Rozbor sklizně chmele 2006

V Žatecké chmelařské oblasti bylo vypěstováno celkem 3645,5 t, tj. výnos 0,9 t/ha, v Úštěcké oblasti celkem 725,6 t, tj. 1,09 t/ha a v Tršické chmelařské oblasti celkem 1082,3 t, tj. 1,54 t/ha.

Oproti roku 2005 se jedná o celkový propad v produkci o 30,4 %, v porovnání s rokem 2004 jde o propad o 13,6 %.

Největším podílem (86,5 %) se na produkci s 4717,9 t podílela odrůda Žatecký poloraný červeňák. Na Žatecku bylo sklizeno 3181,6 t (výnos 0,85 t/ha), na Úštěcku 682 t (1,08 t/ha) a na Tršicku 854,3 t (1,49 t/ha) Žateckého poloraného červeňáku. V případě Úštěcka a Tršicka se tedy jednalo dokonce o mírně vyšší výnosy než jakých bylo dosaženo v roce 2004.

Celková sklizeň Žateckého červeňáku byla pak díky výsledkům těchto dvou oblastí vyšší i než velmi špatná sklizeň roku 2000, kdy se celkem vypěstovalo 4531,7 t Žateckého poloraného červeňáku.

Největší propad v produkci ŽPČ zaznamenala Žatecká oblast, kde pokud posuzujeme produkci se jednalo o jeden z nejhorších roků v historii.

I přesto, že za poslední roky plochy odrůd Sládek a Premiant rostou, byla letošní produkce nižší než v roce 2005 a 2004, a v případě odrůdy Premiant i nižší než v roce 2003. U odrůdy Premiant se jednalo dokonce o nejnižší výnos od roku 1999. Produkce těchto odrůd na Žatecku byla však výrazně ovlivněna jarním krupobitím.

Tršicko je již čtvrtý rok po sobě nad průměrem 1,3 t/ha a u Žateckého poloraného červeňáku třetí rok nad 1,38 t/ha, což je velmi dobrý výsledek. Také výsledek Úštěcka s 1,08 /ha u Žateckého červeňáku dá vzhledem ke klimatickým podmínkám letošního roku považovat za poměrně dobrý. Výsledek v Žatecké oblasti byl výrazně ovlivněn krupobitím v květnu a červnu a tedy podprůměrný a výnosově srovnatelný s rokem 2003.

Velmi podprůměrný byl v roce 2006 obsah hořkých látek

Obsah alfa hořkých látek u odrůdy Žatecký poloraný červeňák se okolo 2 %, když dlouhodobý průměr je cca. 3,4 %. Výrazně nižší obsah byl i u další ranné odrůdy Premiant, kde se obsah hořkých látek pohyboval okolo 6,5 % oproti průměrným 8 %. U pozdních odrůd, která zastupuje zejména odrůda Sládek se již obsah hořkých látek pohyboval okolo dlouhodobého průměru (odrůda Sládek - 6 %). Důvody poklesu jsou rozebrány v hodnocení klimatických podmínek roku 2006.

Jedním z největších problémů pro ekonomiku pěstování chmele v ČR zůstává vývoj kurzu mezi CZK/EUR (přes 80 % produkce se vyváží). Kurz v těchto dnech opět láme rekordy. Celkový propad tržeb ve srovnání s minulým rokem z důvodu nižší produkce přesáhne částku 300 mil. Kč.

Výsledky sklizně ve světě v roce 2006

Podle prvních posklizňových odhadů byla celková produkce chmele ve světě odhadována na cca 84000 t chmele, tj. o 9-10 000 t méně než v minulém roce.

Celková produkce alfa hořkých látek je odhadována na 6400 t, tj. o 1300 t méně než v loňském roce a o cca 800-1300 t méně než je odhadovaná spotřeba pivovarů pro rok 2007.

Výsledky byly nižší ve většině chmelařských zemí - Německo (-17 %), Polsko (-21 %), Slovinsko (-25 %), Velká Británie (-20 %), Francie (-13 %), USA (+ 6,5 %).

V celé Evropě byl zaznamenán velmi nízký obsah alfa hořkých látek u ranných, tj. zejména u aromatických odrůd chmele.

Mezi další faktory ovlivňující trh v letošním roce patří snížené zásoby mezinárodních pivovarských skupin, zvýšený vývoz chmele do Číny, pokračující snižování ploch chmele (9400 ha (16 %) za posledních pět let), přesunutí nákupu pivovarů od smluv k nákupu na volném trhu, požár skladu v USA (cca 110 t alfa hořkých látek), silné zvýšení produkce piva ( o 222 mil. hl (15,6 %) za posledních 5 let), nárůst využití chmele mimo pivovarnický průmysl (nyní cca. 150 t alfa hořkých látek).