Komentáře
článku: Fenomén tmavé desítky
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé1 | 2 |
Zobrazit komentáře:
podle vláken
Můžu potvrdit, že polotmavá desítka Pernštejn je zvláště v poslední době (asi rok?) velmi vyladěná (nikoliv samotnými pijáky, ale samozřejmě sládkem). V Pardubicích se dneska objevuje v mnoha hospodách na druhé či třetí pípě a i když se řadí mezi desítky, které jsou pro mě spíš k zahnání žízně, u této polotmavé se dá příjemně strávit třeba celý večer!
Prior byl až druhý. Začal se vařit v r. 1994. Pamatuji si na návštěvu domažlického pivovaru, jak bouřlivě kvasil na spilce. Dvě sousední spilky museli nechat volné, protože ty kroužky byly bouřlivé jako champagne.
Poslední Prior a Purkmistr 12 jsem si vypil v únoru 1997. Pak výrobu převzal Gambrinus, což bylo v té době ještě Ok. Zato teď...
Poslední Prior a Purkmistr 12 jsem si vypil v únoru 1997. Pak výrobu převzal Gambrinus, což bylo v té době ještě Ok. Zato teď...
Purkmistr byl ve své době jedno z nej tmavých piv u nás. A také se docela zapomíná, že Domažlice (již pod PP, a.s.) byly první (nebo druzí, po Březnici?) s Priorem, pšeničným pivem. A mé vzpomínky i na toto pšeničné jsou veskrze pozitivní.
Ano Purkmistr bylo také jedno z mých prvních tmavých piv. Z ničeho nic se najednou objevilo jako doplněk piv G a PU (i v Brně). Těžko to dnes posuzovat, ale tenkrát mi chutnalo. Od konec r. 1993 se pak na trhu objevila i jeho 10% varianta. Na domažlický pivovar mám moc hezké vzpomínky a na jeho pivo také. Ti, co ho zavřeli by potřebovali pořádně nakopat...
Sdílím Váš smutek. Domažlický Purkmistr byl prvním černým pivem, které se po letech začalo v Ostravě opět čepovat. Byla to ovšem dvanáctka.
Opravdu, při zmínce o pivnici Hrom do police mi vypadl název dodávajícího pivovaru- Polička. Asi proto, že po svých mnohočetných návštěvách tohoto zařízení tuto informaci považuji podvědomě za nadbytečnou.
Jinak černé pivo na fotografii je skutečně olomoucký Moritz - vícestupňový 13° nebo dokonce 14° a obrázek jsem použil kvůli barvě moku, protože foto s tmavou desítkou nemám.
Jinak černé pivo na fotografii je skutečně olomoucký Moritz - vícestupňový 13° nebo dokonce 14° a obrázek jsem použil kvůli barvě moku, protože foto s tmavou desítkou nemám.
Jen mi tak připadá, že typ Light je dnes nejrozšířenější pivo u nás :-(
při čtení tohodle článku jsem téměř se slzou v oku zavzpomínal na první polovinu 90.let a na nejednoho černého Purkmistra ještě ze starý dobrý euroflašky vypitýho na zahradě ... kde jsou ty časy, kde je Purkmistr ...
já jsem si nedávno dopřál i tuhle variantu poličského a musím říct,že byla skvělá!!!!(jak jinak,že?) :)
Já se jim také spíš vyhýbám, protože jsou to dost často dobarvovaní sacharinoví uměláci.
Ale je pravda, že poctivá tmavá desítka může být lahůdkou.
Ale je pravda, že poctivá tmavá desítka může být lahůdkou.
Vyborne kluci, nechcete se tedy zamyslet?:) Ja v te dobe pivo nepil, takze netusim o teto "lehke" pivni horecce.
A po pravde receno, ja "vzal na milost" tmava piva az po te, co jsem poprve ochutnal tmaveho Herolda 13 na degustaci ceskeych piv Michaela Jacksona ve Staropramenu nekdy v roce 2001(bez zaruky)...
A po pravde receno, ja "vzal na milost" tmava piva az po te, co jsem poprve ochutnal tmaveho Herolda 13 na degustaci ceskeych piv Michaela Jacksona ve Staropramenu nekdy v roce 2001(bez zaruky)...
Tuším, že tradice tmavých výčepních piv sahá až do dob I. republiky. Lze to doložit historickými etiketami. Před r. 1989, tehdejší režim, tmavým pivům evidentně nepřál.
Na zákazníka se ostatně kašlalo. Začátkem 90. let se začala tmavá desítka vařit snad v každém pivovaře. Do té doby se vařila jen piva světlá! Za komunistů bylo tmavé pivo vzácností.
Např. na Jižní Moravě se vařilo jen v ČH a příležitostně ve Starobrnu.
Jižní Čechy: Samson (od r. 3/1993), Platan (od r. 1993), Nektar (od r. 12/1992), Eggenberg (od r. 1993), Studená (od r. 1994),
Jižní Morava: Starobrno- Karamelové (od r. 1991), Jihlava- Šenkovní (od r. 1991), Znojemský granát (od r. 1993), Jarošov (od r. 1992),
Severní Morava: Mimo piv zmíněných M. Jaroškem- Portáš (od r. 1994)
Dále ve zkratce: Velkopop. kozel (od 1992), Bakalář (od r. 1992), Kutnohorský havíř (od r. 1993/94), Podkováň (od r. 1993), Klášterské tmavé (od r. 8/1994)
Východní Čechy: Hr.Kr (od r. 1993), U Zezuláků- 10tm (od r. 1992), Dobruška, Polička (od r. 1994), Opat (od r. 1994), Svitavy (od r. 1993)............. Pak ještě mnoho dalších:-)). To jen jako ukázka.
Tmavé variace na Radegast se skutečně vařily v Mostu. 10% od r. 1994 a Porter od konce r. 1995.
Osobně se tmavým 10° vyhýbám, ale pokud má paměť sahá, tak mi zpočátku velmi chutnal Eggenberg 10%.
Jinak na fenomén piv "LIGHT", které začátkem 90. let vyráběl rovněž snad každá pivovar by jistě také stál za zamyšlení...
Na zákazníka se ostatně kašlalo. Začátkem 90. let se začala tmavá desítka vařit snad v každém pivovaře. Do té doby se vařila jen piva světlá! Za komunistů bylo tmavé pivo vzácností.
Např. na Jižní Moravě se vařilo jen v ČH a příležitostně ve Starobrnu.
Jižní Čechy: Samson (od r. 3/1993), Platan (od r. 1993), Nektar (od r. 12/1992), Eggenberg (od r. 1993), Studená (od r. 1994),
Jižní Morava: Starobrno- Karamelové (od r. 1991), Jihlava- Šenkovní (od r. 1991), Znojemský granát (od r. 1993), Jarošov (od r. 1992),
Severní Morava: Mimo piv zmíněných M. Jaroškem- Portáš (od r. 1994)
Dále ve zkratce: Velkopop. kozel (od 1992), Bakalář (od r. 1992), Kutnohorský havíř (od r. 1993/94), Podkováň (od r. 1993), Klášterské tmavé (od r. 8/1994)
Východní Čechy: Hr.Kr (od r. 1993), U Zezuláků- 10tm (od r. 1992), Dobruška, Polička (od r. 1994), Opat (od r. 1994), Svitavy (od r. 1993)............. Pak ještě mnoho dalších:-)). To jen jako ukázka.
Tmavé variace na Radegast se skutečně vařily v Mostu. 10% od r. 1994 a Porter od konce r. 1995.
Osobně se tmavým 10° vyhýbám, ale pokud má paměť sahá, tak mi zpočátku velmi chutnal Eggenberg 10%.
Jinak na fenomén piv "LIGHT", které začátkem 90. let vyráběl rovněž snad každá pivovar by jistě také stál za zamyšlení...
Dobře psané. A jsem rád, že si někdo všiml i okrajového žánru tmavých výčepních piv.
Jen malé doplnění: Radegast Dark byl vyráběn v Mostě, v pivovaru, který byl Nošovickým v závěru činné kariéry koupen a dokonce nesl chvíli i označení Pivovar Radegast Most (nebo tak nějak). A pro úplné doplnění mimo téma dodám, že s v Mostě vyráběl i 18% Radegast Porter, výčepní Radegast a dokonce i Radegast Light (název light byl krátkou dobu po revoluci celkem moderní - také možné téma na článek).
A ještě jedno upřesnění k článku: Tmavá desítka v Hromu do Police je z pivovaru Polička.
PS: Nedá mi, ale vidím-li vaši fotku z Moritze s jejich tmavým pivem. To tmavé pivo (tuším, že třináctka), vařené v době mé návštěvy v Prostějově mi velmi chutnalo.
Jen malé doplnění: Radegast Dark byl vyráběn v Mostě, v pivovaru, který byl Nošovickým v závěru činné kariéry koupen a dokonce nesl chvíli i označení Pivovar Radegast Most (nebo tak nějak). A pro úplné doplnění mimo téma dodám, že s v Mostě vyráběl i 18% Radegast Porter, výčepní Radegast a dokonce i Radegast Light (název light byl krátkou dobu po revoluci celkem moderní - také možné téma na článek).
A ještě jedno upřesnění k článku: Tmavá desítka v Hromu do Police je z pivovaru Polička.
PS: Nedá mi, ale vidím-li vaši fotku z Moritze s jejich tmavým pivem. To tmavé pivo (tuším, že třináctka), vařené v době mé návštěvy v Prostějově mi velmi chutnalo.
1 | 2 |
Vyhledávání