úvod
homepage

Komentáře

článku: Svatováclavské slavnosti českého piva

 Zobrazit všechny komentáře: podle vláken, podle času

W X W, (Roman Holoubek, 05.10.2007 10:10) celé vlákno | reagovat
To JiriJ.
Z odpovědi Honzy Šuráně nevyplývá, že jsem se spletl.

Našel jsem ale další knihu, která tyto kategorie dělí:

"Technologie Brauer und Mälzer" . 8. Auflage (vydání) - VLB Berlin od Prof. Kunze vydání z roku 1998.

Na str. 668 se popisuje kategorie Weizenbier s min. 50% podílu pšeničného sladu.
Na str. 671 se popisuje kategorie Weissbier s podílem sladu mezi 35 až 50%.
Popisují se tu i další kategorie "pšenic": Berlinerweisse, dále na dělení na hefe, kristal, atd.

Roman Holoubek se nespletl ale vychází z učebnic.

PS: Jinak k tomu označení u jednotlivých pivovarů.
Mnozí výrobci si s tím nelámou hlavu a napíši co chtějí, je to příklad nejenom Weiss a Weiz, ale i "český" Weiss se spodními kvasnicemi.

Ale jde i o Porter x Stout apod. Jak jste i sami psali v článku "Ruské speciály" z 20.8.20007: "Baltský Porter, se někdy označuje také jako Imperial Stout.
...Pojmy STOUT a PORTER jsou vcelku jasně vymezeny v zemích spadajících v minulosti pod britskou sféru vlivu. Poněkud zmatečné to je právě v Pobaltí a Skandinávii. A ne jen v názvu. Ve Skandinávii se vaří tento styl piva i spodně fermentovaný. Jak již bylo svrchu psáno , v těchto oblastech mají tato piva silnější podobu a rozlišení na Porter a Stout se zde asi moc neřeší a v minulosti asi ani moc neřešilo, což může být patrné i z názvů současných dánských piv.
...". A přitom nezapřete, že jde o dvě různé kategorie.

Mimochodem i vy jste udával jako příklad Vídeňského typu pivo z Ottakringer, které není "vídní", ale jen řezákem.
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé
Vyhledávání