Roota na plněni beru a řeknu proč. Ten umí natočit pivo na jeden šnyt, vč. pěny co má být. Nevim kdo vymyslel tu v Česku tu blbost točit pivo na x krát a zbavovat ho toho nejcenějšího, co dělá pivo pivem. C02 a řízu.

Energetickou úsporu vnímám jako ekologické chování, pivo musí dostat co má a potrebuje jak při vaření, tak při chlazení. Napište odkud jste, a doporučím Vám návštěvu pivovaru s CKT/pozor, to je větší investice jak klasika/a s uponovanou, neb epoxydovou spilkou. Znova opakuji kvasný prostor v CKT nemá nic společného s maldinou co do něho jde, jen dovede rychle nastartovat kvašení, což je žádoucí pro chu´tové složky piva a mikrobiologickou provozní čistotu kvasnic a piva

Netroufám si odhadovat, kolika schopným sládkům jste nahlédl do snů , že víte , o čem sní. Já vždycky myslela, že dobrému sládkovi jde na prvním místě především o kvalitní pivo a ne o energetickou úsporu a zisk akcionářů.

Technologie(zařízení) je technologie, ale všechno je pouze o lidech, či spíše ekonomickém tlaku.V případě, že si pořídíte zařízení, které umožní „jezdit“ velmi rychle a nemáte zabudován omezovač rychlosti, tak jednoho dne „někdo“rozhodne uhánět na doraz – vydělává to více. A když většina jezdí tímto způsobem, pomalu zapomenete na ten krásný pocit z vyhlídkové projížďky.Tak se můžeme klidně těšit na elektronické výčepní a evidenční zařízení na výrobu a výdej piva – pivní postmix.....pro uklidnění doporučuji "POSTŘIŽINY" s VEPŘOVÝMI MEDAILONKY a VÝBORNÝM TOČENÝM LEŽÁČKEM(minimálně 2 měsíce).

Ta holka taky může být v gumovkách, komineze, chladu, vlhku, smradu, přibllá CO2, věčně nachlazená. To snad ne pánové. Energetický výdej určitě zaplacen není.

Za pohled na pěkně rozkvašenou káď si sice nic nekoupíte, ale stejně jako za pohled na pěknou holku. Zkrátka to jen stojí za to a kdyby nic jiného, obojí zlepší náladu :-))

za pohled na rozkvašenou mladinu si nic nekoupíte, ale za úspory na CKT jste mohl svoje sny dříve zrealizovat.P.s. až zchladíte na klasice pivo na 0°C, tak se nedoplatíte, ale to je zytečné, že ano.

Nechci přeceňovat naše schopnosti, ale každodenní pohled na rozkvašenou mladinu v kádi mi dokáže říct víc než pohled na monitor počítače. (i když pro řízení kvašení jej potřebujem) Možná proto jsme se zachovali jako staromilci a investovali do nové spilky v klasice (kapacita 3000 Hl v r. 2005). Tímto
nezavrhuji CKT jakkoli technologicky použité, ale zároveň mohu konstatovat, že zatím sním o jiných věcech, než jak naši klasiku nahradit jednofázovou technologií. Snad nám to ještě chvíli vydrží.

klasicky vařená jsou všude, bez ohledu na CKT ap.Ckt je zpusob kvašení v nerezových tancích, o čemž sní každý schopný sládek.

Ano, Holba je důkazem, že i z CKT se dá vyrobit velmi dobré pivko. Ale klasicky vařená Litovel je lepší.

Krušovická pivo pozvedl pan "starý" Bernard. Přišel tam z Vysokého Chlumce. Pocházel z pivovarského rodu v Nové Pace. Čest jeho památce.

Něco z webu hanušovického pivovaru: "V současné době je v pivovaru Holba používán jednofázový postup výroby. Při tomto postupu probíhá kvašení a dokvašování v jedné nádobě. Zchlazená, provzdušněná a zakvašená mladina se naplní do CKT, kde proběhne proces hlavního kvašení, který trvá 7 dní. Maximální teplota hlavního kvašení je 12° C. Po 7 dnech se odpustí ( odstřelí ) kvasnice a celý objem tanku se schladí až na 0° C. Při této teplotě pivo dokvašuje a zraje. Celková výrobní doba piva v CKT je 15 - 30 dnů. Po této době se může pivo zfiltrovat."

Pivo Holba je alespoň pro mě dostatečným důkazem, že i takto vyrobené pivo může být velmi dobré.

je třeba rozlišit pivovary:A= s jednofázovým kvašením, to je pivo projde jen CKT,
B: první fáze v CKT a celá nebo část dozrává v klasickém tanku / podniky kde řešili zvýšení kapacity kvasného prostoru, tež ještě využívají i klasickou spilku/
C:čistá klasika
A: Prazdroj 100ks CKT, a asi i Krušovice, Staropramen
B:Nošovice, Kozel, Brno, Gambrinus 32 CKT, výroba jen 10%,Budvar, Holba, Pardubice, Rebel,
C:Hostan, Černá hora,Zubr, Litovel,Broumov, Náchod, Polička Hlinsko,Nová Paka,Trutnov, Vratislavice, Svijany, Klášter Hradiště, Podkováň, Malý Rohozec,Bernard,Strakonice, Pelhřimov, Jihlava, Źatec, LOuny, Pivovary Drinks union, Chodová Planá, Ostravar,...
píšu to jen abych vyvolal reakci, mohu se mýlit, nežil jsem tu dlouho a ztratil přehled. Budu rád, když to někdo upřesní. Chtel bych zatleskat pivovaru Polička, kde si pořídily nové kvasné kapacity v klasickém nerezovém provedení poměrně nedávno. Jinak ze svých cest mam poznatky, že CKt se zavadelo do pivovarů např. v Jugoslavii na přelomu 60 let. Tudíž o tom zde pivovarské tehdejší celebrity věděli, a aspon o dvě generace zbrzdily u nás modernizaci výroby piva. Také celá jihovýchodní Asie jede na CKT, a piva pro tamní podnebí výborná.

Souhlas, pamatuju dobu, kdy Krušovice byly dobrým pivem. Byly také jedni z prvních, kteří přešli na CKT. Bohužel dnešní kvalita je klenotem pouze v televizních reklamách...

Mne zachutnalo pivo Staropramen v době převzetí pivovaru Belgičany. Co se tam děje nyní nevím. Pokud maj HBG t.j. ředí kmenové /silné/ várky odplyněnou syrovou vodou, tak za to kvašení v CKT opravdu nemůže.Rovněž tak v Bráníku a jinde.

Souhlas. Hlavně s tím, že největším neštěstím pro pivo (a nejen pro pivo) je lidská nenasytnost a hrabivost na straně výrobců a lidská blbost naše, že jim ty patoky pijeme.
Co se týká Danovy zmínky o "našem" krušovickém zázraku. Za ředitele Máši by pivovar jenom stěží opustily patoky, které dnešní management vydává za "klenot". A vařit se tam bude jenom to, co "němec" dovolí.

Je někdo schopen dodat seznam pivovarů, ktere určitě používají CKT a naopak ty "tradiční"? Jen tak jsem schopen udělat si názor. Dosud jsem žil v iluzi, že CKT je výsadou otřesného Braníku a jen občas pitelného Budvaru.

to pochybuju
jsem tu snad sám, kdo rozhodně nezaznamenal změnu K LEPŠÍMU u staropramenu?

Já vnímám použití CKT jako positivní přínos ke kvalitě piva. To, že za min. režimu se to nedostalo ani do Pivovarství, tehdy BIBLE našich sládků je velká škoda. Ztratilo se plno let vývojem semikontinualníhi kvašení v době, kdy se CKT technologie rozjela naplno, ale ne u nás.
Jednoznačně je prvořadý lidský faktor. Nemůžete chtít na lidech co to neuměj, aby bylo pivo lepší než z klasiky.
Připomenu pozitiva: - jímání CO2 k dalšímu použití
-vyloučení neodborného lidského zásahu při řízení procesu
- ošetření kvasnic a dokonalé omytí bez manuelní práce v chladu a vlhku
- racionalní využití chladu v izolovaných nádobách
- dalo by se toho napsat mnoho o ekologii a odpadních vodách, vše má lepší parametry než klasika.
Pokud chtéjí někde se vracet ke klasice, poradil bych akcionářům nejdříve vyměnit sládka.
P.S. v případě Staropramenu dle mne šlo o to, aby nenastal nenastal šok změny k lepšímu. Nerad vzpomínám na perstrilem nasmrádlé pivo, o čem si všichni mysleli, že to tak má chutnat.

Bohužel, asi u nás neexistuje pivovar, který by požíval CKT proto, aby zajistil modernizaci s cílem vyrábět kvalitní pivo s konstantními parametry, aby spotřebitel byl spokojen. Nasazení CKT je vždy za účelem snížení výrobních nákladů a zvýšení zisků, ale vždy na úkor kvality. Pivo zde kvasí při vysokých teplotách a všechny procesy jsou uměle urychlovány. Pokud by totiž výstupy z této technologie byly stejné, nebo srovnatelné s produkty vyrobenými klasicky (tedy spilka - ležácký sklep), nedělaly by pivovary které na CKT přechází různé finty na spotřebitele. Jednou z těchto fint je postupný přechod z "klasiky" na CKT, kdy je do piva z CKT přimícháváno pivo vyrobené klasicky. Poměr namíchání se postupně mění, až je nakonec klasické pivo zcela vypuštěno. Je to jen proto, aby si zákazník zvyknul.... Přesně toto mi řekl jeden pracovník v pivovaru Staropramen.
Takže u nás bude technologie CKT vždy spojena s nekvalitou, oblbováním spotřebitele a s jednotnou eurochutí.
Ten kdo si chce pivo vychutnat a né ho jen lemtat, ten vždy sáhne po pivu z malého pivovaru, které je vyrobeno klasickou technologií. Podle mne by se mělo povinně dávat na etikety piv varování "vyrobeno v CKT". Pokud vím, tak to dělá pouze jeden pivovar.
Říká se že některé pivovary které vyrábí v CKT (např. Krušovice), uvažují o částečném obnovení výroby klasickou cestou.
Proč asi?