dělám to taky tak.

Počítej ale s tím že v létě to zchladíš na max. 15-16 stupňů, takže je potřeba ještě spilka v chladícím boxu.

V zimě je to lepší, vodu ze studny čerpám do sudu, tem pak obohatím třeba pár lopatama sněhu, takže zchladím rychle a dostatečně nízko

No ja nevím jak to bude fungovat ale chlazení chci vyřešit tak, že do varny dám nerezového šneka kterým bude protékat voda ze studny... cca 60 by to snad mohlo zvládnout.... nebo je to špatný nápad?

Je jen na výrobci, jestli přísadu uvede pod běžným názvem nebo pod E-kódem, často se to kombinuje, dle působení na zákazníka. Líp působí, když se napíše chmelové produkty než když se napíše triethylcitrát nebo E-1505, to by asi spoustu lidí odradilo (navíc si myslím, že zrovna tato látka na udržení pěny je u nás zakázaná). Zajímalo by mě, jestli tetrahop, který není u nás povolený, je to samé nebo je to jiný stabilizátor pěny. Nevíte?

Když používám poloranný červeňák v šišticích, tak není třeba tuto otázku řešit. Dostanu ho ven přes cedník. Dokážu si ale představit, že jiné to může být, když použiješ granule s vysokoprocentním obsahem hořkých kyselin (např. Magnum) a nemáš dostatečně jemné síto na cedníku a zůstane ti to v mladině. Zatím jsem s tím neměl problémy, ale všim jsem si, že když jsem použil Marynku (7% alfy), tak jsem vypozoroval, že hořkost ovlivnila doba, po kterou jsem nechal chmel usadit ve whirpoolu. S chmelem je to vždycky trochu horší matematika než u sladu, zvlašť když jich používáš víc druhů a vaříš hodně různých piv. Pak záleží na tom, jestli chmel vaříš prudce nebo zvolna, jak je čerstvý a v jaké formě, jestli ho necháš přepěnit, jestli použiješ varný pytlík na chmel, jak máš silnou sladinu a jakou výtěžnost (běžně okolo 25%), kolik ti ho projde cedníkem do mladiny, ktrou chladíš atd. Je víc faktorů a myslím, že pomalé chlazení bude mít vliv jen takový, jaké jsou suroviny a cedník. :-)

Chtěl bych se zaptat, zda při venkovním chlazení přes noc nějak zkracuješ chmelovar aby nedošlo k přelouhování chmele? V.

Ještě ze svých učňovských dob pamatuji štoky tedy obrovské chladící vany nad spilkami kde se mladina čerpala po chmelovaru (po cízu). Nikdy se nikdo nebál (naši ddové věděli co dělat) a pivo se pak hnalo do vířivek či později do deskových chladičů. kaly se vysráželi již po poklesu teploty k 65 stupňum.

Tak jsem dneska konečně dotáhl domů nerezovýho šneka z chlazení na pivo - je toho 2x 21m dýlky tak předpokládám, že to v kýbli s vodou a ledem bude chladit dostatečně varinta Hroch ;) ). Další variantou pak případně bude deskový chladič. Sanitaci spirály v součsný variantě mám vynmyšlenou proplach vodou, pak sanitačním prostředkem na pivní chlazení pak zase voda a mělo by to fungovat ( to mi připomíná , že musím objednat sanitační molitanové kuličky kuličky. Sanitaci deskovýho výměníku asi podobně až na to že to nepůjde protáhnout těma sanitačníma kuličkama .

Nejnovější zkušenosti s průtokovým protiproudým chlazením.
Již více zmíněnou metodu se šnekem v nádobě s rozpouštějícím ledem, jsem pak několikrát použil i bez ledu jen s protékajicí vodou přes nádobu, přívod na dno, vývod vlažné zeshora. Spotřeba vody velká, ale konečná teplota mladiny shodná 13-15st.C. Rozdíl v době chlazení s ledem cca 3hodiny na 50litrů, vodou cca 5 hodin na 50 litrů.
Nyní jsem několkrát použil protiproudý průtokový výměník, mladinu ženu čerpadlem. Proženu jednou cca 10minut, zchladí se na 40st.C, Vymyju kotel po chmelovaru, přetočím zpátky (sice souproudně přes chlaďák) za cca 5 minut, zchladí na 33st.C a opět protiproudně a teplota výsledná je 23st.C. Bez průtokového pivního chlazení např.Anta 25 to přímo na zákvasnou teplotu nepůjde.

to jo, ale jsou tu 3 rozdíly.
1.vinař (dobrý) denně víno v sudech konrtoluje aby v případě že přichází nějaká "nemoc" vína zasáhl (někdy dost drasticky)
2.víno má podstatně víc alkoholu (alkohol= desinfekce)
3. do vína se přidává oxid siřičitý. V malém množství víno desinfikuje, když to vinař přežene, duní ti po něm ráno hlava

Jeste, kdyz uz jsme u te sterilizace, tak me napada, ze vino se take nevari! Rozdrcene hrozny, casto zaprasene, nahnile, plne pavouku a vseho, jdou rovnou na kvaseni. A vysledny mok potom vydrzi cela leta !!

Mozna mate vsichni pravdu. Tenhle navyk /obejit se bez chmelovaru/ pochazi z casu, kdy jsem prichmeloval koncentrat mladiny z konzervy. Chmel jsem si natrhal a ususil sam. Moje pivo timto neni sterilizovane a tak by asi dlouho nevydrzelo. U nas se vsak vypije velice rychle.

Že nedochází k povaření rmutu, resp. rmutovaného objemu při infuzi asi víte, nicméně po scezení se každopádně sladina povaří.Nevím, jak rozsáhlá je Josefova pivovarnická zkušenost a kolik várek již tímto způsobem navařil, ale upřímně by mne zajímaly senzorické výsledky.Je třeba si uvědomit, že chmelovarem dosahujeme sterility a ta je bezpochyby základem pro zdárné kvašení. Vysrážení bílkovin i kalů se také podepíše je čisté žádoucí chuti. Velké pivovary samozřejmě musí řešit i několikaměsíční trvanlivost a tam jsou bílkoviny a polyfenoly atd důležité.Tedy závěrem, o varném procesu bez varu jsem ještě neslyšel.

Pod názvem chmelové produkty, se zkrývají nejen chmelové extrakty (ethanolové, CO2)sloužící ke zvýšení hořkosti ale taky chemické výtažky z chmele- triethylcitrát E1505 používaný jako stabilizátor pěny, v případech většinou zkráceného chmelovaru. Chmelovar používají snad všichni, někteří tlakový čímž dojde ke zkrácení doby, ale k nižšímu vzniku izo-alfa-hořkých kyselin (ty vznikají intenzivním dlouhým varem z alfa hořkých kyselin) a proto je v některých pivovarech dodávají umělě. Je otázkou jestli by neměli udávat E když ta látka má E1505 přidělěné. Hlavním dalším přínosem chmelovaru je vysrážení bílkovin a jemných kalů, nedostatečné vysrážení řeší v megapivovarech filtrací mladiny. Doma je chmelovar pro vaření ze základních surovin nutností.

nejsem žádný experkt přes pivovarnictví , ale zatím si myslím, že i tam,kde používají extrakt, tak pivo prochází klasickým chmelovarem. Je to jen levnější náhražka chmele,ale ten proces vaření by tam měl být.

Asi tě zklamu, ale "pivovary" (myslím ty chemické) to tak přece dělají.
Když si na etiketě přečteš že používají chmelové produkty, tak používají extrakt (myslím že tekutý)
Nevím jestli chmelovar vypouštějí úplně, ale úplně podle klasických postupů to není určitě

ono nejde o opičení se, ale při chmelovaru dochází k určitým biochemickým procesům, které ovlivňují vlastnosti piva. Příště schválně zkusím část sladiny chmelit jen chmelem uvařeným ve vodě a část nechat projít klasickým chmelovarem a jsem zvědavý na výsledek.

no v domácích podmínkách se nemusíme ve všem opičit po velkých pivovarech, právě naopak.

Každopádně bych vynechání (obejití) chmelovaru považoval za krajní nouzové řešení.

V úplných začátcích jsem chmelil extraktem, ale dnes by mě to už ani nenapadlo

Kdyby to tak mohlo fungovat, tak proč by pivovary chmelovar dělaly? Ušetřily by spoustu času a nákladů. Doporučuji Josefovi, aby si něco přečetl o technologii výroby piva, potom by věděl, k jakým procesům při chmelovaru dochází a více by se orientoval v jednotlivých pojmech( sladina-mladina).

Nejsem zadny perfekcionista a navic jsem liny a tak chmel jednodusse uvarim ve vode a potom ten vyvar pridam do mladiny. Takze chladim z nizsich (rmutovacich) teplot. To uz takovy problem neni.

Souhlasím. Za 2 roky vaření nechávám chladnout na terase domu přes noc. Ráno přemístím do spilky (mrazák opatřený digitálním termostatem), stále zakryté poklicí, kde se to dochladí (v případě teplých nocí) během dne a večer po práci zakvašuji. Doposud bez známek infekcí atd. Dle odborníků se rychlým zchlazením minimalizuje riziko kontaminace. Já se snažím minimalizovat náklady.