Komentáře
článku: Ležák a Pilsener
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
Zobrazit komentáře:
podle času
opravdu, hlavně ty moje vejšplechty :-) řekněme, že jsem za ty roky trochu dozrál - už nepovažuju např. pils a stout za nehodné rozdělení do zvláštních kategorií, byť základní suroviny jsou podobné ;-)
Primárně to sem sice nepatří, avšak v příspěvcích pod článkem probíhala velká diskuse na téma pivní kategorie "Doppelbock".
Takže by mne zajímal názor obou autorů Petra i Jury (popřípadě i jiných kteří mají zkušenost) na pivo typu doppelbock "Carolus der Starke" z německého gigantu Binding Brauerei z Frankfurtu nad Mohanem.
Jedná se zatím o moji první zkušenost s touto pivní kategorií, takže nemohu zatím porovnávat s podobnými druhy, avšak hodnotil bych ho sám za sebe kladně, určitě zajímavá pivní kategorie.
PS: Co se týká Březňáků, ten nejlepší je stejně v úvozovkách z Vyškova, jenom doufám, že k mání bude pořád tak dobrý a stále...
Pojďme zas trochu podiskutovat, třeba se dostaneme k číslu 200 diskusních příspěvků:-)
Takže by mne zajímal názor obou autorů Petra i Jury (popřípadě i jiných kteří mají zkušenost) na pivo typu doppelbock "Carolus der Starke" z německého gigantu Binding Brauerei z Frankfurtu nad Mohanem.
Jedná se zatím o moji první zkušenost s touto pivní kategorií, takže nemohu zatím porovnávat s podobnými druhy, avšak hodnotil bych ho sám za sebe kladně, určitě zajímavá pivní kategorie.
PS: Co se týká Březňáků, ten nejlepší je stejně v úvozovkách z Vyškova, jenom doufám, že k mání bude pořád tak dobrý a stále...
Pojďme zas trochu podiskutovat, třeba se dostaneme k číslu 200 diskusních příspěvků:-)
Bohužel, toto pivo jsem nechutnal, snažím se vyhýbat německým nadnárodním společnostem a jejich produktům, z Bindingu jem měl jen Lager a ten skončil ve dřezu :)
Ty nové pivní styly, kterými USA obohacují svět, jsou super!! Mají tam i Hopwine-název pro extra hoppy Barley Wine. Kdybys zase něco objevil, dej vědět, dík.
Už se těším na USA degustaci. Kamoš nám dovez 1O TOP USA Beers (dle M.J.:)), tak jsem zvědav..
Už se těším na USA degustaci. Kamoš nám dovez 1O TOP USA Beers (dle M.J.:)), tak jsem zvědav..
Tak jsem objevil pro me novou pivni kategorii - v casopise Beeradvocate degustovali pivo z pivovaru New Holland Brewing, ktere zaradili do kategorie wheat wine. Ma 10% alkoholu a na jejich webu se pise...Pilgrim’s Dole is a barleywine-style ale made with fifty percent wheat malt.
http://newhollandbrew.com/brews.html#highgravity
http://newhollandbrew.com/brews.html#highgravity
Neboj, to, že jsi už nějaký čas pivovarský technolog jsem zaznamenal a díky za zajímavé informace. Vím, že ty sám dokážeš udělat super pivko. Vzpomínám rovněž s nostalgií na Jirku Kotýnka a jeho fantastická (bez přehánění) piva z Dalešic (dokud tam dělal sládky). Tam když se zadařilo, tak nešlo skončit:-)). Ale prostě skutečně nemusím některá piva z našich regionálních, či minipivovarů. Ty giganty už vůbec ne. Jinak ještě jednou díky za info a ať se Ti profesně daří!
Ahoj Juro,
já jsem technolog, takže jen telegraficky (dalo by se o tom psát či povídat celé dny):
Český slad- u nás se z velké části sladují odrůdy sladu vyšlechtěné u nás (Tolar, Malz, nově Bojos). Mají specifické vlastnosti jako je nižší obsah extraktu, nižší luštitelnost a vyšší enzymatická aktivita. Díky tomu naše piva neprokvášejí tak hluboce jako piva v zharaničí a jsou o to bohatší a plnější v chuti (zároveň také ale náchylnější k neduhům a stárnutí). V poslední době se však zpožadavku nadnárodních koncernů stále více sejí a sladují zahraniční odrůdy s vyšší extraktivností a vyšším dosažitelným prokvašením. Řada malých pivovarů však dodržuje striktní používání českých odrůd nebo mají alespoň určen jejich minimální podíl v sypání. TAKŽE NA SLADECH NÁM ZÁLEŽÍ A TAKÉ PEČLIVĚ VYBÍRÁME.
Co mohu konstatovat, tak většina českých pivovarů používá ŽPČ v granulové formě. Často však ne na celé chmelení, ale jen na poslední podíly kvůli zachování chmelového aroma. Cokoli se nasype tak 20 - 30 minut před koncem chmelovaru, prakticky úplně vytěká. Důvod používání hořkých chmelů a extraktů není často pouze otázkou šetření, ale má to technologické důsledky jako je zatížení vířivé kádě, obsah dusičnanů v pivu nebo prostě jen požadavek na malinko drsnější charakter hořkosti.
já jsem technolog, takže jen telegraficky (dalo by se o tom psát či povídat celé dny):
Český slad- u nás se z velké části sladují odrůdy sladu vyšlechtěné u nás (Tolar, Malz, nově Bojos). Mají specifické vlastnosti jako je nižší obsah extraktu, nižší luštitelnost a vyšší enzymatická aktivita. Díky tomu naše piva neprokvášejí tak hluboce jako piva v zharaničí a jsou o to bohatší a plnější v chuti (zároveň také ale náchylnější k neduhům a stárnutí). V poslední době se však zpožadavku nadnárodních koncernů stále více sejí a sladují zahraniční odrůdy s vyšší extraktivností a vyšším dosažitelným prokvašením. Řada malých pivovarů však dodržuje striktní používání českých odrůd nebo mají alespoň určen jejich minimální podíl v sypání. TAKŽE NA SLADECH NÁM ZÁLEŽÍ A TAKÉ PEČLIVĚ VYBÍRÁME.
Co mohu konstatovat, tak většina českých pivovarů používá ŽPČ v granulové formě. Často však ne na celé chmelení, ale jen na poslední podíly kvůli zachování chmelového aroma. Cokoli se nasype tak 20 - 30 minut před koncem chmelovaru, prakticky úplně vytěká. Důvod používání hořkých chmelů a extraktů není často pouze otázkou šetření, ale má to technologické důsledky jako je zatížení vířivé kádě, obsah dusičnanů v pivu nebo prostě jen požadavek na malinko drsnější charakter hořkosti.
Nejsem beer technolog, tak prodávám, jak jsem koupil.
HAUSBRAUEREI ALTSTADTHOF- NÜRNBERG
Hell lager- Naturtrübe
Chmelený chmelem s Hersbrucku a Spaltu. 8 týdnů ležení. Podobně pivovar FRIEDEL a HuMMEL. Doba ležení 8 týdnů
tedy 56 dní. Dost mě to tehdy (před 10 lety taky zarazilo) Ptal jsem se na to sládků ze tří zmíněných pivovarů. Když jsem jim říkal, že u nás zraje pivo o 3 týdny déle, odpověděli mi, že to považují za příliš dlouhou dobu. Podle sládky z pivovaru Friedel záleží však v tomto směru na kvasné kultuře a sladu. Tito Braumestři tvrdili, že pak pivo ztrácí na chuti (malziger charakter). Jinak mi dále vysvětlil, že velmi záleží na výtežnosti (objem škrobů). Např. i v rámci SR rozdělují slady na kontinentální a přímořské. Větší objem škrobů, je dle Herr Friedel, na úkor chuti. On sám nakupuje slad jen od určitých producentů, kteří mají smlouvu s konkrétními zemědělci. Tak si to přeberte jak chcete. Jak jsem koupil, tak prodávám.
HAUSBRAUEREI ALTSTADTHOF- NÜRNBERG
Hell lager- Naturtrübe
Chmelený chmelem s Hersbrucku a Spaltu. 8 týdnů ležení. Podobně pivovar FRIEDEL a HuMMEL. Doba ležení 8 týdnů
tedy 56 dní. Dost mě to tehdy (před 10 lety taky zarazilo) Ptal jsem se na to sládků ze tří zmíněných pivovarů. Když jsem jim říkal, že u nás zraje pivo o 3 týdny déle, odpověděli mi, že to považují za příliš dlouhou dobu. Podle sládky z pivovaru Friedel záleží však v tomto směru na kvasné kultuře a sladu. Tito Braumestři tvrdili, že pak pivo ztrácí na chuti (malziger charakter). Jinak mi dále vysvětlil, že velmi záleží na výtežnosti (objem škrobů). Např. i v rámci SR rozdělují slady na kontinentální a přímořské. Větší objem škrobů, je dle Herr Friedel, na úkor chuti. On sám nakupuje slad jen od určitých producentů, kteří mají smlouvu s konkrétními zemědělci. Tak si to přeberte jak chcete. Jak jsem koupil, tak prodávám.
Jenze v casaku pisou o bohemian lageru. Pricemz na snad vsech degustacnich soutezich a pivnich festivalech, co jsem v USa videl, striktne dodrzovali bohemian pilsner a hlavni delitko davali mezi nas a nemecky pils (kdyz tedy pominu amrcian light lager:) )
Honzo, na beeradvocate se take muzes docist, ze obe bohemian i german pils spadaji do kategorie lezaku (lageru).
Podrobnejsi prevzata charakteristika zde:
The Czech Pilsner, or sometimes known as the Bohemian Pilsner, is light straw to golden color and crystal clear. Hops are very prevalent usually with a spicy bitterness and or a spicy floral flavor and aroma, notably one of the defining characteristics of the Saaz hop. Smooth and crisp with a clean malty palate, many are grassy. Some of the originals will show some archaic yeast characteristics similar to very mild buttery or fusel (rose like alcohol) flavors and aromas.
Classic German Pilsners are very light straw to golden in color. Head should be dense and rich. They are also well-hopped, brewed using Noble hops such has Saaz, Hallertauer, Hallertauer Mittelfrüh, Tettnanger, Styrian Goldings, Spalt, Perle, and Hersbrucker. These varieties exhibit a spicy herbal or floral aroma and flavor, often times a bit coarse on the palate, and distribute a flash of citrus-like zest--hop bitterness can be high.
Podrobnejsi prevzata charakteristika zde:
The Czech Pilsner, or sometimes known as the Bohemian Pilsner, is light straw to golden color and crystal clear. Hops are very prevalent usually with a spicy bitterness and or a spicy floral flavor and aroma, notably one of the defining characteristics of the Saaz hop. Smooth and crisp with a clean malty palate, many are grassy. Some of the originals will show some archaic yeast characteristics similar to very mild buttery or fusel (rose like alcohol) flavors and aromas.
Classic German Pilsners are very light straw to golden in color. Head should be dense and rich. They are also well-hopped, brewed using Noble hops such has Saaz, Hallertauer, Hallertauer Mittelfrüh, Tettnanger, Styrian Goldings, Spalt, Perle, and Hersbrucker. These varieties exhibit a spicy herbal or floral aroma and flavor, often times a bit coarse on the palate, and distribute a flash of citrus-like zest--hop bitterness can be high.
Ted si procitam posledni cislo casopisu BeerAdvocate, ktery vydavaji kluci od webu www.BeerAdvocate.com, podle me jeden z nejlepsich zdroju pivnich vedomosti na netu, a pise tam ..."brilliantly clear Bohemian-style lager"...
Brewers of America, kteri poradaji nejvetsi degustacni soutez v USA, maji z tech 69 kategorii tu s cislem 16: '"German-style pilsner, kategorie 17: Bohemian-style pilsner...
TAk a babo rad:)
Brewers of America, kteri poradaji nejvetsi degustacni soutez v USA, maji z tech 69 kategorii tu s cislem 16: '"German-style pilsner, kategorie 17: Bohemian-style pilsner...
TAk a babo rad:)
Posílám příspěvek do ankety. Za dobu od poslední mé návštěvy zde.
Posvítil jsem si na Černou Horu (pro T.S.): degustace čepovaného a lahvového piva v Megasportbaru v OC Chodov Praha: čepované: 11° Páter - bodově na stupnici 1 až 9 (1 božské, 9 naprosto nepitelné, tj. po prvním loku vylíváte do kanálu) hodnotím 4 = lehce nadprůměrné; barvu nehodnotím vzhledem ke světelným podmínkám (i u ostatních piv viz níže); vůně ovlivněná cigaretovým kouřem, nicméně příjemná; v chuti plné s příjemnou hořkostí, vyvážená chuť, pitelné = vybízí k další objednávce. 12° hodnotím 5 = průměrné, nepříjemná sladkost ve vůni a hlavně v chuti, s lehce medovým dozníváním, absence hořkosti, mdlé, nevybízí k dalšímu objednání. 14° Kvasar hodnotím 4,5 = mírně lehce nadprůměrné; zde med očekáván nicméně slabší vjem než u 12° ! Plná chuť s medovo minerální příchutí, svěží, pitelné vybízí k dalšímu objednání. 12° tmavá hodnotím 3,5 nadprůměrné; příjemná vůně po praženém sladu, vyvážená karamelovo-kávová chuť, vyvážená sladkost, plné, pitelné. 15° Black Hill (lahvové) - pivní aperitiv, hodnotím 3,5 nadprůměrné; plná bylinná chuť, příjemně vyvážená sladkost, dostatečné množství je však jedna lahev 0,33 nevybízí k dalšímu napití, vzhledem ke svému charakteru je to však na místě! 10° Sklepní-nefiltrované (lahvové) - hospůdka Království Praha; hodnotím 4 lehce nadprůměrné, svěží chuť i vůně, chuť ovšem ne moc výrazná, nicméně plná, pitelné - vybízí k další objednávce (barvu vzhledem ke světelným podmínkám nehodnotím).
Podkováň - restaurace U Radnice Praha, čepované: 10° světlá, hodnotím 4, pitelná, plná chuť, hustá pěna, barva světle zlatožlutá, vůně příjemná. 12° kvasnicová, hodnotím 9, po prvním loku jsem nechal pivo vylít, chuť nepivní, ve vůni citit savo či podobné čistící prostředky v chuti to samé - tragedie ! 12° hodnotím 5, na 12ku slabší plnost, v porovnání s 10° nudné pivo, nevybízí k dalšímu objednání (pod dojmem 10°). 11° tmavá (dle servírky) myslím, že to byla však 10° tmavá... hodnotím 4, pitelná, vůně příjemná, vyvážená karamelovo-kávová chuť, barva tmavěrubínová proti světlu. Řezané 10°/10° tmavá hodnotím 3,5 - velmi pitelné, s krásnou tmavě jantarovou barvou, v chuti převládá karamel s medem (káva není vůbec cítit), naprostý favorit. 14° (lahvové) hodnotím 5, zvláštní vůně - jakoby po čerstvě upečeném chlebu, v chuti plné avšak nevýrazné. Nevybízí k další objednávce.
Cizina:
Edelstoff Exportbier - J.W. Augustiner Braeu München, vařeno dle Müncher Reinheitsgebot z roku 1487, tedy dřívější Gebot než samotný Reinheitsgebot 1516! Pil jsem lahvové (doma - nalité - dle mé metody: vezmu půllitr, vypláchnu studenou vodou, pivo liji šikmo zprudka po skle zhruba do půlky sklenice, poté liji doprostřed sklenice až do vyčerpání lahve zhruba z výšky 10 cm. Hodnotím 5 = průměrné, barva světle žlutá, vůně mdlá trochu mi připomínala vůni Blanického Ratíře (osmička pivovaru Benešov), chuť mdlá, nezřetelná hořkost, alkohol krásně schovaný, byť obsahuje 5,6 vol. Jinými slovy (brněnsky) kchain šlágr!
Hefe Weisse - Hacker-Pschorr Bräu GmbH München, pšeničné nefiltrované (alc 5,5% vol, Stammw. 12,5°) hodnotím 3 nadprůměrné, barvy sytě zlatooranžové, vůně svěží pšeničná, v chuti plné s velmi mírným citrónovým nádechem, dobrůtka!
K reakcím pod článkem: Honzo K. prosím čti reakce pečlivě než začneš komentovat ! Hodnotíš spíše své dojmy z komentářů než komentáře samotné !!!
Obecně: J.J. a P.Ž. (zvláště) jsou burcíři, proto se nenechte vyprovokovat k hloupým reakcím. Myslím, že to myslí dobře nicméně mi to přijde, že pláčí na nesprávném hrobě... Většina čtenářů SP jsou poučení lidé, kteří si samozřejmě nemyslí, že český ležák (obecně) je ten nejlepší na světě a žádné jiné pivo (myslím druh) se nedá pít!!! Ale samozřejmě vědí, že v každé zemi se vaří dobré, ale i nedobré pivo. Myslím však, že jsou jen rozhořčení, když někdo šmahem odsoudí celé pivovarnictví v některé zemi bez rozdílu !!!
Pivu zdar a degustátorům zvlášť !
Posvítil jsem si na Černou Horu (pro T.S.): degustace čepovaného a lahvového piva v Megasportbaru v OC Chodov Praha: čepované: 11° Páter - bodově na stupnici 1 až 9 (1 božské, 9 naprosto nepitelné, tj. po prvním loku vylíváte do kanálu) hodnotím 4 = lehce nadprůměrné; barvu nehodnotím vzhledem ke světelným podmínkám (i u ostatních piv viz níže); vůně ovlivněná cigaretovým kouřem, nicméně příjemná; v chuti plné s příjemnou hořkostí, vyvážená chuť, pitelné = vybízí k další objednávce. 12° hodnotím 5 = průměrné, nepříjemná sladkost ve vůni a hlavně v chuti, s lehce medovým dozníváním, absence hořkosti, mdlé, nevybízí k dalšímu objednání. 14° Kvasar hodnotím 4,5 = mírně lehce nadprůměrné; zde med očekáván nicméně slabší vjem než u 12° ! Plná chuť s medovo minerální příchutí, svěží, pitelné vybízí k dalšímu objednání. 12° tmavá hodnotím 3,5 nadprůměrné; příjemná vůně po praženém sladu, vyvážená karamelovo-kávová chuť, vyvážená sladkost, plné, pitelné. 15° Black Hill (lahvové) - pivní aperitiv, hodnotím 3,5 nadprůměrné; plná bylinná chuť, příjemně vyvážená sladkost, dostatečné množství je však jedna lahev 0,33 nevybízí k dalšímu napití, vzhledem ke svému charakteru je to však na místě! 10° Sklepní-nefiltrované (lahvové) - hospůdka Království Praha; hodnotím 4 lehce nadprůměrné, svěží chuť i vůně, chuť ovšem ne moc výrazná, nicméně plná, pitelné - vybízí k další objednávce (barvu vzhledem ke světelným podmínkám nehodnotím).
Podkováň - restaurace U Radnice Praha, čepované: 10° světlá, hodnotím 4, pitelná, plná chuť, hustá pěna, barva světle zlatožlutá, vůně příjemná. 12° kvasnicová, hodnotím 9, po prvním loku jsem nechal pivo vylít, chuť nepivní, ve vůni citit savo či podobné čistící prostředky v chuti to samé - tragedie ! 12° hodnotím 5, na 12ku slabší plnost, v porovnání s 10° nudné pivo, nevybízí k dalšímu objednání (pod dojmem 10°). 11° tmavá (dle servírky) myslím, že to byla však 10° tmavá... hodnotím 4, pitelná, vůně příjemná, vyvážená karamelovo-kávová chuť, barva tmavěrubínová proti světlu. Řezané 10°/10° tmavá hodnotím 3,5 - velmi pitelné, s krásnou tmavě jantarovou barvou, v chuti převládá karamel s medem (káva není vůbec cítit), naprostý favorit. 14° (lahvové) hodnotím 5, zvláštní vůně - jakoby po čerstvě upečeném chlebu, v chuti plné avšak nevýrazné. Nevybízí k další objednávce.
Cizina:
Edelstoff Exportbier - J.W. Augustiner Braeu München, vařeno dle Müncher Reinheitsgebot z roku 1487, tedy dřívější Gebot než samotný Reinheitsgebot 1516! Pil jsem lahvové (doma - nalité - dle mé metody: vezmu půllitr, vypláchnu studenou vodou, pivo liji šikmo zprudka po skle zhruba do půlky sklenice, poté liji doprostřed sklenice až do vyčerpání lahve zhruba z výšky 10 cm. Hodnotím 5 = průměrné, barva světle žlutá, vůně mdlá trochu mi připomínala vůni Blanického Ratíře (osmička pivovaru Benešov), chuť mdlá, nezřetelná hořkost, alkohol krásně schovaný, byť obsahuje 5,6 vol. Jinými slovy (brněnsky) kchain šlágr!
Hefe Weisse - Hacker-Pschorr Bräu GmbH München, pšeničné nefiltrované (alc 5,5% vol, Stammw. 12,5°) hodnotím 3 nadprůměrné, barvy sytě zlatooranžové, vůně svěží pšeničná, v chuti plné s velmi mírným citrónovým nádechem, dobrůtka!
K reakcím pod článkem: Honzo K. prosím čti reakce pečlivě než začneš komentovat ! Hodnotíš spíše své dojmy z komentářů než komentáře samotné !!!
Obecně: J.J. a P.Ž. (zvláště) jsou burcíři, proto se nenechte vyprovokovat k hloupým reakcím. Myslím, že to myslí dobře nicméně mi to přijde, že pláčí na nesprávném hrobě... Většina čtenářů SP jsou poučení lidé, kteří si samozřejmě nemyslí, že český ležák (obecně) je ten nejlepší na světě a žádné jiné pivo (myslím druh) se nedá pít!!! Ale samozřejmě vědí, že v každé zemi se vaří dobré, ale i nedobré pivo. Myslím však, že jsou jen rozhořčení, když někdo šmahem odsoudí celé pivovarnictví v některé zemi bez rozdílu !!!
Pivu zdar a degustátorům zvlášť !
Pod váš další příspěvek (Vídeňský ležák a märzen) jsem už svůj názor napsal.
Souhlasím s Jirkou Kaňou, Slávistou, Zbyňkem Holanem (dík za podporu jednoho "špatného" piva z Valašska) a dalšími.
Především ale s Ondrou Kouckým, který píše "Článek se mi líbil, ale ten slovní průjem smíchaný s bludy v onom zmiňovaném bodu 1. mne opravdu zarazil..."
To co píšete v tomto odstavci skutečně je směs diletanství s mystifikací.
Mimochodem délka zrání - ležák necháváme zrát 90 dní a domnívám se, že po tak dlouhém zrání dojde k oné krásné harmonizaci chutí mezi složkami ze sladu a chmele. Uznání odborníků i laiků nás přesvědčuje, že je to správný postup.
PS: nechali jsme 1 rok zrát tmavou 14 při teplotách pod 1 stupeň a výsledkem bylo sice velmi choulostivé pivo na skladování i čepování, ale pochvala od lidí, kterým důvěřuji mne přesvědčila o tom, že i tento experiment se povedl.
Souhlasím s Jirkou Kaňou, Slávistou, Zbyňkem Holanem (dík za podporu jednoho "špatného" piva z Valašska) a dalšími.
Především ale s Ondrou Kouckým, který píše "Článek se mi líbil, ale ten slovní průjem smíchaný s bludy v onom zmiňovaném bodu 1. mne opravdu zarazil..."
To co píšete v tomto odstavci skutečně je směs diletanství s mystifikací.
Mimochodem délka zrání - ležák necháváme zrát 90 dní a domnívám se, že po tak dlouhém zrání dojde k oné krásné harmonizaci chutí mezi složkami ze sladu a chmele. Uznání odborníků i laiků nás přesvědčuje, že je to správný postup.
PS: nechali jsme 1 rok zrát tmavou 14 při teplotách pod 1 stupeň a výsledkem bylo sice velmi choulostivé pivo na skladování i čepování, ale pochvala od lidí, kterým důvěřuji mne přesvědčila o tom, že i tento experiment se povedl.
Fakt super odkaz, člověk je o něco moudřejší, ale přiznám se, že i o něco zmatenější, tj. Pilsner x Lager...
honzo, zajímavý odkaz, díky za něj
Definice stylu podle Beer Judge Certification program je na http://www.bjcp.org/styles04/Category2.html
Tohle asi bude otázka na pana Žalia s panem Jobánkem. Zajímala by mě přesná definice pivního stylu (Czech) Bohemian Lager, tj. hořkost, stupňovitost, použité suroviny a jejich přibližný poměr, technologický postup, technologie rmutování, chmelení, hlavního kvašení, dokvášení, případně HGB. Taky by mě zajímalo, kdy (přibližně) Prazdroj (a případně Budvar) přestal být pilsnerem a začal být (Czech) Bohemian Lagerem?
Doppelbock -
Stačí zajít na kozla a nechat si ho natočit do tupláku, sv., tm. nebo polotm.
Märzen-
Tak to je bez dizkusí, akorát nevím, jestli se ta víska jmenuje podle piva nebo naopak. Takže jedno gross nebo schön to je jedno a nebo změnit kurs a oder jeden süd Heroldu?
..ale pili se v Čechách různý věci světový a pít se budou zase, chce to dočkat ještě chvilku času a podržet slinu.
Kdo byste někdy řekl, že bude z Plzně jihoafrický pivovar??
Že Budvar bude vařit hořký výčepní pivo?
Konzervatismus si představim i jako stejnou kvalitu produkce pod značkou. Plzeň hořká plná dlouhovocasatá, Budvar hořkoslaďáček. A k tomu přidat speciálek a ten už svými vlastnostmi bude vycházet z podstaty toho jak má chutnat takový vídeňák, dortmund, irish stout.... A pokud budou čeští pivaři konzervativní též tímto stylem, konzervativní na kvalitu, pak se nemusí dělat várky takovýchto chuťovek jen na zakázku a pro venek. Bohužel kvalita světem nevládne, a pořád se ještě spíš vydělá na průměrnosti, a zahraniční vlastníci to vědí a modří také... Nechť tě chrání ruka pivopáně, Budvare. Že jsem nezůstal u popíjení těch mých speciálků a čerňáků, ale to bych teda byl taky korunovanej, ale nemusel bych vůbec smutnit.
Každej rok je to určitě jiný s tou pivoprodukcí, je pár držáků, ale jinak to kolísá za posledních několik kvartálů jsem to vychutnal ponejvíce nejlépe takto:
nealko - Strakonice
sedma- Chodovar
osma- Harrachov
desítka- Chodovar, Železnorudské
jedenáctka- Lipník nad Bečvou
dvanáctka výživné - Arthurs
třináctka - Master Kozel alias P.U.
čtrnáctka tm.-Koutské
patnáctka- Oslavany
šestnáctka- Příbor
sedmnáctka tm. -Berounský medvěd
osmnáctka tm.- Blučina
šestadvacítka tm. - Královská Zlatá Labuť
*
jedenáctka polotm. - Bon
tmavá dvanáctka-Kopřivnice
patnáctka polotm.-Blučina
pšenice-Svatováclavský, Olomouc
kvasnicová lahvová - Chodovar
čtrnáctka kvasnicová - Krakonoš
"
třešňové - Vrchlabí
višňové-Valášek
kávové- Valášek
mandlové- Valášek
zázvorové- Kunc Hodonín
malinové- Kunc Hodonín
medové- Starotopolčianské /bratia Slováci/
+
komplexně:
underground: lahev - Vítek z Prčice
čep - Joe´s Garage
restaurační: Hastrman, Velký Rybník
klasika: Bakalář, Rakovník
skokan a pionýr: Primátor
Stačí zajít na kozla a nechat si ho natočit do tupláku, sv., tm. nebo polotm.
Märzen-
Tak to je bez dizkusí, akorát nevím, jestli se ta víska jmenuje podle piva nebo naopak. Takže jedno gross nebo schön to je jedno a nebo změnit kurs a oder jeden süd Heroldu?
..ale pili se v Čechách různý věci světový a pít se budou zase, chce to dočkat ještě chvilku času a podržet slinu.
Kdo byste někdy řekl, že bude z Plzně jihoafrický pivovar??
Že Budvar bude vařit hořký výčepní pivo?
Konzervatismus si představim i jako stejnou kvalitu produkce pod značkou. Plzeň hořká plná dlouhovocasatá, Budvar hořkoslaďáček. A k tomu přidat speciálek a ten už svými vlastnostmi bude vycházet z podstaty toho jak má chutnat takový vídeňák, dortmund, irish stout.... A pokud budou čeští pivaři konzervativní též tímto stylem, konzervativní na kvalitu, pak se nemusí dělat várky takovýchto chuťovek jen na zakázku a pro venek. Bohužel kvalita světem nevládne, a pořád se ještě spíš vydělá na průměrnosti, a zahraniční vlastníci to vědí a modří také... Nechť tě chrání ruka pivopáně, Budvare. Že jsem nezůstal u popíjení těch mých speciálků a čerňáků, ale to bych teda byl taky korunovanej, ale nemusel bych vůbec smutnit.
Každej rok je to určitě jiný s tou pivoprodukcí, je pár držáků, ale jinak to kolísá za posledních několik kvartálů jsem to vychutnal ponejvíce nejlépe takto:
nealko - Strakonice
sedma- Chodovar
osma- Harrachov
desítka- Chodovar, Železnorudské
jedenáctka- Lipník nad Bečvou
dvanáctka výživné - Arthurs
třináctka - Master Kozel alias P.U.
čtrnáctka tm.-Koutské
patnáctka- Oslavany
šestnáctka- Příbor
sedmnáctka tm. -Berounský medvěd
osmnáctka tm.- Blučina
šestadvacítka tm. - Královská Zlatá Labuť
*
jedenáctka polotm. - Bon
tmavá dvanáctka-Kopřivnice
patnáctka polotm.-Blučina
pšenice-Svatováclavský, Olomouc
kvasnicová lahvová - Chodovar
čtrnáctka kvasnicová - Krakonoš
"
třešňové - Vrchlabí
višňové-Valášek
kávové- Valášek
mandlové- Valášek
zázvorové- Kunc Hodonín
malinové- Kunc Hodonín
medové- Starotopolčianské /bratia Slováci/
+
komplexně:
underground: lahev - Vítek z Prčice
čep - Joe´s Garage
restaurační: Hastrman, Velký Rybník
klasika: Bakalář, Rakovník
skokan a pionýr: Primátor
Vas prispevek pada nekam hluboko do osmdesatych let minuleho stoleti! Naše krásná a vzkvétající vlast mílovými kroky kráčející k blahobytu? Moloch cizackych piv? Karel Got a Staidl? Pevne doufam, ze to je vtip, parodujici nejakou nechvalne znamou osobu typu Jakese.
Proc pouzivate slovo 'kosmopolitni' v negativnim vyznamu? Chcete tu mit skanzen, kde se na nas budou zahranicni turisti jezdit divat jako na opice? Pokud vas nezajimaji clanky Zalia ci Jobanka o pivu, ktere by vas mohly obohatit, tak je prosim nectete a prepnete jinam. Cechum bude jeste moc a moc dlouho trvat nez se dostanou do Evropy. Pokud zde prevazuji nazory pana Artura, Damicky a jim podobnym, pujde nase republika 'milovymi kroky' do prdele. Zustavam ale optimistou, nakonec co nam zbyva. Na blbce narazis vsude, i tam , kde bys to nejmene cekal.
Proc pouzivate slovo 'kosmopolitni' v negativnim vyznamu? Chcete tu mit skanzen, kde se na nas budou zahranicni turisti jezdit divat jako na opice? Pokud vas nezajimaji clanky Zalia ci Jobanka o pivu, ktere by vas mohly obohatit, tak je prosim nectete a prepnete jinam. Cechum bude jeste moc a moc dlouho trvat nez se dostanou do Evropy. Pokud zde prevazuji nazory pana Artura, Damicky a jim podobnym, pujde nase republika 'milovymi kroky' do prdele. Zustavam ale optimistou, nakonec co nam zbyva. Na blbce narazis vsude, i tam , kde bys to nejmene cekal.
ja uz sem pres rok v zahranici a dostanu se tu jen k lahovovy plzni a budvaru (ikdyz obcas mam podle chuti zvlast u budvaru pocit ze to nekdo stocil v mistnim pivovaru), ale i za to sem tu vdecny ... kdo nekdz ochutnal San Miguel nebo Cruz Campo tak to pochopi
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
Vyhledávání