Výsledky spotřebitelské degustace 2007

Bylo posuzováno 8 vzorků spodně kvašených piv, a to z pivovarů DUDÁK Strakonice, KLÁŠTER, KOUT na Šumavě a PLATAN Protivín. Účast testovaných vzorků nebyla nikterak omezena, mohla být přítomna piva světlá i tmavá, filtrovaná i kvasnicová, a to od výčepních až po silné speciály. Tím pádem byla i oblíbená poznávací soutěž (o soudek vítězného piva a další ceny) poněkud netradiční, neboť účastníci měli tipovat jak „stupňovitost“, tak pivovar. Usnadnila jim to však skutečnost, že byla posuzována nejprve světlá a následně tmavá piva vždy vzestupně od slabších po nejsilnější. Navíc byl znám výrobní sortiment jednotlivých pivovarů. Na začátku byl jako „vzorek nanečisto“ podán Klatovský Svatý Kryštof, domácí nealkoholické pivo typu weizen (účastníci tipovali stupňovitost a použité slady) a jako „nultý vzorek“ výčepní světlé pivo z velkopivovaru (tipovali značku nebo alespoň pivovar). Hodnoceno bylo opět 0 až 3 body (špatné, průměrné, dobré a velmi dobré). Po skončení degustace si každý účastník objednal půllitr vzorku, který mu nejvíc chutnal.

Zúčastnilo se 52 laických degustátorů, odevzdáno bylo 50 použitelných anketních lístků. Plná polovina (25) účastníků uvedla, že upřednostňuje pivo jedné konkrétní značky, nejčastěji se jednalo o příznivce pivovarů Kout a Platan (shodně po sedmi). Další značky byly zastoupeny jedním až dvěma příznivci, poprvé v historii našich degustací nikdo neuvedl Gambrinus. Názory účastníků na kvalitu piva soutěžících pivovarů byly vesměs velmi příznivé, průměrné hodnoty se pohybovaly mezi 2,0 (Dudák) a 2,6 (Platan). U žádného pivovaru neuvedl více než jeden účastník názor, že se jedná o špatné pivo.

Kromě základního ukazatele průměrného celkového hodnocení bylo tentokráte přihlédnuto i k počtu účastníků, kteří si daný vzorek vybrali na závěr (ukazatel popularity vzorku). Doplňující ukazatel poměru hodnocení a stupňovitosti potvrzuje předpoklad, že laičtí degustátoři se nedokáží odpoutat od stupňovitosti a hodnotí vždy hůře slabší a lépe silnější piva – průměrné hodnocení je přímo úměrné stupňovitosti.

Z tohoto hlediska tedy jsou všechny vzorky naprosto srovnatelné nadprůměrné kvality, vyniká pouze jednoznačný vítěz KOUTSKÁ DVANÁCTKA (a to ve všech ukazatelích), která doslova okouzlila většinu spotřebitelů. V opačném směru se odlišuje novinka na trhu pivo PARDÁL, které jak se zdá může skutečně být považováno pouze za konkurenci Gambrinusu, nikoli však poctivých českých piv. Nutno však připustit, že by možná dosáhlo o několik desetin lepší hodnocení, kdyby bylo podáno naprosto rovnocenně, totiž plně anonymně a v čepované podobě. Za zmínku však stojí skutečnost, že u 21 účastníků, kteří jej považovali za Gambrinus, získalo průměrné hodnocení jen 0,64, což svědčí o špatné pověsti značky G mezi milovníky piva. Pro názornost je ve výše uvedeném grafu vyznačena i zóna výsledků desítky a dvanáctky Gambrinus v předchozích letech.

Tabulka 1: VÝSLEDKY HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH PIV

*) po vyloučení účastníků, kteří jej považovali za Gambrinus
Pozn.: Klikněte na obrázek pro větší zvětšení.

Příležitosti konání degustace bylo využito také k tomu, aby byl výsledek snah o domácí výrobu kvasnicového nealkoholického piva předložen k posouzení veřejnosti. Za hlavní vadu byla většinou účastníků označena nadměrná hořkost (což je nutno uznat). Přesto od 9 účastníků vzorek obdržel hodnocení dobré a od 3 dokonce velmi dobré(Inu, „někdo to rád hořké“.)! Průměrné hodnocení 1,0 je možno považovat za relativní úspěch a povzbuzení pro pokračování v daném úsilí.

V poznávací soutěži nepřekvapí, že úspěšnost byla mnohem vyšší u tmavých piv, neboť byla přítomna 3 z možných 5. Zcela jinak to však dopadlo u světlých (5 ze 13 možných). V mnoha případech se konkrétní omyl vyskytl častěji než správná odpověď. Poněkud to překvapuje u stupňovitosti, kde účastníci mohli vycházet z předchozího „nultého“ vzorku se známou stupňovitostí (mezi 9 a 10). Je zajímavé, že až na jedinou výjimku všechny omyly byly v negativním smyslu, tzn. piva byla považována spíše za slabší. Z pivovarů byl nejméně rozpoznán Klášter, což zřejmě souvisí s tím, že se jeho čepování v Plzeňském kraji rozšířilo teprve nedávno. Nečekaně vysoká úspěšnost rozpoznání vítězné Koutské dvanáctky jen potvrzuje, že se jedná o mimořádné pivo s nezaměnitelným charakterem.Vítězem poznávací soutěže se stal a soudek piva vyhrál Martin Ridzoň se ziskem 44 bodů z možných 50. Hned za ním se s 41 body umístili vítězové předchozích ročníků Tomáš Maier a Radim Váňa.

Tabulka 2: VÝSLEDKY POZNÁVACÍ SOUTĚŽE

Pozn.: Klikněte na obrázek pro větší zvětšení.

Závěr:
Všechna soutěžící piva spotřebitelům chutnala, za vítěze označili Koutskou dvanáctku. Zdá se, že tento nedávno obnovený pivovar si získává mezi milovníky piva tu nejlepší pověst.