úvod
homepage

Komentáře

článku: Něco o CKT a kvalitě piva z nich

Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé
123
 Zobrazit komentáře: podle času

Pozdrav od Jirky z ČR, (Jirka Svoboda Český Brod, 16.01.2011 21:41) celé vlákno | reagovat
Ahoj Marku tady Jirka. Byli jsme v létě, když jste byli v ČR domluveni s Romanou na srazu. Od té doby se jí snažim kontaktovat pomocí sms, ale původní číslo si zřejmě zmněnila a nedala mi o tom vědět. Pokud ztratila můj kontakt je to : +420728868618 Ať se mi ozve. Díky mějte se Jirka.
souhlas, (Ondra Koucký, 20.02.2006 21:47) celé vlákno | reagovat
Nezbývá než souhlasit - Byl V. van Gogh blázen co si uřízl ucho či jeden z nejlepších malířů všech dob? ...vše je otázkou pohledu. Pokud se pivovar dívá na CKT jako na možnost prokvasit 17 % mladinu za týden a po nařezání vodou počítat ušetřené peníze, pak je to asi další krok českého pivovarnictví směrem do pekel (nebo k A.B. či Heinekenu ...???). Pokud ovšem odolá ekonomickému pokušení, myslím, že se dá v CKT vyrobit velmi slušné poctivé české pivo (ikdyž bych raději nezabíhal do extrémů co se týče velikosti tanků - vliv hydrostatického tlaku apod.). V každém případě je dobré, že přišel tento článek s pohledem pivovarského.
Re: souhlas, (Roman Holoubek, 04.04.2008 16:51) celé vlákno | reagovat
Ach jo, tak jsem hledal nějaké info a našel toto.

Mimo jiné i další příspěvky pod tímto článkem jsou zajímavé.

Ondro, zdravím Tě ....
Re: Re: souhlas, (Roman Holoubek, 07.04.2008 08:28) celé vlákno | reagovat
Včera jsem si dal test Heinekenu. A aby byl přesnější, tak rovnou jednoho originál z Holandska a jednoho polského.
1) Obé je poměrně prázdné vodové s nepatrnou stopou po chmelu ve sladovém základu. Polská kopie je ještě o stupeň vodovější. Jinak dlužno přiznat, že čisté ve vůni i chuti (na mne až moc čisté :-( ) bez žádných cizích pachutí.
2) jde sice o 5% alk., ale slovenský text udává "ležiak výčapný svetlý" - jinými slovy ono prémiové pivo jímž nás chtějí krmit je jedenáctka!
3) objevují se nyní ve zvýšené míře bilbordy s anglicky psaným nápisem - nepamatuji si to už přesně, ale je tam něco jako "nejlépe podávat chlazené". To znamená že jsou si velmi dobře vědomi, že při normální teplotě jde o "skoro vodu" a to při podchlazení není tak vnímáno.
Není nad klasickou výrobu, (Tomáš Semrád, 12.10.2006 11:14) celé vlákno | reagovat
Klasika je klasika, a zvlášť v podání pivovaru Litovel nemá chybu!!!!
zkušební várka, (pivař, 26.04.2006 23:09) celé vlákno | reagovat
To co chcete posoudit, mate možnost v pivovarskem klubu na Florenci, kámoš z Bělče to zkusil.
Souhlas s J.Ch., (Zbyněk Holan, 15.03.2006 11:51) celé vlákno | reagovat
Souhlasím s tou ochutnávkou. Také bych rád ochutnal co Pivař nabízí. I Ondrovo pivo bych rád ochutnal.

Mám ještě připomínku k Pivařovi a to: způsob psaní, to je hrůza, samá chyba, těžko se to čte, ale informace jsou to zajímavé. O to více mě to mrzí. Líbí se mi odborná diskuze mezi O.K. a Pivařem.

K CKT: je to správná technologie, ale z obavy z vodníků z ní mají mnozí strach. Protože se spilkou se kouzla dělat nedají. A jak je známo vodníci dělají kouzla a v podobě CKT dostanou do rukou mocný nástroj. Předem děkuji za pozvání na ta pivečka od O.K. i Pivaře. Dej Bůh Štěstí
Pivaři, ukaž jaký seš tedy machr., (Jindřich Chejn, 11.03.2006 20:46) celé vlákno | reagovat
Pročítám si diskusi pod článkem Marka Mikundy, mj. je to výborný článek, od výbornýho sládka, jeho piva znám jsou skvělá. Vidím že se to trochu smrsklo mezi Ondru Kouckého a Pivaře. Ondrovi technologické názory jsou tařka má krevní skupina, jeho piva jsou taky skvělá. Z názorů Pivaře je cítit velkou praktickou zkušenost, ale ztotožnit se s nimi ve většině případů nedokážu. Prvně jmenovaní pánové jsou podepsáni pod svými názory a potažmo pod svými pivy. Rád bych pro srovnání také ochutnal něco od Pivaře - ukaž tedy jakej jseš machr, a napiš, kam si můžu zajít na tu Tvojí infuzní lahůdku.
Jindřich
sorry, (pivař, 05.03.2006 23:31) celé vlákno | reagovat
... začít...
pivař, (to:O.K., 05.03.2006 23:20) celé vlákno | reagovat
Nepodsouvejte mne nějaké nadšení, k bourání spilek. nerezové spilky je takový jen úkrok předem. Každý neměl možnost zainvestovat na poslední chvíli před sametem jako Radegast a Svitavy. Napsal jsem o tom dost, aby si zájemci udelali obraz i o práci na klasice a Ckt. Ja to tu vnímám jako osvětu pro lidi co chtěj třeba i dělat pivo doma, a šikovnější později to dělat i jako profesi. z těch investorů po sametu je mi smutno, uměli sehnat prachy, ale další energie na provoz nemeli,¨. To je smutné, myslim, že lepší je začýt od pikya něco o tom vědět.
šrotování, (to:O.K., 05.03.2006 23:02) celé vlákno | reagovat
rozumějte jemnější šrotování na normálním šrotáku, co na tom hledáte za vědu.ja nemam možnost dělat výzkum. ja jsem těch dřístalů u piva zažil mraky, ale pro mne je partner jen ten kdo se tím uživí sám, nikoliv zamětnanec, to je vztah k řemeslu jako nebe a dudy. P.s. dejte odkaz kde ten Véš výzkum najdu. děkuji předem.
opět to: pivař, (Ondra Koucký, 05.03.2006 22:04) celé vlákno | reagovat
Rovněž jsem měl možnost vařit infuzí, ale i jedno-, dvou- i třírmutem – měl jsem k dispozici i statistické vyhodnocení degustací těchto piv. Mé názory jsou podloženy praktickými zkušenostmi na řadě varních zařízení, ikdyž mám i vzdělání v oboru...
Nerozumím Vašemu příspěvku – opravdu si myslíte, že pokud jemněji rozemelete pluchy obsahující celulosu, tak ji potom v kotli nepovařujete, nebo podle Vás v hustém rmutu plave pouze celulosa? - možná by nebylo od věci taky do té školy občas zajít a nechat se „zblbnout“.
Pro ty co si stojí na drátě jsem psal, že v CKT se dá udělat slušné pivo, ale nemyslím si, že by všechny pivovary měli sdílet Vaše nadšení, vyřezat spilky a nahradit je CKT technologií – HGB pro ÚPRAVU stupňovitosti má řada i klasických pivovarů – je to dobré pro standardizaci výroby, neznám však žádný klasický pivovar co by vařil 14% nebo 17 % mladinu a řezal ji na 9 %.
Co se týče teploty kvašení při vyšších teplotách – nechci a ani nebudu konkrétní, technologie a způsob kvašení je součást výrobního tajemství pivovaru, proto nepovažuji za korektní jej tady uveřejňovat – nikdy jsem nechtěl a ani teď nechci uškodit jakémukoli českému pivovaru, byť konkurenčnímu.
...další co mne napadá – píšete o konkrétnosti a vystupujete zde jako anonym...
Nikdy jsem neřekl a ani nenapsal, že jsou všichni sládci stejní. To by byla totiž veliká hloupost, protože kdyby tomu tak někdy bylo, tak by se vytratila pestrost českého pivovarství.

Podle toho co píšete mne napadá jestli nejste obchoďákem Heinekenu...?
to.O.K. a všichni čtenáři, (pivař, 05.03.2006 20:42) celé vlákno | reagovat
Tak pozor, co píši o infuzi jsou jen moje poznatky, žádný pivovar nenapodobuji, nesetkal jsem se s tím ve světě.
Disimilační pochody pracují při teplotách vhodných pro enzymy, při varu se vše ničí. Pokud vaříte hustý rmut, podívejte se laskavě do kotle, je to samá plucha, tedy celuloza. Vařením celulozy nic nedosáhnete, jen zvýšení nákladů.Ty ptákoviny co máte ze školy, Vás pěkně zblbly, ale proč ne, pro teoretiky je to dobrý job. otěch náhražkách surovin, nevim proč píšete, svědčí to o tom, že Vám poněkud scházejí argumenty.
O HGB jsem psal níže, pro ty co si stojí na drátě, když píši o surové vodě, znači to, že to odsuzuji. Překvapuje mne, že se zde nepíše, že HGB používají klasické pivovary, proč se navážíte jen do CKT??
Komprimace brýdových par, mají možná Radegast, Prazdroj,a Smíchov, ja tam byl, neukázali mi to, tak o tom nemohu nic psát.
Pane O.K. všimněte si, že většinou píši konkretně, rád bych to uvítal taky od Vás. např,. 18°C kdy, kde ,kdo a proč. neházejte sládky do jednoho pytle, určitě je to to uráží.
ještě mám jeden poznatek, hodně toho co si teoreticky oduvodnuji jako špatné, pak funguje bezvadně, a naopak to stejné. To je to, co mne na pivovarství baví.
Umění dělat pivo není prostě jednobarevné. Co se někde daří bez problemu, vedle v pivovaře je fiaskem. Přeji Vám trochu více pokory, jedná se o přírodní pochody, které se nepodaří nikdy 100% objasnit.
to pivař, (Ondra Koucký, 05.03.2006 14:58) celé vlákno | reagovat
20 °C při spodním kvašení - máš pravdu, některé pivovary u nás kvasí "pouze" při 18 °C (uznávám,20 byla nadsázka)

Infuze - pokud jde jen o to dostat ze sladu extrakt, pak máš 100 % pravdu (ale proč pak utrácet za slad - co třeba kukuřičný hydrolyzát? nebo za pomoci enzymů vařit z nesladovaného ječmene - i to lze), pokud ale chceš získat produkt určitých analytických parametrů, barvy, obsahu reduktonů, organoleptických vlastností... pak je povařování rmutů nenahraditelné.

Jemné mletí - při nadměrném porušení pluch dochází ke značnému uvolňování řady látek, které způsobují cizí chuti piva, snižují jeho senzorickou stabilitu apod.

Pokud je vhodnou cestou co nejvíce luštitelná odrůda ječmene, aby se dalo upustit od dekokce, tak proč se stále šlechtí odrůdy s naopak menší schopností rozluštění zrna? (nově např. Malz, Respekt) - možná by bylo vhodné napsat do Kroměříže, že dělají zbytečnou práci, když šlechtí takovéto odrůdy.

Termokomprese par funguje zhruba tak, že do brýdových par se stříká ostrá vysokotlaká pára za vzniku střednětlaké, která se využije opět k vytápění kotle.

...tuším, že vím od kud vítr fouká - zdá se že máš dost zkušeností z pivovarů především na západ od naší vlasti (možná i z býv. republik SSSR), proto ta infuze - klasický český pivovarský by to snad nemohl ani napsat.
Co ty na systém HGB (v tom užším slova smyslu) - z toho musíš být úplně nadšený.
to:čtenáři, (Pivař, 05.03.2006 12:11) celé vlákno | reagovat
omluva za pár překlepů a chybějících písmen, nečetl jsem to po sobě.
to:O.K., (Pivař, 05.03.2006 11:28) celé vlákno | reagovat
Díky za infoo nerezových spilkách,na můj vkus je jich zoufale málo, ale ekonomika je silnější než než naše přání. K tomu hodnocení klasiky ještště jedno negativum. Škodlivost umělého osvětlení na zrak pracovníku v pozdějším věku je nesporný. Jinak k te energii, mam v uších info od jednoho sládka co mi sám od sebe řekl: co provozuji CKT si myslím, že nemám žádnou spotřebu energie v porovnání s klasikou. k
K teplotám 20°cu spodních piv, se vyjadřovat neudu, to je blbost.
Znám pivovary co si ročně přistavěj tak 2-3 CKT se svými zaměstnanci, aby nemusely kupovat za přemrštěné ceny od výrobců. Po cca 10 letech varnu/zvýšení kapacity/, i takhle se dá budovat pivovar. Ale to není u nás.
Infuze atd.- zajímavé téma. vta Bible pro sládky yla psána po válce, sládky co naírali zkušenosti před válko, to jw O.K. na tehdejší dobu. V dnešní době jsou vyšlechtěny ječmeny o něčem jiném, tedy slady jsou lépe rozluštěny.Při jemném šrotování eliminujete ztráty ve varně, které byly hlavní důvod proti infuzi. tak stručně řečeno u světlých piv jsem pro infuzi. Radegast, kladívkový šroták a sladinový filt, to je idealní kombinace , nevim, ale zda to takto využívají.
Vaření za přetlaku max. 102 °C jinak nastanou výrazné neg. změny v chuti piva.

Kodpadní energiive varně. Bohužel nejsem v obraze u Ziemnna a Hupmmanna co tu nedávno postavili, možná to funguje, je to poměrně nové.
Vrátím se k našim varnám v Regentu a Rebelu. Dobrá vůle vyjít vstříc ekologii a výrobci zařizení ma tento výsledek. V těch ekonomizerech co se přihřívá, to vypadá takto:při teplotách vody kolem a více 40°Cv vypadne z vody kámen, teplotní spád se snižuje, rovněž propustnost. Po počátečním nadšení to čistit mechanicky, následuje tvrdá chemie, nakonec se to odstaví jako nerentabilní. Tudíž vyhozené peníze. byl bych rád, kdyby tomu tak v staropramenu a Prazdroji neylo.Jinak si myslím, že dokonalá zařizení v tomto ohledu by stálo více jak nová varna. Spolehlivá úspora se jeví prohnat kondenzační páru z parních varen přes nádrž s vodou třeba na vystírku. /možná kecám, nevim jaká optimální teplota kondenzační vody má jít do výrobníku páry/.
Komprimace brýdových par, co koupili do pivovaru ve Vrchlabí snad nešlo ani minutu, tedy fiasko. Ty prachy za to ych investoval do slunečních kolektorů, nebo lépe bych instaloval v pivovaře s hotelem tepelné čerpadlo.

Reinhatsgebotu rozumím dobře. České pivo, co to je??Parta rádoby odborníků chce zasahovat do výroby, potažmo uzákonit, že kdo chce v Česku dělat pivo bude cvakat jako je to u umělců. Doufám, že se majitele pivovaru nenechaj zblnou, a budou dělat poctivě pivo jak uměj a hlavně prodaj.
To pivař: nerezová spilka, (Ondra Koucký, 02.03.2006 17:24) celé vlákno | reagovat
Taky třeba Litovel, ale je i řada pivovarů, co pustupně uponovou spilku mění za nerez - Černá hora (tam si nejsem jist, jesli už není všechno v nerezu), Louny a určitě se najde řada dalších.
Úspora energie u CKT? -ano, ale pokud jde o to, tak proč vlastně nedoporučujete vařit infuzí? - to je min o 30 % energericky méně náročné. A proč vlastně chladit CKT? - jsou pivovary, které v nich jedou téměř při 20 °C. Proč držet 90min atmosférický chmelovar a nevařit 40 minut za přetlaku? ....etc....... Protože pivo, ČESKÉ pivo, je holt energeticky náročnější než zahraniční způsob výroby (proto je i charakterově jedinečné, pokud začneme bezhlavě šetřit, ztratíme jej). Netvrdím, že se v CK tancích nedá udělat dobré poctivé pivo, to bych byl pokrytec, ale podstatně větší úspory energií se dá docílit vhodným systémem rekuperace tepla odcházejícího při chmelovaru, ale i varu rmutů např. termokompresí brýdových par.
Proč tedy nelobujete spíše za tato opatření pokud jste tak ekologicky založený???
pivař, (to:Lenka, 01.03.2006 08:36) celé vlákno | reagovat
Bezva, víme ,že nerez spilky maj v Poličce a Hlinsku, něco v Hostanu. Víte, ještě o nějakých??, díky.
to:pivař, (Lenka, 01.03.2006 07:34) celé vlákno | reagovat
Sorry, tyto výrazy jsem nepoužila ani neměla na mysli.Existují i spilky nerezové.
to:Lenka, (pivař, 28.02.2006 22:30) celé vlákno | reagovat
sorry, výraz upon, neb epoxy zaměnte za gebitovanou.
123
Vyhledávání