úvod
homepage

Komentáře

článku: Ležák a Pilsener

 Zobrazit všechny komentáře: podle vláken, podle času

to: JJ, (Ondra Koucky, 10.07.2007 11:51) celé vlákno | reagovat
Ahoj Juro,

já jsem technolog, takže jen telegraficky (dalo by se o tom psát či povídat celé dny):
Český slad- u nás se z velké části sladují odrůdy sladu vyšlechtěné u nás (Tolar, Malz, nově Bojos). Mají specifické vlastnosti jako je nižší obsah extraktu, nižší luštitelnost a vyšší enzymatická aktivita. Díky tomu naše piva neprokvášejí tak hluboce jako piva v zharaničí a jsou o to bohatší a plnější v chuti (zároveň také ale náchylnější k neduhům a stárnutí). V poslední době se však zpožadavku nadnárodních koncernů stále více sejí a sladují zahraniční odrůdy s vyšší extraktivností a vyšším dosažitelným prokvašením. Řada malých pivovarů však dodržuje striktní používání českých odrůd nebo mají alespoň určen jejich minimální podíl v sypání. TAKŽE NA SLADECH NÁM ZÁLEŽÍ A TAKÉ PEČLIVĚ VYBÍRÁME.
Co mohu konstatovat, tak většina českých pivovarů používá ŽPČ v granulové formě. Často však ne na celé chmelení, ale jen na poslední podíly kvůli zachování chmelového aroma. Cokoli se nasype tak 20 - 30 minut před koncem chmelovaru, prakticky úplně vytěká. Důvod používání hořkých chmelů a extraktů není často pouze otázkou šetření, ale má to technologické důsledky jako je zatížení vířivé kádě, obsah dusičnanů v pivu nebo prostě jen požadavek na malinko drsnější charakter hořkosti.
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé
Vyhledávání