A ještě by tam mohla být nějaká stupnice třeba (1-5), kterou by jsme subjektivně ohodnotili dané pivko. Myslím, že by to bylo pak dobré vodítko pro ostatní, jestli pivo stojí za to ochutnat či ne. My jsme například museli ochutnávat uplně vše a zbytečně jsme si naštvali chuťové buňky, otrávili náladu a utratili tisíce Kč:)

1. No taky si myslím, že by to mohlo být zajímavé. Každý by mohl k určitému pivu vyjádřit své pocity a zkušenosti.
Na Ratebeer mají myslím zbytečně moc kategorií a podkategorií. Myslím, že by to šlo i lehce zredukovat.
2. Jinak k CZ pivům. Mým favoritem z průmyslových pivovarů je jednoznačně Rychtář a potom Svijany a pak i další...

To by bylo určitě zajímavý. Zvlášť u zahraničních piv.

Honzo a ostatní. Možná by bylo zajímavé udělat zde nějakou podobnou rubriku jako je na Ratebeer. Ohodnotit podrobně vždy nějaké pivo, které jsme ochutnali. Rozdělit do kategorie (druh piva), popsat: barvu, stupňovitost, alkohol, jednotky hořkosti, typ sladu a chmele co byl použit, ohodnotit: aroma, chuťové vlastnosti, doznívání, popř k jakému pokrmu by se hodilo atd. Pokud bude foto, tak přidat. Pod tím (u toho) by mohli být komentáře, kde bychom zase my ostatní pokud, se s tímto konkrétním pivem někdy setkáme, přidali svoje ohodnocení tohoto piva. Týkalo by se to jak zahraničních tak českých piv. ??

13° pltm., Weizen a Pale Ale Primátor, 12° a 14° Krakonoš, weizen a 13°tm. Březnice, 13° sv. i tm. Svijany, většina piv od Richtra z Bulovky, Kout na Šumavě, dříve flekovská 13° (10 kroků ze školy:-)...

Omlouvám se také za občasnou agresivitu..

Myslím, že ta anketa byla tehdy trochu více rozkročená ve smyslu, že neoslovovala jenom pravidelné čtenáře SP. Nicméně výsledek byl skutečně takový.

Když už se tu probírají preference, tak taky odhalím svůj pivní (ne)vkus co se týče českých ležáků. Bez pořadí namátkou: Krakonoš, Poutník, Svijany, Janáček, Dražíč, Litovel, Rychtář, Vyškov, Bon...

Omlouvám se, že jsem se nechal strhnout a ty mindráky beru zpět, protože tomu pan Žalio asi opravdu rozumí. Ale trvám na tom, že slovní agresivitu sem vnesl právě on, i když v posledních příspěvcích už se to přece jen trochu zlepšuje a diskuse je konstruktivnější, už ne ve stylu "celé české pivo je jak plesnivý hadr". Jen tak dále.
Jo a k panu Jobánkovi. Anketa o nejlepších českých pivech tady na svetě piva už byla. A kdopak tu mezi čtenáři vyhrál? Gambrinus, přátelé, Gambrinus... :-/

Jak jsem jiz zde psal, nabizim vam publikovani VAseho nazoru na svet piva u nas. Samozrejme davame prostor vsem:)

Jinak jak napsal Weetek, clanku o ceskem pivu tu mame vice nez dost a hodlame v nich pokracovat. Uz par tydnu(tedy od otevreni chystam clanek o Purkmistrovi atd...).

Ad Martin Stros plus ostatni - co kdybychom zustali v rovine slusnosti. Chapu, ze obcas to nekomu ujede, ale celkove jsem rad za to, ze na rozdil od jinych serveru se diskuse zde vede v rovine odpovidajici charakteru severu.

A ano, nekteri z nas, vcetne me, jsme trochu vi ujety na zahranicni piva. Ale k tomu jak psal i Petr Zalio, nepohrdneme ceskym lezakem. Proste nam chutnaji piva jinych kategorii, a nemusim si za nimajen litat, ze:)BAmberg, ktery je jen par hodin jizdy od Prahy, ma vse, co muze i pravoverneho priznivce ceskych piv oslovit...

Ještě nějakých 27 komentářů a budeme tu mít druhou stovku! :-)
To je složité říci, které pivo či pivovar je pro nás nejlepší.
U mě (co se týká regionálních pivovarů) po dlouhou dobu bodoval Regent, nyní si dost ujíždím na Rychtářově laskominách a plnně souhlasím s tím, co o něm napsal pan Žalio. Svijanský Rytíř Bitter mě také mile překvapil. Jsem fandou chmelení za studena aromatickým chmelem.

Bydlím 10 km od Postřižinského komína a jsem tomu rád, že je zastoupena regionální značka v mém bydlišti a nemusím se tolik vyhýbat hospodám s pivní limonádou z velkovývařoven.
Jinak ale vyhledávám kvasnicová piva (opět boduje Rychtář). Ta jsou ale stále jen obtížně dostupná, i když se situace lepší. Díky Bohu. Takže nejjistější cesta za kvasnicemi po celý rok je návštěva minipivovarů, které mám ze všech nejraději. Za pár hodin si dám medového Kance a už se nemůžu dočkat... :-)

díky za odpověď; teď se možná projevím, jako totální neznalec (ale kdo ví všechno, že ? :-) ) - nicméně jsem si také myslel, že napříkald síla piva je ovlivněna dobou zrání; a nezdá se mi, že by přímo platilo : čím delší zrání, tím silnější pivo A ZÁROVEŇ ztráta aromatičnosti a chuti; takhle to asi není, že ?

na otázku ohledně oblíbených piv z našich poivovarů rád odpovím: Regent (zejména kvasnicový specíál 16°, ale jinak obecně všechno od nich), Krakonoš z Trutnova (zejména velikonoční a vánoční speciál 14°, ale jinak všechno od nich), Primátor z Náchoda (zejména 16°a Weizen) a Poutník z Pelhřimova (ve všech verzích); na pořadí uvedených pivovarů netrvám :-)

Ještě k Maibocku

Je pravda, že toto označení se vztahuje spíše k situačnímu kontextu. Některé pivovaru dokonce navaří Maibock tmavý jak bota (obvykle ty, které vaří jen tmavé pivo), ale naprostá většina je světlá. Panuje takový nikde přesně nekodifikovaný úzus, že by se mělo jednat spíše o prvotřídní světlý bock. Když jsme se jednou ptal v bamberském pivovaru Klosterbrau na rozdíl mezi jejich světlým zimním a světlým májovým bockem (se stejnou stupňovitostí). Dostal jsem odpověď, že Maibock má být více sladový. Svůj zimní si prý více chmelí. Totéž nám, řekli potom i v dalším pivovaru. Takže to potvrzuje domněnku M. Jacksona.
Jinak bock se vaří velmi často i na Josefa a další svátky, tady už neplatí žádné nepsané pravidlo. Prostě je to bock v různé barvě.
Co se dortmunder /export týče, tak k tomu bych klidně napsal něco podrobněji, neboť i tady je to složitější.
PS: Ale napadlo mě udělat na SP takový malý výzkum ohledně českých piv. Pořád se zde zveřejňují různé výsledky soutěží, ale co sami čtenáři SP? Mě by zajímalo, kterému z našich pivek nejvíce fandí a dávají přednost. U cizích by to byl problém, jelikož každý ozkoušel něco jiného, ale ta česká jsou nám všem dostupná vcelku snadno. Např. nejlepší z průmyslových pivovarů atd.

Nemyslel jsem rychlokvašky, CK, systémy HGB. Poukázal jsem jen na zbytečně dlouhou dobu zrání typu Ležák(lager) v ležáckých sklepích u nás (ČR - cc 3měsíce, jinde 1-1,5měsíce). Což má za následek již zmiňovanou vysokou prokvašenost a ztrátu aromatických a chuť. vlastností. Naopak např. u typu Bock musí pivo zrát cc 6 měsíců a více aby zase získalo onu chuť. charakt. pro tento daný typ. Každý druh piva má jiný technologický postup, tudíž i dobu zrání. Nelze obecně paušalizovat, že čím déle tím lépe.

Cituji z příspěvku pana Žalio "V neposlední řadě technologie výroby, zejména co se týče zrání piva v lež. sklepech. U nás zraje pivo zbytečně velmi dlouho (až o 2 měsíce déle než jinde). To má za následek, že piva jsou více prokvašená a ztrácejí tím své aromatické vlastnosti."
A já si vždycky myslel, že dlouhé zrání přidává na kvalitě, narozdíl od všelikých pivních rychlokvašek ...; mohl bych poprosit o podrobnější komentář, kdy je pivo našeho typu řekněme nedozrálé, zralé a přezrálé (jak jsem vydedukoval z vašeho přáspěvku) ? děkuju za odpověď

Máte pravdu, dnes již není nejsilnějším pivem. Jeho alkohol. síla byla snížena z původních 14%(což jsme ještě ochutnali) na dnešních 11,5%. Existují samozřejmě, jak uvádíte, i další silnější druhy např. alkoholově-peprný Kloster Irseer Abt´s Trunk (12% alk) atd..
Chtěl jsem zde spíš uvést názornou nejznámější i nejdostupnější příklad světlého doppelbocku.

Kvasný průmysl a i spoustu dalších tiskovin je možný si přečíst nebo za poplatek zkopírovat přímo v pivovarský knihovně ve výzkumáku v Pivovar.domě v Ječný.Otevřeno kromě pátku i pro běžnou veřejnost.Snad to tak ještě funguje ,byl jsem tam před x lety.

@Pan Zalio:
Omlouvat se mi nemusite, nic zleho jste mi neudelal.
Kdyz jeden znalec piva neco tvrdi, a druhy mu to slusnou formou za pomoci nezvratnych dukazu vyvrati , tak je to diskuze na urovni.. a tak to ma byt.
Jeste malickost k Vasi odpovedi:
"Kopiruji:
Konečně i nejsilnější německé pivo EKU- " 28 " (28 Plato, obj. alk. 11,5%)i když je jantarové barvy bychom mohli označit jako doppelbock-hell (použítí světlých sladů).
napsal: Petr Žalio - zasláno: 25.06.2007 ""

Momentalne uz to neplati, za 6,90EUR za 0,5L si v Nemecku muzete koupit pivo "Donnerbock" s obsahem alkoholu 13%, tedy 1,5% alc. vice nez EKU 28.

Dukaz:
www.1000getraenke.de/test_schorsch_braeu_donnerbock.htm

PS:Znam ale jeste silnejsi v Nemecku uvarena piva, ty se ale nestaci do lahvi, tedy nejsou na beznem trhu (Supermarkety) k dostani.

Jen na okraj chci utrousit poznámku, že pánové Jobánek a Žalio publikovali svoje znalosti v podobě série článků o evropských pivních stylech v posledních asi třech ročnících časopisu Kvasný průmysl. Což je zcela seriózní odborný oborový časopis, takže nějaké narážky na jejich "vytahování se nazpaměť naučenými encyklopedickými znalostmi" je mimo mísu, Martine Štrosi.

Mimochodem, k těm článkům bych se rád dostal, mám jich jen pár. Poradí mi někdo, kde je časopis Kvasný průmysl běžně k zapůjčení, třeba jen prezenčně na ofocení? Městská knihovna v Praze ho neodebírá a do Klementina se mi nechce dělat jen kvůli tomu složitě průkazku.

Musím Vám poděkovat, konečně, za první konstruktivní dialog. Takže ve stručnosti (problematika je na vysvětlení desítek stran A4) Dle mého názoru :

1/ český ležák (v dnešní době) používá na výrobu nekvalitní suroviny (ekonomická situace-v rámci snižování nákladu) Týká se to jak sladu (navíc použití, většinou, jednoho druhu světlého sladu) tak zejména chmele. V Bavorsku a jinde (ve většině pivovarech) se používá několik, velmi pečlivě nakombinovaných chmel.kvalitních odrůd (aromatiké chmele i hořké odrůdy). A hlavně ve formě hlávkového chmele, někdy použití s kombinací granulí (vyjímkou jsou velké nadnárodní spol.(použití extraktu).
U nás se hlávky(až na vyjímky) nepoužívají. Většinou se jedná o levný chemický chmelový extrakt (často dovážený z Činy) někdy doplněný granulemi, ale ne kvalitního žateckého polor. červeňáku, který jde na vývoz (90%) ale jiných méně kvalitních odrůd (Bor, Sládek atd).
V neposlední řadě technologie výroby, zejména co se týče zrání piva v lež. sklepech. U nás zraje pivo zbytečně velmi dlouho (až o 2 měsíce déle než jinde). To má za následek, že piva jsou více prokvašená a ztrácejí tím své aromatické vlastnosti.
Konečným výsledkem těchto faktorů je, že český ležák nemá voňavé aroma po chmelu ani aroma sladu. V chuti je zdůrazněna přespřílišná tělnatost a vůbec není cítit sladovost. Příjemná lahodná chmelová chuť není znát vůbec. Místo toho vynikne nepříjemná pelyňková hořkost (přirovnání: jako když olíznete piják, co býval dřív v sešitech:)) O občerstvujícím a řízném pocitu (tzv. fresh und spritzig) českého ležáku se nedá hovořit vůbec. Závěrečné doznívání, které by mělo být dlouhé, sladové, šťavnaté, suché s různými podtóny pocházejícího z kval. chmele (např mátovost, pryskyřičnost, herbální tóny atd) je nepříjemně moučné až mrkvově sladké opět nepříjemně pelyňkově hořké a zejména velmi krátké (jako když utne). Když dopiji kvalitní Helles Lager z Bavorska a jiných zemí (i tam ovšem existují nedobré vyjímky) tak mi ještě dlouho po tom zůstává v ústech nádherný a komplexní pocit (koncert pro chuťové buňky), který vybízí k dalšímu a dalšímu napití. Po českém ležáku se nemůžu dočkat až si vyčistím zuby:).

2/ :) jedná se o všechny velké pivovary a většinu malých. K největšímu zhoršení došlo asi u Černé Hory (pardon Tomáši:)

3/ kdybych musel doporučit světlý Bohemian Lager tak by to byl určitě Rychtář Hlinsko. Jako jediný zachovává výše zmiňované chuťové vlastnosti. Příjemné chmelové aroma ve vůni i chuti, relativně příjemná sladovost, menší tělnatost, občerstvující, svěží, řízné a lahodné chmel. doznívání. Na tomto příkladu je vidět co udělá použití lávkového.poloraného červeńáku. Pak snad ještě Svijany 12 Bitter.

Odpověděl jsem, bohužel, ve velmi zkrácené až povrchní formě. Z důvodu stručnosti a snad výstižnosti. Což mne mrzí, protože je to určitě zajímavá debata, která by si zasloužila hlubší analýzu.