Tuším, že tradice tmavých výčepních piv sahá až do dob I. republiky. Lze to doložit historickými etiketami. Před r. 1989, tehdejší režim, tmavým pivům evidentně nepřál.
Na zákazníka se ostatně kašlalo. Začátkem 90. let se začala tmavá desítka vařit snad v každém pivovaře. Do té doby se vařila jen piva světlá! Za komunistů bylo tmavé pivo vzácností.
Např. na Jižní Moravě se vařilo jen v ČH a příležitostně ve Starobrnu.
Jižní Čechy: Samson (od r. 3/1993), Platan (od r. 1993), Nektar (od r. 12/1992), Eggenberg (od r. 1993), Studená (od r. 1994),
Jižní Morava: Starobrno- Karamelové (od r. 1991), Jihlava- Šenkovní (od r. 1991), Znojemský granát (od r. 1993), Jarošov (od r. 1992),
Severní Morava: Mimo piv zmíněných M. Jaroškem- Portáš (od r. 1994)
Dále ve zkratce: Velkopop. kozel (od 1992), Bakalář (od r. 1992), Kutnohorský havíř (od r. 1993/94), Podkováň (od r. 1993), Klášterské tmavé (od r. 8/1994)
Východní Čechy: Hr.Kr (od r. 1993), U Zezuláků- 10tm (od r. 1992), Dobruška, Polička (od r. 1994), Opat (od r. 1994), Svitavy (od r. 1993)............. Pak ještě mnoho dalších:-)). To jen jako ukázka.
Tmavé variace na Radegast se skutečně vařily v Mostu. 10% od r. 1994 a Porter od konce r. 1995.
Osobně se tmavým 10° vyhýbám, ale pokud má paměť sahá, tak mi zpočátku velmi chutnal Eggenberg 10%.
Jinak na fenomén piv "LIGHT", které začátkem 90. let vyráběl rovněž snad každá pivovar by jistě také stál za zamyšlení...