Jaro přináší další chmelařský rok

Po zimních opravách konstrukcí, přípravě drátku, údržbě strojů začíná v závislosti na odrůdě a oblasti od přelomu března a dubna řez chmele, kterým se upravuje vegetační doba růstu chmele. Jako první začíná řez u hybridních odrůd chmele, a dále navazuje řez u Žateckého poloraného červeňáku. Doba řezu se odvíjí od odrůdy či klonu odrůdy, ale především pak od polohy chmelnice a zkušenosti chmelařů s danou lokalitou. Podle odrůdy se liší také hloubka řezu. Na některých místech probíhá výsadba nových chmelnic a dosadba chybějících rostlin.

Na řez navazuje drátkování chmele, kdy dnes tyčku nahradily tažené plošiny z kterých se chmelovodiče navazují na chmelovou konstrukci a ty se pak po dvou drátcích zapichují ke každé chmelové rostlině. Na 1 ha chmelnice se spotřebuje okolo 55 km drátku, to znamená cca. 320 000 km chmelovodičů na celou plochu chmelnic v České republice. Jedná se tedy téměř o vzdálenost mezi Zemí a Měsícem.

Jarní práce ve chmelu jsou velmi důležité pro další vývoj rostliny a vedle řezu je to pak především zavádění chmele, které navazuje na drátkování. První chmelnice začínají být zaváděny okolo začátku května a do konce června se chmelová rostlina doroste až ke stropu konstrukce ve výšce 7,5 m.

V průběhu zimního období pořádal Chmelařský institut, s.r.o. opět řadu odborných seminářů zaměřených na výživu a závlahu chmele, ochranu chmele, ekonomiku pěstování chmele a na pěstování Žateckého poloraného červeňáku tak jako i nových českých odrůd.

Statistiku vývoje ploch sleduje ze zákona Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který sbírá data k 30. dubnu každého roku. Oficiální údaje o letošních plochách tedy budou k dispozici cca. za 6 týdnů, podle odhadů svazu by ale nemělo dojít k významnější výkyvu oproti ploše roku 2004.

Česká republika bude tedy s plochou okolo 5800 ha stále třetí největší chmelařskou zemí světa.

Tab. 1: Plochy chmele v České republice v roce 2004.