Musím Vám poděkovat, konečně, za první konstruktivní dialog. Takže ve stručnosti (problematika je na vysvětlení desítek stran A4) Dle mého názoru :
1/ český ležák (v dnešní době) používá na výrobu nekvalitní suroviny (ekonomická situace-v rámci snižování nákladu) Týká se to jak sladu (navíc použití, většinou, jednoho druhu světlého sladu) tak zejména chmele. V Bavorsku a jinde (ve většině pivovarech) se používá několik, velmi pečlivě nakombinovaných chmel.kvalitních odrůd (aromatiké chmele i hořké odrůdy). A hlavně ve formě hlávkového chmele, někdy použití s kombinací granulí (vyjímkou jsou velké nadnárodní spol.(použití extraktu).
U nás se hlávky(až na vyjímky) nepoužívají. Většinou se jedná o levný chemický chmelový extrakt (často dovážený z Činy) někdy doplněný granulemi, ale ne kvalitního žateckého polor. červeňáku, který jde na vývoz (90%) ale jiných méně kvalitních odrůd (Bor, Sládek atd).
V neposlední řadě technologie výroby, zejména co se týče zrání piva v lež. sklepech. U nás zraje pivo zbytečně velmi dlouho (až o 2 měsíce déle než jinde). To má za následek, že piva jsou více prokvašená a ztrácejí tím své aromatické vlastnosti.
Konečným výsledkem těchto faktorů je, že český ležák nemá voňavé aroma po chmelu ani aroma sladu. V chuti je zdůrazněna přespřílišná tělnatost a vůbec není cítit sladovost. Příjemná lahodná chmelová chuť není znát vůbec. Místo toho vynikne nepříjemná pelyňková hořkost (přirovnání: jako když olíznete piják, co býval dřív v sešitech:)) O občerstvujícím a řízném pocitu (tzv. fresh und spritzig) českého ležáku se nedá hovořit vůbec. Závěrečné doznívání, které by mělo být dlouhé, sladové, šťavnaté, suché s různými podtóny pocházejícího z kval. chmele (např mátovost, pryskyřičnost, herbální tóny atd) je nepříjemně moučné až mrkvově sladké opět nepříjemně pelyňkově hořké a zejména velmi krátké (jako když utne). Když dopiji kvalitní Helles Lager z Bavorska a jiných zemí (i tam ovšem existují nedobré vyjímky) tak mi ještě dlouho po tom zůstává v ústech nádherný a komplexní pocit (koncert pro chuťové buňky), který vybízí k dalšímu a dalšímu napití. Po českém ležáku se nemůžu dočkat až si vyčistím zuby:).
2/ :) jedná se o všechny velké pivovary a většinu malých. K největšímu zhoršení došlo asi u Černé Hory (pardon Tomáši:)
3/ kdybych musel doporučit světlý Bohemian Lager tak by to byl určitě Rychtář Hlinsko. Jako jediný zachovává výše zmiňované chuťové vlastnosti. Příjemné chmelové aroma ve vůni i chuti, relativně příjemná sladovost, menší tělnatost, občerstvující, svěží, řízné a lahodné chmel. doznívání. Na tomto příkladu je vidět co udělá použití lávkového.poloraného červeńáku. Pak snad ještě Svijany 12 Bitter.
Odpověděl jsem, bohužel, ve velmi zkrácené až povrchní formě. Z důvodu stručnosti a snad výstižnosti. Což mne mrzí, protože je to určitě zajímavá debata, která by si zasloužila hlubší analýzu.
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé
1/ český ležák (v dnešní době) používá na výrobu nekvalitní suroviny (ekonomická situace-v rámci snižování nákladu) Týká se to jak sladu (navíc použití, většinou, jednoho druhu světlého sladu) tak zejména chmele. V Bavorsku a jinde (ve většině pivovarech) se používá několik, velmi pečlivě nakombinovaných chmel.kvalitních odrůd (aromatiké chmele i hořké odrůdy). A hlavně ve formě hlávkového chmele, někdy použití s kombinací granulí (vyjímkou jsou velké nadnárodní spol.(použití extraktu).
U nás se hlávky(až na vyjímky) nepoužívají. Většinou se jedná o levný chemický chmelový extrakt (často dovážený z Činy) někdy doplněný granulemi, ale ne kvalitního žateckého polor. červeňáku, který jde na vývoz (90%) ale jiných méně kvalitních odrůd (Bor, Sládek atd).
V neposlední řadě technologie výroby, zejména co se týče zrání piva v lež. sklepech. U nás zraje pivo zbytečně velmi dlouho (až o 2 měsíce déle než jinde). To má za následek, že piva jsou více prokvašená a ztrácejí tím své aromatické vlastnosti.
Konečným výsledkem těchto faktorů je, že český ležák nemá voňavé aroma po chmelu ani aroma sladu. V chuti je zdůrazněna přespřílišná tělnatost a vůbec není cítit sladovost. Příjemná lahodná chmelová chuť není znát vůbec. Místo toho vynikne nepříjemná pelyňková hořkost (přirovnání: jako když olíznete piják, co býval dřív v sešitech:)) O občerstvujícím a řízném pocitu (tzv. fresh und spritzig) českého ležáku se nedá hovořit vůbec. Závěrečné doznívání, které by mělo být dlouhé, sladové, šťavnaté, suché s různými podtóny pocházejícího z kval. chmele (např mátovost, pryskyřičnost, herbální tóny atd) je nepříjemně moučné až mrkvově sladké opět nepříjemně pelyňkově hořké a zejména velmi krátké (jako když utne). Když dopiji kvalitní Helles Lager z Bavorska a jiných zemí (i tam ovšem existují nedobré vyjímky) tak mi ještě dlouho po tom zůstává v ústech nádherný a komplexní pocit (koncert pro chuťové buňky), který vybízí k dalšímu a dalšímu napití. Po českém ležáku se nemůžu dočkat až si vyčistím zuby:).
2/ :) jedná se o všechny velké pivovary a většinu malých. K největšímu zhoršení došlo asi u Černé Hory (pardon Tomáši:)
3/ kdybych musel doporučit světlý Bohemian Lager tak by to byl určitě Rychtář Hlinsko. Jako jediný zachovává výše zmiňované chuťové vlastnosti. Příjemné chmelové aroma ve vůni i chuti, relativně příjemná sladovost, menší tělnatost, občerstvující, svěží, řízné a lahodné chmel. doznívání. Na tomto příkladu je vidět co udělá použití lávkového.poloraného červeńáku. Pak snad ještě Svijany 12 Bitter.
Odpověděl jsem, bohužel, ve velmi zkrácené až povrchní formě. Z důvodu stručnosti a snad výstižnosti. Což mne mrzí, protože je to určitě zajímavá debata, která by si zasloužila hlubší analýzu.