežádoucí jemné podíly. Lepší je silnější hadice, aby sladina stékala po jejich stěnách, než aby tekla v celé světlosti hadičky (ale pokud vám nevadí nějaká kapka vedle a lepící podlaha, tak se tím netrapte). Velikost kýblů určuje pracnost přípravy a konfort scezování. Čím větší kýble, tím více práce s vrtáním ale příjemnjší práce při scezování. Důležité je při nalévání rmutu zavřít spodní kohout a otevřít ho až při podrážení, které

Myslím,že by to šlo udělat následovně-koupit kuchyňské nerezové půlkulaté sítko-takové to o průměru asi 200mm ,odstranit rukojeť a položit rantlem ke dnu zcezovací nádoby,na kteréžto dno přimontuješ odtokový ventil.Pod vzniklou polokoulí se ti bude schromažďovat zcezená sladina.Zcezovací nádoba by měla být podle mého spíš užší a vyší,protože to nejlepší síto je nakonec jak všichni víme dobře našrocený slad.Takže pokud budeš vařit z mouky,tak ti nepomůže ani svěcená.Než se mi naskytla jiná možnost,tak jsem to tak chtěl udělat a jsem přesvědčen,že by to mělo fungovat.

Mimichodem skvělý příspěvek. Mohl by mi někdo poradit, optimální parametry scezovacího síta (velikost direk, tvar, hustota apod.).
Díky moc.
Dej bůh štěstí
Jirka

malé dobrodružství s pečením domácího chleba,které jsem v minulých dvou letech absolvoval. Teď si k tomu chlebu hodlám uvařit ještě pivo a myslím, že postup bude stejně individuální, protože při pečení chleba jsem zjistil, že ne všechny jinde osvědčené postupy lze použít obecně a některé v mojí kuchyni nefungovaly vůbec, a to ani při velmi pečlivém dodržení všech podmínek. Takže k úspěchu budu potřebovat nejen čisté nářadí, ale i trochu toho zázraku...
V každém případě se těším na pokračování.