úvod
homepage

Komentáře

článku: Jak je to s kvalitou piva z Holby?

Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé
12
 Zobrazit komentáře: podle vláken

Ještě poznámka, (Zbyněk Holan, 09.05.2007 13:03) celé vlákno | reagovat
Ad chuťová pamět: dejme tomu, jsou ovšem tací, kteří dokáží říci ano tak to chutnalo (nikoli ovšem jak to chutnalo) souvisí to s vyvinutějším čichem - detekce pachů i po dlouhé době (ovšemže i několik let). Nicméně opravdu se to měřit nedá i když na těchto schopnostech stojí blending whiskey a příprava parfémů...

Ad čísla: souhlasím s panem ředitelem Zíkou, u hořkosti se to dá měřit, ale absolutně, tedy je tam tolik a tolik jednotek - IBU (mezinárodní jednotka hořkosti), ale průběh hořkosti v chuti a vůni je také zajímavý... tedy dotaz: změny IBU u Šeráku mezi lety 1994 až 2007

plnost: zde mi vyjádření chybí... tedy dotaz: změny EPM (extrakt původní mladiny) u Šeráku mezi lety 1994 až 2007

Tyto dotazy jsou zodpověditelné, jelikož měření obou hodnot probíhá.

Pivu zdar!

P.S. děkuji Romanovi za vyjádření podpory!

P.S.2 opravdu nechci, aby to vypadalo, že Zbyněk Holan stojí proti Holbě - chraň Bůh! Jde mi o osud Šeráku, který mi není lhostejný! Holbu Premium a Litovel kupříkladu vždy vyzdvihuji v každém příspěvku! Pro info (Holba, Litovel, Zubr = jedna společnost, 3 pivovary)
Děkuji, (Roman Holoubek, 09.05.2007 08:24) celé vlákno | reagovat
Pane Zíka, děkuji Vám za odpovědi.

Potvrdil jste užití CKT (sám jej při správném zacházení také nepovažuji za neřest, ale jak snadno se může díky ekonomickému tlaku tato technologie zneužít. A že se to stává ...)

Mezi řádky jsem poznal a já na rozdíl od Vás si to dovolím přeložit: "Ale vařit na varně lehká piva by nebyl krok správným směrem." Tj. Vařit na vyšší stupňovitost a poté ředit a dosycovat. :-) nebo spíše :-(

Ještě si dovolím jednu poznámku v níž se zastanu Zbyňka Holana. Ano chuťová paměť je velmi krátká. Proto si i já už od roku 1994 dělám pravidelně poznámky k chuti vypitého piva. Snažím se každým rokem znovu všechny značky ochutnat a tak mám již za 12 let možnost srovnání vývoje. Ano své vždy ovlivní i ročník sklizně, tedy momentálně dostupné suroviny vč. vody. Ale to jsou víceméně jen malé výchylky. A i já potvrzuji, že se chuť Šeráku změnila k horšímu a to tak jak popisuje Zbyněk. Je mi to líto. Jezdívám občas za příbuznými do Jeseníku a Šeráka jsem vždy řadil mezi má oblíbená piva. Dnes, žel už ne.

PS: Ambrosius a soutěže. Máte pravdu. Ambrosius zvítězil. Ale ono z malého vzorku lze jen ztěží rozeznat plnost a ta mu chybí.

Přesto Vám děkuji pane Zíka za vysvětlení a přeji Vám úspěchy a vyrábějte dál taková dobrá piva jakými je i dnes Holba Premium.

Dej bůh štěstí.
pokračování pivovarské diskuse, (Vladimír Zíka, 03.05.2007 16:42) celé vlákno | reagovat
Vážení pánové (škoda, že se diskuse neúčastní i dámy),
děkuji za vaše reakce, protože nejhorší stav nastane, pokud se žádná diskuse nekoná. Takže jsem velmi rád, že jste reagovali na můj dopis Honzovi.Předpokládám, že jste všichni pivovarští nadšenci a fandové a myslíte to obecně s dobrým českým pivem dobře.
Zkusím reagovat na některé vaše příspěvky a dotazy:
1. ani já nejsem úplně nadšený z faktu, že tzv. "studená klasika", tzn spilka a sklep, je v posledních letech nahrazována výrobou piva v CKT. Ale vývoj není možné zastavit v žádném směru lidské činnosti. Mohu vám z osobní zkušenosti potvrdit, že pokud se postupuje rozumně a citlivě, lze v CKT vyrobit pivo, které je od SOUBĚŽNĚ vyráběné klasiky jen velmi obtížně rozlišitelné. Příkladem je Holba, kde obě technologie SOUBĚŽNĚ běží již řadu let. Můžeme tedy trvale porovnávat kvalitu i chuťové vlastnosti piva z obou částí výroby. Takových pivovarů v ČR již mnoho není.
Důvodem postavení CKT v Holbě bylo, jak je v diskusi správně uvedeno (JArda), dožití původních betonových ležáckých tanků, které byly již v neopravitelném stavu a bylo nutné je nahradit.
2.Šerák kvasí a zraje v klasice i v CKT (převážně), Premium a Classic pak v klasice (převážně). Ale není to dogma.
Základ chuti každého piva je dán již výběrem surovin (ječmen, potažmo slad a chmel) včetně varní vody a zejména pak varním postupem. Dekokce, tam je kouzlo českého piva. V dalším postupu výroby případné chyby ve varně spáchané již nenapravím. Ale mohu i dobře uvařenou mladinu špatnou péčí poškodit ve studené části výroby.
3. chuťová paměť člověka. Je vědecky ověřeno, že není (bohužel nebo naštěstí?) příliš velká. Pohybuje se řádově max ve dnech. Údaje o letech jsou pouze zbožná přání. Můžete tomu věřit nebo nemusíte. Nikoho nenutím uvěřit a už vůbec bych se nechtěl s kýmkoli hádat. I já žiji v domění, že témeř vše bylo před lety (5,10,20...) lepší (typické vlastnosti člověka konzervativně zaměřeného), ale není možné to nijak doložit, protože chuťové a čichové vjemy člověka nejsou dosud technicky spolehlivě zaznamenatelné. Některé parametry piva jsou technicky jakžtakž objektivně stanovitelné (např hořkost), ale pouze v absolutních číslech (jednotky hořkosti), ne strukturálně a subjektivně. Plnost, vůni a chuť nelze objektivně stanovit vypovídajícím způsobem nijak. Počet oddegustovaných vzorků piv na těchto faktech nemůže nic změnit.
Jinak je nutné obecně říci, že chuť piva se v čase samozřejmě mění, minimálně podle ročníku sklizně základních surovin. Pivo je živá potravina a není možné přírodě dát jasné zadání parametrů vstupních surovin (ječmen, chmel), jako např u jiných typů výrobků. Prostě si udělá, co chce a pivovarníci si s tím musí umět vždy nějak poradit. Někdy úspěšněji, ale někdy i méně úspěšně. Nikdo není všemohoucí a vševědoucí. Navíc pivovary, které jsou napojeny na veřejnou vodovodní síť, mohou mít i problémy se stálostí složení dodávané varní vody během roku. Ačkoli veřejně budou jistě tvrdit, že to není možné.
4. hořkost piva (chmelová) je dána jednak absolutní dávkou chmele a v něm obsažených látek způsobujících hořkost, ale také použitou odrůdou chmele a v neposlední řadě průběhem varního procesu. Pokud tedy některý pivovar použije ke chmelení pouze chmelový extrakt a to ještě z tzv vysokoobsažných odrůd, mohla by taková hořkost být nazvána extraktovou. Takové složení chmelení není případem Holby a zaplaťpánbůh ani většiny českých pivovarů. To ale neznamená, že některý zákazník nemůže svoje chuťové dojmy takto popsat. Uvádím jen fakta bez toho, že bych si uzurpoval právo na absolutní pravdu.
5. Holba a piva pro řetězce. Základní informace pro tento segment je, že je na trhu v ČR po takových pivech poptávka. Pokud má pivovar volnou kapacitu a náklady na rozumné úrovni, může se pokusit vyrobit pivo, které zaujme nejen cenově, ale i chuťově určitou skupinu zákazníků. Jednou z možných cest výroby takového piva je použití některých, ne zcela standardních kroků (surogace na varně levnějšími surovinami, infuze, vysoké teploty kvašení...). Holba nenakupuje suroviny zvlášť pro výrobu značkových piv a jiné pro výrobu piv pro řetězce. Infuzi na varně nepoužíváme. Teplotu kvašení pro řetězcová piva máme na stejné úrovni jako u značkových piv. Ale vařit na varně lehká piva by nebyl krok správným směrem. Ještě je také třeba odlišit u piv pro řetězce kategorie piv lehkých a ležáků. Výsledkem práce pivovarníka je pivo a je důleřité, aby chutnalo jeho zákazníkům. Ambrossius Gold (světlý ležák pro Kaufland) v kategorii světlý ležák zvítězil na jedné z největších anonymních degustací v ČR v lednu 2007 v Táboře (Česká pivní pečeť) a stejnou pozici získal i v Ceně českých sládků pořádanou Pivním kurýrem v roce 2006. V obou případech hodnotili čeští pivovarníci. V anonymních degustacích rozhoduje vždy jen kvalita ne pověst a síla značky. V tom jsou tyto soutěže krásné, ale zároveň zákařné a nepředvídatelné.
Doufám, že pochopíte, že zde nemohu uvádět detaily technologického postupu. Nicméně se nechci odvolávat na výrobní tajemství a z výše uvedeného textu si jistě uděláte svoje závěry. Věřím, že budou správné.
6. děkuji za věcnou připomínku (Jiří Kaňa) k výskytu "drobných částic" v plechu a skle (Šerák a zřejmě Moravan). Informaci jsem předal kolegům "pánům starým" a určitě se jí budou intenzivně zabývat.
Cílem mého příspěvku do diskuse není kohokoli z vás poučovat nebo napadat, ale jen uvádět nesporná fakta. Jak s nimi naložíte nebo zda jim budete věřit, to je jen na vás.
Na další případnou diskusi se těší a hezký jarní víkend přeje za
"ryzí pivo z hor"
Vladimír Zíka
Chuť Šeráku II., (Zbyněk Holan, 02.05.2007 15:10) celé vlákno | reagovat
Ještě jsem se zapomněl omluvit za informaci o HGB neb jsem ji v jednom komentáři uvedl (tuto informaci jsem dostal od nejmenovaného zaměstnance pivovaru-věřím, že se spletl a uvedené panem Zíkou je pravda-nepochybuji). Tedy již se vyvaruji uvádět tyto informace pokud je nebudu mít oficiálně ověřené.

Za ostatním si naprosto stojím neb za tím stojí mé chuťové buňky a osobní test - vše popsáno! Extraktová hořkost v chuti a doznívání po lékořici je moje literární licence.

Že Šeráček podobřili bylo vyjádření kamaráda - stálého konzumenta Šeráku s bydlištěm v Šumperku. Místním šetřením - degustací jsem tuto informaci vyvrátil tedy setrvalý stav nepodobřili.

Uznávám tedy nebudu rozdělovat piva na kvalitní a nekvalitní (čtenáři si přeberou), ale na piva, které mi chutnají a nechutnají. Šerák mi chutnal....a nyní mi už nechutná!!! Gambrinus mi také chutnal....a nyní (déle než Šerák) mi už nechutná!!! Radegast mi také chutnal....a nyní mi už nechutná!!! Krušovice mi také chutnali....a nyní mi už nechutnají.... a tak dále...

Pivu zdar!
Chuť Šeráku, (Zbyněk Holan, 02.05.2007 14:21) celé vlákno | reagovat
Vyjádření pana Zíky zní pěkně, ale o tom, že chuť Šeráka se nezměnila mě vůbec nepřesvědčilo. Hezky chuť popsal Petr - přesně, tak ji označuji také.

Co se týče HGB jsem rád, že ho pivovar neužívá. Beru to za fakt, když to pan Zíka uvedl. Na dotaz ohledně CKT jsem dostal přímo odpověď od pana Zíky (na VPT loni v prosinci u stánku s Holbou). Tedy, že Šerák zraje v CKT a Classic a Premium spilka-sklep. Délka zrání obvykle 15 dní než 30 dní uvedených v příspěvku od J.K. převzatých z webu. Tolik fakta.

Hořkost a hutnost Šeráku je citelně odlišná od toho jaký býval. Na tom trvám. Na to už jsem oddegustoval dost piv a mám slušnou chuťovou paměť na to, aby mě někdo přesvědčil o opaku.

Slova o tom, že výstav roste atd. atp. neberu vážně neb se to tu probíralo u jiných pivovarů a vím, že to nemá s chutí a kvalitou nic společného.

Byl jsem citován, proto chci uvést na pravou míru, proč píši o Šeráku: nikoliv, abych poškodil pivovar, ale proto, abych pil Šerák tak dobrý jako předtím!

Dej Bůh štěstí!
Holba, (Martin Štros, 02.05.2007 13:55) celé vlákno | reagovat
Bohužel, pivovar, který se specializoval na levná piva za 3,90, to asi s kavlitou moc vážně nemyslí...
CKT vs. Klasická technologie, (JArda, 02.05.2007 11:53) celé vlákno | reagovat
při mé poslední návštěvě pivovaru, cca 3 roky, mi bylo zděleno, že Premium je vyráběno klasickou technologií, Šerák tak zhruba půl na půl, ale za použití klasické spilky a ostatní produkty metodou CKT. Jen tak pro doplnění, CKT byly v tomto pivovaru postaveny z toho důvodu, protože asi 2/3 kapacity sklepa je tvořeno železo-betonovými tanky, jejichž životnost už skončila před mnoha a není v silách pivovaru je nahradit.
délka výroby, (Roman Holoubek, 02.05.2007 11:34) celé vlákno | reagovat
Ano 15 dní je docela slušně dlouhá délka výroby piva. A 30 dní (předpokládám pro Premium) také velmi slušný výkon.
Pro harmonizaci a přirozené nasycení CO2 jistě není potřeba více.
Roman a CKT, (Jiří Kaňa, 02.05.2007 11:08) celé vlákno | reagovat
Používání CKT přece hanušovický pivovar nikdy nijak nezastíral. Zmiňovali to třeba i v Pivním kurýru někdy v první půlce devadesátých let. A na www.holba.cz se jasně píše, že:

"V současné době je v pivovaru Holba používán jednofázový postup výroby. Při tomto postupu probíhá kvašení a dokvašování v jedné nádobě. Zchlazená, provzdušněná a zakvašená mladina se naplní do CKT, kde proběhne proces hlavního kvašení, který trvá 7 dní. Maximální teplota hlavního kvašení je 12° C. Po 7 dnech se odpustí ( odstřelí ) kvasnice a celý objem tanku se schladí až na 0° C. Při této teplotě pivo dokvašuje a zraje. Celková výrobní doba piva v CKT je 15 - 30 dnů. Po této době se může pivo zfiltrovat."

zákal, (Jiří Kaňa, 01.05.2007 21:32) celé vlákno | reagovat
Já bych měl k Šeráku takovou drobnou výhradu. Co jsem jej teď ochutnával, tak rozhodně nebyl čirý. V pivu plavaly jakési drobné částice, a to jak v lahvovém (méně), tak v plechovkovém (více). U plechovkového jsem si to ověřil na dvou různých šaržích.
Něco podobného jsem pozoroval i u koncernového kolegy 3,14 jedenáctky z Litovle.
Jako dříve to není, (Petr, 01.05.2007 11:02) celé vlákno | reagovat
Se zájmem jsem si přečetl o Holbě. Na severní Moravu jezdím za lyžováním už deset let, v pivu se trochu vyznám. Mám v paměti jak chutnal Šerák a Holba vůbec tehdy a dnes. Tenkrát po otevření láhve zavanula intenzivní chmelová vůně,pivo bylo hutné a mělo výraznou chuť - na tehdejším trhu jedno z nejvýraznějších piv. Dnes? Hořkost je menší, hutnost zmizela a chuť téměř nicotná. Pivo je jistě děláno s láskou, kvalitu má a vydrží jistě léta. Stejné jako před lety ale není. To vím asi nejenom já. A je to docela škoda.
Vyrobni tajemstvi, (honza, 30.04.2007 17:22) celé vlákno | reagovat
No minimalne levna piva budou vyrobni tajemstvi. Preci jen se jedna o pivo na zakazku. Takze by to chtelo se spis zeptat v KAuflandu.

Me by se asi taky nelibilo, kdybych si nechal u Romana V Bonu varit piva svet Piva, kdybych se pak o tom docetl na pivnim webu:)))
Romane,, (MirEgg, 30.04.2007 16:32) celé vlákno | reagovat
...upřímně pochybuji, že se tyhle věci dozvíme, spíš to vidím na odkaz na výrobní tajemství ;o)
Hanušovice a CKT a HGB, (Roman Holoubek, 30.04.2007 10:52) celé vlákno | reagovat
Děkuji pane Zíka za vyjádření. Když konkrétně, tak konkrétně:
Dotaz první: nezazněla zde odpověď, zda pivo Šerák je vyráběné pomocí CKT či nikoli - o CKT se vůbec nevyjadřujete.
Dotaz druhý: HGB - píšete, že Classic, Šerák i Premium nejsou vyráběné pomocí HGB. Ale jak je to s levnými pivy typu Lahváč, Světák, Šenkýř, Ambrosius Special, Královar světlé lehké? Tam nepoužíváte HGB? A pokud ano, pak z kterého piva, respektive z jaké stupňovitosti?
Děkuji předem za odpovědi.
Je dobře,, (MirEgg, 30.04.2007 09:15) celé vlákno | reagovat
...že se k tomu někdo z pivovaru vyjádřil. Jen mě zajímá jak to je tedy s CKT, protože o tom se pan Zíka nezmiňuje. V té inkriminované diskuzi zaznělo, že Šerák se vyrábí v CKT, kdežto zbytek tradiční metodou...
Tak nebo onak, díky za nonHGB metodu :o)
Hanušovické mám rád, (Martin Borský, 27.04.2007 23:22) celé vlákno | reagovat
Šerák znají mé chuťové pohárky už více než 15 let. A pořád si pochutnávají. Na točeném v hospodě U Kačera v Kerharticích (Ústí n. Orl.) při návštěvě chalupy. Klobouk dolů taky panu hospodskýmu...!
Před pár lety jsem při stavbě domu nedal dopustit na hanušovického Světáka. Bylo to Pivo, jen o něco slabší... Dnes, pravda, tento segment už nevyhledávám, tak nemohu sloužit.
12
Vyhledávání