Komentáře
článku: Domácí výroba světlého ležáku
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé1 | 2 | 3 |
Zobrazit komentáře:
podle vláken
Chtěl bych se zeptat, kde jsem udělal chybu. Uvařil jsem pivo a nechal jej 10 dnů kvasit. Vše proběhlo normálně, téměř učebnicově. Po deseti dnech jsem jej stočil do PET lahví a dal do lednice. Teplotu jsem hlídal na cca 2st. Bohužel se nic nestalo. Pivo neprokvasilo.
Třírmutové rmutování sice zvyšuje výtěžnost a dovoluje i zpracovávání horších sladů, ale o to asi u Homebrewingu nejde (daleko víc extraktu se ztratí při scezování a převádění díla), především se však výrazně podepisuje pod senzorické vlastnosti piva, jako je barva, pěnivost plnost chuti a pitelnost.
U míchání jde hlavně o to aby se dílo nepřipalovalo. U silnějších piv bývá rmut po vystírce docela hustá kaše. Záleží tedy na konstrukci míchadla a tvaru nádoby. Běžná rychlost míchadel na rmutovacích pánvích je 20 - 25 ot / min. Takže buď zpřevodovat a nebo odzkoušet opatrné zahřívání.
Mně jde o to jestli 2,5 ot/min je dostačující.Já jsem ještě nevařil tak si nedokážu představit jak je to dílo husté a jestli to ty pomalé otáčky dokážou dostatečně promíchat.Při vystírání bych míchal ručně,jde mi o míchání při ohřevu.
Pohon míchadla se zrovna teď snažím vyřešit.Možností je samozřejmě hodně.Jeden známý to vyřešil motorkem ze stěrače autobusu.
Prosim poraďte.Je vhodný jako pohon míchadla motůrek na grilování s 2,5ot/min? Jedná se o cca 40 litrovou nádobu.
Tři rmuty se používají pro 1)zvýšení výtěžnosti,2)u tmavších piv,3)u méně kvalitních sladů,4)nevim:-) S teplotama je to tak,že se začíná odebráním 1/3 při cca 35°C.Na první a druhý rmut se bere co nejhustší podíl,na třetí tzv.jalový co nejřidší.U třetího rmutu by se měl spočítat jeho objem dle teploty díla po druhém rmutu tak aby po jeho navrácení nebyla překročena teplota 78°C. Jestli kecám tak mně někdo opravte.
O třech rmutech jsem jen četl a zajímalo by mě,jestli se tak dá opravdu vařit a jaký vliv má ten případný třetí rmut na výsledný produkt.Zkrátka jestli to je jen kvůli výtěžnosti anebo má nějaký významný vliv na výslednou chuť zlatého moku.No a na závěr,jestli je ten třetí stejný co se týká teplot a prodlev jako ty dva předešlé-díky.
Hele to je dobrý.Zvlášť ta první fáze :-) Dík za odpověď.
Pivo opatrně sleješ a vypiješ. Posledního cca 0,5 cm pořádně protřepeš aby se zvířila tenká vrstvička kvasnic na dně a sleješ do připraveného živného roztoku. Já sem použil 2-3 lžíce medu na litr vody, můžeš dát i cukr, nebo uvařit trochu mladiny. Během pár dnů se roztok rozkvasil. Pak sem dal nový živný roztok. Ten už nechtěl kvasit tak ochotně, ale po 3-4 dnech se pomalu rozjel. Rozkvašený roztok přidej do mladiny z regulérní vařby a je to.
Tak to by šlo.A můžeš prozradit jak je množíš z toho kvasnicového pivka?
Jen pokud kvasnice kupuješ pro každou várku nové. Když používáš ty z minulé várky, tak je to bez problému. Letos mi vydržely mezi várkama i dva měsíce, stačí několikrát propláchnout čistou vodou a vrazit do ledničky v zavařovačce se šroubovacím uzávěrem(teplota do 5 stupňů). A pro první várku jsem je namnožil z Bernarda s patentním uzávěrem, takže účet za kvasnice na nějakých 80 litrů piva ve čtyřech várkách je cca 60 Kč za nákup nepasterovaného kvasnicového piva.
Když to počítám podle tohoto receptu a koukám na zde nabízené ceny surovin tak mi vychází na 10litrů slad 33Kč,chmel8Kč a kvasnice55Kč!!Je to možné nebo počítám blbě?Já měl za to že nejdražší částí piva je slad!
ano, je to tak. Zahrat na pozadovanou teplotu a tu potom po urceny cas udrzovat. Cim vyssi teplota, tim je vetsi citlivost na rozkmit teplot. Tudiz nejlepe drzet v urovni plus minus stupen Celsia.
Zdravím.
Mám dotaz. Prodleva znamená ohřát na určitou teplotu a tu udžovat po čas prodlevy?
Dík Kulda
Mám dotaz. Prodleva znamená ohřát na určitou teplotu a tu udžovat po čas prodlevy?
Dík Kulda
A nebyl to náhodou premiant? Mně se ještě přechmelit ničím jiným než premiantem nepodařilo. Upravit to ještě de, ale sou to vepřový metody. Nejlepší by asi bylo po prokvašení přikroužkovat další várkou, tentokrát jen málo chmelenou.
Zdravím Vás všechny,
potřeboval bych poradit. Uvařil jsem svou první várku piva tradičním způsobem.(dříve jsem "vařil" pivko z mladinových koncentátů)". Poměr surovin jsem dal podle receptury, ale až po přelití do kvasné nádoby jsem zjistil, že jsem objem mladiny zredukoval vařením více než bylo plánováno (místo 20 l. na 15 l. hotové mladiny) a po ochutnání při probíhajícím kvašení jsem zjistil, že jsem přechmelil. Je možné upravit velkou hořkost?
Díky za radu.
potřeboval bych poradit. Uvařil jsem svou první várku piva tradičním způsobem.(dříve jsem "vařil" pivko z mladinových koncentátů)". Poměr surovin jsem dal podle receptury, ale až po přelití do kvasné nádoby jsem zjistil, že jsem objem mladiny zredukoval vařením více než bylo plánováno (místo 20 l. na 15 l. hotové mladiny) a po ochutnání při probíhajícím kvašení jsem zjistil, že jsem přechmelil. Je možné upravit velkou hořkost?
Díky za radu.
Světlá piva více než tmavá, silnější více než slabší (piva českého typu). Popř. při použití měkké vody chmelit více než u tvrdých uhličitanových vod. Aromatický chmel až na závěr. Jinak časy a množství podle tohoto článku.
kdo mi poradí jak správně chmelit ???
Vařím ho přibližně takto:
sypání cca
60 % plzeňský slad
15 % pražený ječmen nebo žito
10 % bavorský slad
10 % tm. karamelový slad
rmutování infusně
chmelovar - většinou chmel Premiant (cca 7,5 % alfa kyselin) 60 min (na 3 díly)
Stupňovitost dle chuti a typu :-) Dělení dle BJCP:
Dry Stout (Beamish, Guinness Draught stout) EPM 9-12°
Sweet Stout (Cream stout) s přídavkem lactosy, která dodává sladkost a plnost; méně hořké než Dry stouty EPM 10-14°
Oatmeal Stout (ovesný) EPM 12-16°
Foreign Extra Stout EPM 14-18°
American Stout EPM 12-18°
Russian Imperial Stout EPM 18 a výš
Kvasinky svrchní na Ale; buď Braupartner nebo jiné (prostě co se sežene). Kvašeno při 18-20 °C.
Ležení při 4-12 °C (teplota sklepa v průběhu roku :-).
9° - cca 1 měsíc
11° - po měsíci nic moc, po 3 dobrý a po 9 ještě lepší
17° - po 2 měsících tomu ještě něco chybí...
Takže asi tak. Ať se daří.
sypání cca
60 % plzeňský slad
15 % pražený ječmen nebo žito
10 % bavorský slad
10 % tm. karamelový slad
rmutování infusně
chmelovar - většinou chmel Premiant (cca 7,5 % alfa kyselin) 60 min (na 3 díly)
Stupňovitost dle chuti a typu :-) Dělení dle BJCP:
Dry Stout (Beamish, Guinness Draught stout) EPM 9-12°
Sweet Stout (Cream stout) s přídavkem lactosy, která dodává sladkost a plnost; méně hořké než Dry stouty EPM 10-14°
Oatmeal Stout (ovesný) EPM 12-16°
Foreign Extra Stout EPM 14-18°
American Stout EPM 12-18°
Russian Imperial Stout EPM 18 a výš
Kvasinky svrchní na Ale; buď Braupartner nebo jiné (prostě co se sežene). Kvašeno při 18-20 °C.
Ležení při 4-12 °C (teplota sklepa v průběhu roku :-).
9° - cca 1 měsíc
11° - po měsíci nic moc, po 3 dobrý a po 9 ještě lepší
17° - po 2 měsících tomu ještě něco chybí...
Takže asi tak. Ať se daří.
1 | 2 | 3 |
Vyhledávání