Komentáře
článku: Svatováclavské slavnosti českého piva
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé| 1 | 2 |
Zobrazit komentáře:
podle vláken
Také jsem měl Hefe Weissbier 5,3%obj. alk. z tohoto pivovaru, ale to byla v podstatě velmi průměrná "klasika" Nemohlo se spíše jednat o jejich Dampfbier (v lahvi s patentním keramickým uzávěrem.
To je inzerováno jako vařené podle receptury z r. 1889. Toto "parní pivo" (zde pod názvem Dampfbier) vaří ve skalní stěně zasazený pivovar s názvem 1. Dampfbierbrauerei Zwiesel. Jedná se však o odlišnou technologii výroby než u jeho parního kolegy ve Spojených státech (Anchor Steam). Recept na toto pivo pochází z 19 soletí, tedy z dob, kdy byla pšenice a chmel velmi drahým artiklem, tehdejší sládek Wolfgang Pffefer se rozhodl uvařit pivo méně chmelené a vařené z levnějšího ječného sladu. A jak vidět jeho receptura přečkala šťastně celé století. Zwieselské Dampfbier (12% plato,5% alc.)se vyrábí ze čtyř druhů ječného sladu, trojitým dekokčním systémem a chmelí se Hersbruckem a Tettnangem. Kvasí za vysokých teplot (18-20 C), zde však s kvasnicemi pro svrchní kvašení a dlouho leží za velice nízkých teplot kolem 0 C - což je pro svrchně kvašené pivo netypické.Při kvašení na spilce se na dece nahromadí větší množství CO 2 a čas od času zasyčí jako pára- tak se zrodil i název parní pivo.
Jeho barva je lehce hnědá, zvláštní vůně připomíná lehkou hnilobnost dřeva, v chuti dřevitá kouřovost s nádechem zeleného jablka v doznívání. Je velice živé a osvěžující. městečko Zwiesel je vzdáleno pouhých 15km od Železné Rudy.
To je inzerováno jako vařené podle receptury z r. 1889. Toto "parní pivo" (zde pod názvem Dampfbier) vaří ve skalní stěně zasazený pivovar s názvem 1. Dampfbierbrauerei Zwiesel. Jedná se však o odlišnou technologii výroby než u jeho parního kolegy ve Spojených státech (Anchor Steam). Recept na toto pivo pochází z 19 soletí, tedy z dob, kdy byla pšenice a chmel velmi drahým artiklem, tehdejší sládek Wolfgang Pffefer se rozhodl uvařit pivo méně chmelené a vařené z levnějšího ječného sladu. A jak vidět jeho receptura přečkala šťastně celé století. Zwieselské Dampfbier (12% plato,5% alc.)se vyrábí ze čtyř druhů ječného sladu, trojitým dekokčním systémem a chmelí se Hersbruckem a Tettnangem. Kvasí za vysokých teplot (18-20 C), zde však s kvasnicemi pro svrchní kvašení a dlouho leží za velice nízkých teplot kolem 0 C - což je pro svrchně kvašené pivo netypické.Při kvašení na spilce se na dece nahromadí větší množství CO 2 a čas od času zasyčí jako pára- tak se zrodil i název parní pivo.
Jeho barva je lehce hnědá, zvláštní vůně připomíná lehkou hnilobnost dřeva, v chuti dřevitá kouřovost s nádechem zeleného jablka v doznívání. Je velice živé a osvěžující. městečko Zwiesel je vzdáleno pouhých 15km od Železné Rudy.
Pil jsem bavorský Weissbier ("podle starobavorské receptury") z Parního pivovaru (Dampfbierbrauerei) ve Zwieselu. Ve složení na etiketě byl kupodivu uveden jen ječný slad, o pšenici ani zmínka. Jak je to možné?
tak mi to prostě přišlo :) když má člověk chuť a žízeň na dobrý pivo, vidí občas i to, co není... (btw: v cyklooděvu v červnu v Klatovech to taky nevypadalo jinak)
nic ve zlým :)
nic ve zlým :)
Takového neznám:-). Tam jsem byl osobně jen já sám s naší dodávkou
už se těším, včera jsem šel ochutnat Ryzáka a z průjezdu se proti mně vyřítil divý šlachovitý muž zjevně patřící k před vchodem stojící dodávce v barvách BONa :) pšenka nám už brzo poqete :)
Kategorizace piv je jedna věc. Ale pro většinu lidí je důležitá jiná věc. Pivo mi chutná - A PROČ, nebo nechutná - A PROČ! Nejenom hanit, ale říci - toto a ono mi tam vadilo... nebo naopak vyhovovalo.
Jinak rád bych aby ti, jež ochutnají naši "pšenku" (v Praze, nebo v Brně), tak nám napsali jak jim chutnala. Ať už tady veřejně, nebo na: info@pivovarbon.cz.
Zajímá mě váš názor. Osobně bych na něm nic neměnil, ale bude-li více konkrétních a stejných podnětů, co na něm máme změnit, tak jej možná v dalších várkách upravíme.
Napadá mě originální myšlenka: "BON Weissbier - pivo, které si utvořili sami pivaři - a nazveme jej Pardál :-)
Jinak rád bych aby ti, jež ochutnají naši "pšenku" (v Praze, nebo v Brně), tak nám napsali jak jim chutnala. Ať už tady veřejně, nebo na: info@pivovarbon.cz.
Zajímá mě váš názor. Osobně bych na něm nic neměnil, ale bude-li více konkrétních a stejných podnětů, co na něm máme změnit, tak jej možná v dalších várkách upravíme.
Napadá mě originální myšlenka: "BON Weissbier - pivo, které si utvořili sami pivaři - a nazveme jej Pardál :-)
Ottakringer Schnitt se zpočátku jako vídeňský ležák vařilo...už jsme to snad zde jednou řešili. My jsme je měli ještě v této podobě.
To JiriJ.
Z odpovědi Honzy Šuráně nevyplývá, že jsem se spletl.
Našel jsem ale další knihu, která tyto kategorie dělí:
"Technologie Brauer und Mälzer" . 8. Auflage (vydání) - VLB Berlin od Prof. Kunze vydání z roku 1998.
Na str. 668 se popisuje kategorie Weizenbier s min. 50% podílu pšeničného sladu.
Na str. 671 se popisuje kategorie Weissbier s podílem sladu mezi 35 až 50%.
Popisují se tu i další kategorie "pšenic": Berlinerweisse, dále na dělení na hefe, kristal, atd.
Roman Holoubek se nespletl ale vychází z učebnic.
PS: Jinak k tomu označení u jednotlivých pivovarů.
Mnozí výrobci si s tím nelámou hlavu a napíši co chtějí, je to příklad nejenom Weiss a Weiz, ale i "český" Weiss se spodními kvasnicemi.
Ale jde i o Porter x Stout apod. Jak jste i sami psali v článku "Ruské speciály" z 20.8.20007: "Baltský Porter, se někdy označuje také jako Imperial Stout.
...Pojmy STOUT a PORTER jsou vcelku jasně vymezeny v zemích spadajících v minulosti pod britskou sféru vlivu. Poněkud zmatečné to je právě v Pobaltí a Skandinávii. A ne jen v názvu. Ve Skandinávii se vaří tento styl piva i spodně fermentovaný. Jak již bylo svrchu psáno , v těchto oblastech mají tato piva silnější podobu a rozlišení na Porter a Stout se zde asi moc neřeší a v minulosti asi ani moc neřešilo, což může být patrné i z názvů současných dánských piv.
...". A přitom nezapřete, že jde o dvě různé kategorie.
Mimochodem i vy jste udával jako příklad Vídeňského typu pivo z Ottakringer, které není "vídní", ale jen řezákem.
Z odpovědi Honzy Šuráně nevyplývá, že jsem se spletl.
Našel jsem ale další knihu, která tyto kategorie dělí:
"Technologie Brauer und Mälzer" . 8. Auflage (vydání) - VLB Berlin od Prof. Kunze vydání z roku 1998.
Na str. 668 se popisuje kategorie Weizenbier s min. 50% podílu pšeničného sladu.
Na str. 671 se popisuje kategorie Weissbier s podílem sladu mezi 35 až 50%.
Popisují se tu i další kategorie "pšenic": Berlinerweisse, dále na dělení na hefe, kristal, atd.
Roman Holoubek se nespletl ale vychází z učebnic.
PS: Jinak k tomu označení u jednotlivých pivovarů.
Mnozí výrobci si s tím nelámou hlavu a napíši co chtějí, je to příklad nejenom Weiss a Weiz, ale i "český" Weiss se spodními kvasnicemi.
Ale jde i o Porter x Stout apod. Jak jste i sami psali v článku "Ruské speciály" z 20.8.20007: "Baltský Porter, se někdy označuje také jako Imperial Stout.
...Pojmy STOUT a PORTER jsou vcelku jasně vymezeny v zemích spadajících v minulosti pod britskou sféru vlivu. Poněkud zmatečné to je právě v Pobaltí a Skandinávii. A ne jen v názvu. Ve Skandinávii se vaří tento styl piva i spodně fermentovaný. Jak již bylo svrchu psáno , v těchto oblastech mají tato piva silnější podobu a rozlišení na Porter a Stout se zde asi moc neřeší a v minulosti asi ani moc neřešilo, což může být patrné i z názvů současných dánských piv.
...". A přitom nezapřete, že jde o dvě různé kategorie.
Mimochodem i vy jste udával jako příklad Vídeňského typu pivo z Ottakringer, které není "vídní", ale jen řezákem.
Roman Holoubek se prostě spletl...
Díky Honzo, že mě to hned nenapadlo! Takže vše je jasné a tím se to vysvětluje. Jendalo se o omyl, jak jsem se domníval. Tím Weisse bylo myšlené pšeničné pivo typu Berliner Weisse a Leipziger Gose vařící se dnes z cca 30- 40% pšeničného sladu a kvasící i za přítomnosti Lactobacilluc delbrücki, nikoliv Suddeutches Weissbier.
Ono Weisse a Weissbier není totiž totéž.
V Bavorsku se žádný rozdíl mezi termíny Weissbier a Weizenbier nedělá. Ale Weisse (Berliner) je skutečně specifický pivní styl, nejen pro podíl pšeničného sladu, ale především pro specifický způsob výroby a fermentace. To rotzlišuje i M.Jackson. Viz. naše články o Berlínu. V tom případě doporučuji zmíněného Dr. Ludwig Narziß lépe číst a přesně...
Ono Weisse a Weissbier není totiž totéž.
V Bavorsku se žádný rozdíl mezi termíny Weissbier a Weizenbier nedělá. Ale Weisse (Berliner) je skutečně specifický pivní styl, nejen pro podíl pšeničného sladu, ale především pro specifický způsob výroby a fermentace. To rotzlišuje i M.Jackson. Viz. naše články o Berlínu. V tom případě doporučuji zmíněného Dr. Ludwig Narziß lépe číst a přesně...
Zdravím všechny české ležáky. Téma W x W je pěkné a pro nás trošku neuchopitelné. Proto, když mne Honza Kočka vyzval do diskuze, jsem si vzal na pomoc Německou technologickou bibli profesora Kunzeho a cituji následující :
Weizen je svrchně kvašené pivo s podílem 50 - 100 % pšeničného sladu o koncentraci původní mladiny nejčastěji 11 - 13 Plato. Pozor může být i tmavé.
Weissen je rovněž svrchně kvašené pivo s podílem 35 - 50 % pšenice, sladované inesladované. Koncentrace původnímladiny bývá slabší 7,5 - 10 Plato. Svrchní kvašení bývá obohaceno mléčnými bakteriemi (typický představitel je Berliner Weisse nebo Leipziger Gose) a pH se pohybuje kolem 3,5 takže kdo ochutnal (pije se s přídavkem sladkých ovocných sirupů) už ví kde je rozdíl mezi W a W.
V Bavorsku tyto dvě kategorie často splývají a Weisse zde znamená poředevším obsah živých kvasinek způsobující značný zákal a tedy "bílou" barvu piva. Proto mohli v Bavorsku Michalu Jacksonovi tvrdit, že je to totéž. V Lipsku nebo Berlíně by mu to asi neřekli.
Takže milí čeští ležáci, tato debata by mohla být základem budoucích debat o kategoriích piva. V USA jich mají 69. Někdy by jsi nám je měl Honzo vyjmenovat. Podle mého názoru je to zbytečně moc, ale pořádek bychom si v tom mohli udělat.
Weizen je svrchně kvašené pivo s podílem 50 - 100 % pšeničného sladu o koncentraci původní mladiny nejčastěji 11 - 13 Plato. Pozor může být i tmavé.
Weissen je rovněž svrchně kvašené pivo s podílem 35 - 50 % pšenice, sladované inesladované. Koncentrace původnímladiny bývá slabší 7,5 - 10 Plato. Svrchní kvašení bývá obohaceno mléčnými bakteriemi (typický představitel je Berliner Weisse nebo Leipziger Gose) a pH se pohybuje kolem 3,5 takže kdo ochutnal (pije se s přídavkem sladkých ovocných sirupů) už ví kde je rozdíl mezi W a W.
V Bavorsku tyto dvě kategorie často splývají a Weisse zde znamená poředevším obsah živých kvasinek způsobující značný zákal a tedy "bílou" barvu piva. Proto mohli v Bavorsku Michalu Jacksonovi tvrdit, že je to totéž. V Lipsku nebo Berlíně by mu to asi neřekli.
Takže milí čeští ležáci, tato debata by mohla být základem budoucích debat o kategoriích piva. V USA jich mají 69. Někdy by jsi nám je měl Honzo vyjmenovat. Podle mého názoru je to zbytečně moc, ale pořádek bychom si v tom mohli udělat.
Podle Garretta Olivera je termin oznaceni psenicnych bavorskych piv weizen a weisse zamenitelny...
Podkovaň v Tramwayi bude. Dnes osobně dovezu dva soudky. Předpokládám, že to bude 12 světlá po 50l.
Čas naražení upřesníme a dáme vědět!
Čas naražení upřesníme a dáme vědět!
Tak zatím jsem dostal odpověď z pivovarů Friedl a Wagner. Dovoluji si parafrázovat: "Weissbier a Weizenbier jsou to stejné". Dále mi Herr Friedl vyjmenovává všechny varianty pšeničných piv (nebudu rozepisovat, předpokládám, že každý zná).
Včera večer mi to navíc nedalo o bedlivě jsem si pročetl M. Jacksona (v Němčině) a jasně tam píše, že se jedná o stejný typ piva pode dvěma názvy. Připadá mi dosti podivné, že by znalce jeho formátu na takovou chybu nikdo v Bavorsku neupozornil. Pro upřesnění bych dodal, že standardní podíl pšeničného sladu u bavorských piv je 60%.
Nicméně by mě zajímalo, jak je ona učebnice, o které se zmiňuje Roman Holoubek, stará atd.. Weihenstephan je prestižní univerzita, kvasná banka a pivovar. O to mě to více zajímá.
Jinak si osobně myslím, že takovéto rozdělení by už bylo i pro pedantické Němce "zu viel".
Včera večer mi to navíc nedalo o bedlivě jsem si pročetl M. Jacksona (v Němčině) a jasně tam píše, že se jedná o stejný typ piva pode dvěma názvy. Připadá mi dosti podivné, že by znalce jeho formátu na takovou chybu nikdo v Bavorsku neupozornil. Pro upřesnění bych dodal, že standardní podíl pšeničného sladu u bavorských piv je 60%.
Nicméně by mě zajímalo, jak je ona učebnice, o které se zmiňuje Roman Holoubek, stará atd.. Weihenstephan je prestižní univerzita, kvasná banka a pivovar. O to mě to více zajímá.
Jinak si osobně myslím, že takovéto rozdělení by už bylo i pro pedantické Němce "zu viel".
Pokud se vse zadari, jeden z poslednich sudu podkovanskeho piva by se mel objevit v Tramwayi. Druh piva a cas se upresni.
----------------------------------------
Vážený Odběratelé.Vyjádření k přerušení
dodávek Našeho piva Podkováň .
V pivovaru Podkováň dojde v nejbližších dnech k realizaci modernizace
závodu, výroba piva bude cca na 10měsíců přerušena.závod nevyhovoval kapacitně(je stavěný na několikanásobný výstav,čímž zvyšoval režii)Prosíme o vrácení našich
obalů,jelikož po uvedení pivovaru po modernizaci do provozu budeme používat obaly nové s názvem pivovar Podkováň.staré obaly budou prodány..
Věřím,že tato Modernizace, přispěje k zvýšení kvality Našeho piva a budeme nadále spolupracovat.
S přáním hezkého dne Martin Mráz obchodní oddělení pivovaru Podkováň.firma
Lora-Viktoria.
stránky:www.pivnichlazeni.wbs.cz
Vážený Odběratelé.Vyjádření k přerušení
dodávek Našeho piva Podkováň .
V pivovaru Podkováň dojde v nejbližších dnech k realizaci modernizace
závodu, výroba piva bude cca na 10měsíců přerušena.závod nevyhovoval kapacitně(je stavěný na několikanásobný výstav,čímž zvyšoval režii)Prosíme o vrácení našich
obalů,jelikož po uvedení pivovaru po modernizaci do provozu budeme používat obaly nové s názvem pivovar Podkováň.staré obaly budou prodány..
Věřím,že tato Modernizace, přispěje k zvýšení kvality Našeho piva a budeme nadále spolupracovat.
S přáním hezkého dne Martin Mráz obchodní oddělení pivovaru Podkováň.firma
Lora-Viktoria.
stránky:www.pivnichlazeni.wbs.cz
To jo. Ale tento "spor" mi přijde už trochu za hranicí normality - přirovnal bych to k tomu, že bychom měli jiné názvy dejme tomu " český ležák" pro pivo s alkoholem 4,8 % a více, a pak "český ležáček" který má dejme tomu 4,4 - 4,8 %. Prostě malichernost. Při přečtení příspěvku "Jiri.J - zasláno: 03.10.2007 12:12" je vidět že přirovnání je na místě. Nebo snad Polička 10% je jiný pivní druh než Polička 11% ?
Ale tak nechci se vměšovat do odborné diskuse :)
Ale tak nechci se vměšovat do odborné diskuse :)
díky za info, já chtěl taky po nějaké době využít i blogy, když už je tady máme.
Ale Martine. Tohle se tu uz prece resilo nekolikrat. Kdyz si pujdes do obchodu koupit sunku, taky Ti nejspis neni jedno, co je to zac. Je sunka a sunka, napriklad...
| 1 | 2 |
Vyhledávání
Třeba byla jen chyba na etiketě...
Dampfbier ze Zwieselu jsem ochutnával taky. A docela jsem si pošmáknul.
Ani "Export" nebyl k zahození.