To Ludwig: A Baron Trenck je svrchně kvašený??? Na stránkách Starobrna o něm nic nepíšou, ale skoro bych se vsadil, že nikoliv.
Když vynechám minipivovary, tak by se tu ještě vaří weißbier (Primátor a občas Herold). Pale Ale (Primátor), Porter (Pardubice) a řekněmež stout (Ostravar). I když jsem možná něco vynechal, jsou to všechno spíš takové jehly v kupce sena...
To Pepa Tureček: Taky nevím co si konkrétně představit pod pojmem třeba Chardonnay XYZ. Jestli to ale nebude tím, že víno skoro nepiji, neřkuli mu vůbec nerozumím :-)
Kdysi jsem viděl v TV Menšíka, který předváděl, jak pražák ochutnává víno. Prohlédne si ho proti světlu, přivoní, napije se a prohlásí: "Červené". :-) Můžeme sice dělit piva na výčepní, ležáky a speciální; světlé a tmavé (Ti náročnější i na polotmavé), jestli to ale není škoda.

Ano, stejně, jako já nic konkrétního nepředstavím pod Doppelbock ....

Kopiruji: zV ČR se vaří pouze dva druhy spodně kvašených piv: Bohemian Lager a Dunkles Lager.
........
No.. nevim, nevim....Jestli je Plzensky Prazdroj z Plzne Bohemian Lager, tak to asi budu cinsky buh strandy!! :o)
A vrchne kvaseny Baron Trenck?? Hmm??
Doporucuji Vam ten clanek prepracovat, je plny totalnich nesmylu!!

To Pepa Tureček: Protože v Německu vědí, co si pod pojmem Doppelbock mají představit. Představit si něco konkrétního pod pojmem Světlý speciál...

To Zbyněk Melichar: No, že by zrovna bock, lager, pils, ale či stout byli jedno a to samý... :-)
Že by jsme na nápoje, které obsahují přes cca 20 % lihu použili jednotný název kořalka? Kdo by se s tím kvůli odlišný surovině rozlišoval; slivovice, whiskey, brandy, rum... zkvasím, předestiluji, popř. nechám uležet, pořád to samý. :-)

Přesně. proč to nazývat hezky česky srozumitelně Světlý speciál 21%, když se může světácky napsat Doppelbock ...

prostě škatulkování... co je pro mě ležák speciál, je pro škatulkáře bock nebo kdoví co; pokud pivo potřebných x týdnů leží, je to ležák (pro mě), ale pro škatulkáře je to podle druhu použitých surovin hnedle bock, lager, pils, ale, stout atd.
jinou otázkou je, proč se ležákem nazývá třeba Starobrno 12° a podobné rychloprodukty z CKT... tohle mi vadí daleko víc než to, jestli někdo užívá speciální názvy pro takřka stejné pivo...

Hezký, leč trošku stručný článek. A na můj vkus poněkud povrchní, když už jsou pánové takoví experti, jistě by nám nevzdělaným mohli alespoň nastínit pár souvislostí - ne jen "německy" strohou a přesnou stupňovitost a výpis pivních druhů s překladem.
A když pan Jobánek píše o vyprázdněném pojmu březňák u nás, pak mně se zdá, že jeho zde v komentářích uvedená definice pojmu březňák je také dosti prázdná... Zrovna toto pivo je historicky velmi zajímavé a je škoda omezit se pouze na exaktně danou stupňovitost a barvu... Historický aspekt např viz: "Síla březnového piva byla dávána do souvisloti s mocí a účinky jarní rovnodennosti. Březen byl pokládán za období, kdy se příroda nejvíce pohybuje, vše pučí a obnovuje se. Také březnová voda byla pokládána za absolutně nejtrvanlivější. Proto i březnové pivo z ní uvařené mělo prý větší sílu a déle vydrželo než pivo uvařené v jiné době." Leč o tom asi pivní guru M.J. nepíše.
Na závěr zvídavý dotaz pro autory: nevíte, kde je pivo březnové "doma"? Asi to bude těžké takhle přesně určit. Ale aspoň zda Čechy, Německo, či úplně jiné území?
Doufám, že se o "marcovém" pivu dočkáme samostatného článku, jistě by si ho zasloužil.

Vemte si napriklad posledni pocin skupiny DU, ktera uvarila pivo 21 svetlou Breznak. Pro nemecky trh jej pojmenovala Doppelbock, proto tam svoji stupnovitosti patri. Jestli i chuti, uvidime pristi tyden na degustaci(28.6.).

kdyby se u nas varilo vicero takovych piv, nikdo by se casem na pojmem doppelbock nepozastavil, proste by to brali jako danou vec.

Musim panum podekovat za poucny clanek, potreboval jsem si to trochu ujasnit, obcas jsem na chaos kolem techto pojmu narazil a zdalo se mi to dost nejasne... jinak nechapu nektere brblavce - ja asi taky nijak extra nevyuziju tyto informace v nasi ceske kotline, ale proc nemit alespon maly prehled a proc nenahlidnout i jako bezny konzument pod poklicku odborneho pivovarskeho sveta?

Zbytečně se rozčilujete (Weetek, J.J., Honza). Mám dojem že za pseudonymem Pepa Tureček se skrývá několik jmen, které dříve tvrdě hájili CZ pivo a měli komentář téměř u každého článku. Najednou jakoby se vypařili... Asi již nemají argumenty:) tak raději zvolili jistou diskteditující nadsázku ve formě Pepy Turečka.

O požitek chodit na pivo nepřicházím. Naopak mě to baví.
A dovoluji si v tomto parafrázovat Hamingwaye- výchova patra a hledání té správné skenice vína může být radost na celý život. Než si dát pivo, které mi nechutá tak raději nic (tedy pak víno či whisky:-))). Nemohu však říci, že bych Pepu T. litoval. Každý jsme svého štěstí strůjcem...

Pro Pepu Turečka a comp.
Samozřejmě, že jsme doslova opsali ony pivní kategorie. Nejsme takoví znalci, že bychom si vymýšleli svoje nové. Všechny kategorie jsou v pivovarském světě přesně definovány, resp. jejich senzorické vlastnosti. Toto rozčlenění není to jen nápad nějakého pitomce.
Teď ale k věci (těm sporným):
1. Březňák. marzen. Jedná se o přesně definovaný styl. Pod tímto pivem se skrývá lager s 13,5%EPM. Barva je rezavá, měděná. Vaří se š podílem z tzv. vídeňského sladu. V chuti je plné, výrazně sladové s kořenitým akcentem. U nás je "březňák" zcela vyprázdněný pojem. Rovněž v Rakousku pod názvem marzen naleznete jen světlý ležák konvenční stupňovitosti. Zajímavé je, že se tento styl piva zachoval např. v Mexiku. Lze jej doporučit k drůbeži,vepřovému, či mexické kuchyni. Skvěle chutná právě s pečeným masem a ostřejším jídlem. Identický s marzenem je Oktoberfest. Dnes se však vaří už bohužel jen světlé varianty.
2. Fest lager- je to pravda kategorie volnější. V SRN představuje "fest" piva o stupňovitosti 13- 14% EPM vařená k určitým příležitostem. Na vánoce se vaří Weihnachtsfest, na velikonoce Osternfest. Mimo to se vaří i např. na Josefa, Sv. Annu a další významné dny. Toto pivo může být jak světlé, tak tmavé. Když to zjednoduším, tak se jedná skutečně "jenom" o sváteční silnější pivo. Nemá přesně vyhraněné senzorické vlastnosti (jen tu vyšší stupňovitost).
3. Dortumunder je rovněž chuťově specifické pivo. EPM cca 12,5%. Méně chmelené. Nejsem zrovna milovníkem tohoto stylu, ale je třeba jej ozkoušet a pochopit. Typičtí představitelé:Dortmuner Union, DAB- Export. Jinak se často tento styl označuje jako Export. Zajímavé a chutné příklady najdeme např. i v Japonsku (Yebisu, dovezl mi ho tamní sládek J.K. A tak bychom mohli pokračovat s mnichovským ad. Určitě někoho překvapí, že v SRN se rozlišuje dokonce i mezi tmavými pivy i tzv. schwarzbier a dunkel. Opět je přesně definované jak mají chutnat. Doporučuji si přečíst nějakou knížku od Michaela Jacksona, tam je vše jasně a dobře popsáno.

Mily Pepo. Co kdyby jsi nam napsal, jak pivo vidis Ty? Moc by me to zajimalo. Jestli Te irituje, ze se pivo deli do ruznych kategorii podle mista vareni, pouzitych chmelu, kvasnic, doby zrani, teplot zrani atd, obavam se, ze se tu budes jen rozcilovat. Holt se pivo ve svete bezne deli do skupin podle urcitych odlisnosti. Nemuzu za to, ani Petr a Juro, ze se u nas zatim varil jen svetly lezak a vycepni, odvaznejsi pak zkusili special. A ze se driv u nas varilo i psenicne pivo, Ti asi nikdo jeste nerekl, ze?

Jsou v pivech regionalni rozdily, a opravdu madarska cola a nemecka a jina, neni srovnatelne. Staci si neco ochutnat, pak se treba zamyslet...

Kdyby jsi mel chut a naladu sepsat pro nase ctenarstvo kratke pojednani o pivu, budu jen rad a velice rad ho zde budu publikovat.

S uctou
Honza

Pod nickem Dámička si mám představit pana Žalio či Jobánka?

už mi to nedalo nereagovat :o) Konečně někdo vtipný s přehledem.. Díky za Vaše příspěvky a články.
Někdo má v hlavě a někdo se ješitnosti (na tomto webu se tomu říká hrdosti, pozn. překladatele) nezbaví .. Nejsem odbornice, ale srovnávat vídeňský ležák, dortmundtský ležák s budějovickým ležákem a havlíčkobrodským ležákem, to rozesmálo i mě :o)) Jestli oni se dokonce do piva nepřidávají i barvičky a pak nevznikne Bown a Black :o)
Ale třeba jsem nechápající já a šlo o pěknou ironii :o)
Dej Bůh štěstí a hlavně dobře vychlazené dobré české :o))

Ale Pepiku, severoněmecký Pils, bavorský Pils ...
to NENÍ jako česká Coca Cola či maďarská Coca Cola. Ty geografické epitety zárověň vyjadřují různé technologické postupy a pivní kategorie. Když už jsme u toho, ani plzeňské plzeňské není stejné jako polské nebo slovenské, že... A to se zodpovědní manažeři dušují a zatloukají o 106 :-)

A Zbyňdo, vídeňský ležák se od dortmundského exportu liší opravdu víc, než budějovický a havlíčkobrodský ležák. A kdo to ví? Inu, každý, kdo se o to trochu zajímá.

Není to ani tak o hledání nuancí, jako spíš o určitých znalostech pivních kategorií, které, pravda, člověk tady v tom našem hezkém českém rybníčku ani nepotřebuje, když se tu vaří skoro jen to jedno. Každému podle chuti, mě to objevování nových pivních obzorů baví víc, než lhaní si do kapsy o jedinečnosti českého ležáku a davech zahraničních milovníků piva, co z něj omdlívají blahem dva kilometry za Rozvadovem.

Jakožto, skoro každý rockový FESTival sponzoruje G, je tedy i Gambrinus Světlý odlišný druh od toho, co pije většina národa ve svých nálevnách.
Budu muset někdy zajít ...

jak tak na to koukám, takový Březňák se u nás přece vaří :)) a druh piva FEST, to piju každej druhej tejden :)
mně se zdá, že se tu někdo až přespříliš vyžívá ve škatulkování... Vienna Lager (vídeňský ležák),
Dortumder/Export (dortmundtský ležák) ... kdoví, jestli se to liší víc než třeba budějovický ležák a havlíčkobrodský ležák ...??

nic moc o tom nevím, jen spekuluju... ale někdy se mi zdá, že se jen z malé technologické odlišnosti hned dělá jiný druh piva... (v Německu)

severoněmecký Pils, bavorský Pils ...
to je jako česká Coca Cola či maďarská Coca Cola ...
jinak Vás kucí docela lituju, Vy už z toho hledání různých nuancí v pivu ztrácíte to potěšení jít prostě na pivo, nebo je možné, že jste to potěšení nikdy neměli a vlastně nevíte, oč přicházíte ...