Komentáře
článku: Léto, pšenice a gramatika.
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé| 1 | 2 |
Zobrazit komentáře:
podle vláken
Proti kvasnicovému pivu POUTNÍK je to chudý příbuzný a i když je to pivo cizokrajné stojí za velké kulové!!!
Díky za popis.Zase jsem o trochu víc pivně vzdělanější.
Pšeničné, tzv, bílé pivo, svrchně kvašené, původně vařené v Belgii.
Odlišné od pšeničného bavorského Weissbier. Podíl pšenice, která je však nesladovaná!! činí až 40%. Velmi netradiční je i použití nesladovaného ovsa (5%) - který je však v chuti velmi výrazný, dodává pivu jistou vazkost a hebkost. Chuť v minulosti bývala jakoby mléčně nakyslá (pravděpodobně užitím kvasné kultury, jenž obsahovala mléčné bakterie-podobně jako u Berliner Weisse) a sládci jej doslazovali fíky.
Dnes se toto pivo okořeňuje koriandrem, suchou pomerančovou kůrou Curacao a někdy i jiným ingrediencemi (šabrej, skořice ap.).
Chmel se používá spíše jako konzervant a v menším množství. Odrůdy: Kent Goldings-pro suchost, Saaz - aroma. Do piva se před stočením ještě přidá znovu kvasná násada a pivo tak dozrává v láhvi (tzv.druhá frementace).
Barva je mléčně bledá s opalizujícím kvas.zákalem. Aroma po koriandru a pomeranč. kůře. V chuti po citrusech.
Mladé pivo-mléčně nakyslé, osvěžující,ostře- kořeněné, živé. Starší pivo- (po cc 2-3 letech uskladněni na tmavém a chladném místě)-medové aroma polosuchého sektu, kandyzovaně-násládlé.
Zde paradoxně upředňostňujeme mladší na rozdíl od ostatních belgických druhů, kde je lépe nechávat pivo uzrát v láhvi (5-10let, někdy i více, dle typu).
Nejlepší značky(dle nás) jsou v článku dole(Witbier).
Ale bohužel jen ve stručnosti (bez chuť. charakteristiky atd.)
Odlišné od pšeničného bavorského Weissbier. Podíl pšenice, která je však nesladovaná!! činí až 40%. Velmi netradiční je i použití nesladovaného ovsa (5%) - který je však v chuti velmi výrazný, dodává pivu jistou vazkost a hebkost. Chuť v minulosti bývala jakoby mléčně nakyslá (pravděpodobně užitím kvasné kultury, jenž obsahovala mléčné bakterie-podobně jako u Berliner Weisse) a sládci jej doslazovali fíky.
Dnes se toto pivo okořeňuje koriandrem, suchou pomerančovou kůrou Curacao a někdy i jiným ingrediencemi (šabrej, skořice ap.).
Chmel se používá spíše jako konzervant a v menším množství. Odrůdy: Kent Goldings-pro suchost, Saaz - aroma. Do piva se před stočením ještě přidá znovu kvasná násada a pivo tak dozrává v láhvi (tzv.druhá frementace).
Barva je mléčně bledá s opalizujícím kvas.zákalem. Aroma po koriandru a pomeranč. kůře. V chuti po citrusech.
Mladé pivo-mléčně nakyslé, osvěžující,ostře- kořeněné, živé. Starší pivo- (po cc 2-3 letech uskladněni na tmavém a chladném místě)-medové aroma polosuchého sektu, kandyzovaně-násládlé.
Zde paradoxně upředňostňujeme mladší na rozdíl od ostatních belgických druhů, kde je lépe nechávat pivo uzrát v láhvi (5-10let, někdy i více, dle typu).
Nejlepší značky(dle nás) jsou v článku dole(Witbier).
Ale bohužel jen ve stručnosti (bez chuť. charakteristiky atd.)
Piva kategorie wit jsou psenicna piva varena v Belgii. Na rozdil od weizenu v Bavorsku se pouziva nesladovana psenice a pridava se korinadr a pomerancova kura ( v malem). Tyto piva pro pivare po svete zachranil Pierre Celis, puvodnim zamestanim tusim ze mlikar.
Koupil pivovarek v Hoegaardenu, pojmenoval ho Kloister. Pozdeji po spojeni s vetsim pivovarem(a dalsim a dalsim spojenim) se z toho stal Hoegaarden, ktery se prodava u nas.
V souvasne dobe je tento pivovar uzavren a vyroba presunuta do Luevenu (neco jako presun Branika do Staropramene na Smichov, jen o kousek dal).
Degustacni hodnoceni viz Petr Zalio
Koupil pivovarek v Hoegaardenu, pojmenoval ho Kloister. Pozdeji po spojeni s vetsim pivovarem(a dalsim a dalsim spojenim) se z toho stal Hoegaarden, ktery se prodava u nas.
V souvasne dobe je tento pivovar uzavren a vyroba presunuta do Luevenu (neco jako presun Branika do Staropramene na Smichov, jen o kousek dal).
Degustacni hodnoceni viz Petr Zalio
Pánové.Seznamte prosím neznalého,co je za pivní kategorii piva WIT.Dík.
Točený primátor Weizen se dá velmi rozumně sehnat v První Pivní Tramwaji na konečné 11tky na Spořilově. Krom jiného...
Já nevím, s tím F. O. Poupětem. M8m pocit, že je je to postava dost rozporuplná. Je třeba mít k předkům úctu, ale je to přece jen 200let zpět. Vtahovat historické osobnosti a jejich pohledy do současných poměrů je sice z historického hlediska zajímavé, ale trošku nepřiměřené. Jeho osobnost bych nechal hodnoti nějakého historika hárodohospodářství 19 st.
Jinak samozřejmě, že jsme amatéři. Pivo je pro nás koníčkem. Volíme v poznávání piva podobnou cestu jako Michal jackson, který je i naším inspirátorem. Nejsme technologové ani sládci, to je snad nad slunce jasné. Pivo bereme předevšim jako záležitost gastronomickou a proto náš úhel pohledu nemůže být jiný, než je. Náš přístup přirovnávám jednoduše k milovníkům a sběratelům vína.
Za těch 17 let vcelku intenzivního "bádání" a zkoušení toho máme celkem dost nazkoušené /nejedná se jen o jednu ochutnávku, ale opakované degustace/ a tak k tomu přistupujeme. Jedná se tedy čistě o , zdůrazňuji, AMATÉRSKOU záležitost a tak také chceme aby to i nadále zůstalo.
Jinak samozřejmě, že jsme amatéři. Pivo je pro nás koníčkem. Volíme v poznávání piva podobnou cestu jako Michal jackson, který je i naším inspirátorem. Nejsme technologové ani sládci, to je snad nad slunce jasné. Pivo bereme předevšim jako záležitost gastronomickou a proto náš úhel pohledu nemůže být jiný, než je. Náš přístup přirovnávám jednoduše k milovníkům a sběratelům vína.
Za těch 17 let vcelku intenzivního "bádání" a zkoušení toho máme celkem dost nazkoušené /nejedná se jen o jednu ochutnávku, ale opakované degustace/ a tak k tomu přistupujeme. Jedná se tedy čistě o , zdůrazňuji, AMATÉRSKOU záležitost a tak také chceme aby to i nadále zůstalo.
Zkusím to tady trochu odlehčit, snad nebudu špatně pochopen. Tak mě napadlo, jakpak by si asi pan žalio a legendární sládek F.O.Poupě popovídali. Já bych to viděl ve 2 variantách.
1. Pan žalio by mluvil o to, kde všude v tuzemsku a hlavně v zahraničí jaká piva pil a jak mu chutnala, třeba v tom stylu, jak zde píše o belgických witbierech. Bez dalších dalekosáhlých závěrů. To by mohlo pana Poupě zajímat (mě to též zajímá, jen tak dál!) a asi by si moc hezky popovídali.
2. Pan žalio by spustil ty svoje dalekosáhlé kategorické závěry týkající se kvality českého piva ve srovnání se světem, pivovarnického průmyslu, ekonomiky podnikání, tržních analýz a chování spotřebitelů a hlavně technologických postupů při výrobě piva vyvozené postupem: ochutnávka širokého okruhu piv, příp. návštěva množství podniků podávajících či prodávajících pivo - nastřelená domněnka - oslí můstek - kategorický závěr. To by asi pan Poupě neunesl (asi by nebyl sám) a podle nálady by zřejmě odkázal pana žalia do patřičných mezí nebo někam jinam.
Co tím chci říct? Patrně abychom nezaměnovali široký rozhled s pohledem opravdu odborným, který vyžaduje kromě širokého rozhledu především pohled do hloubky, který se ale stěží získá jenom z ochutnávky širokého okruhu piv. Skuteční odborníci kromě čestných výjimek (snad ani nemusím jmenovat) bud tento server jakožto odborně-populární nesledují či sledují, ale většinou nekomentují. Já osobně ten pohled více do hloubky trochu postrádám, ale je to dáno zaměřením tohoto serveru. A tak si my, poučení laici, musíme trochu pomoci sami. Když si tedy odmyslíme ty kategorické rychlé závěry, které některé včetně mě občas zvedají ze židle, pak nezbývá než panu žaliovi a částečně i panu Jobánkovi poděkovat za kladení správných otázek k zamyšlení a diskusi. Za inpiraci k tomuto příspěvečku bych chtěl ještě poděkovat především pánům Chodymu, Holanovi, štrosovi a Holoubkovi, s jejichž názory se do značné míry ztotožnuji.
P.S.: Pane štrosi, já bydlím též ve Stodůlkách, takže co si někdy zajet společně do Chýně či zajít na Bona a podiskutovat u piva? V záhlaví je můj e-mail, tak mě v případě zájmu můžete kontaktovat.
1. Pan žalio by mluvil o to, kde všude v tuzemsku a hlavně v zahraničí jaká piva pil a jak mu chutnala, třeba v tom stylu, jak zde píše o belgických witbierech. Bez dalších dalekosáhlých závěrů. To by mohlo pana Poupě zajímat (mě to též zajímá, jen tak dál!) a asi by si moc hezky popovídali.
2. Pan žalio by spustil ty svoje dalekosáhlé kategorické závěry týkající se kvality českého piva ve srovnání se světem, pivovarnického průmyslu, ekonomiky podnikání, tržních analýz a chování spotřebitelů a hlavně technologických postupů při výrobě piva vyvozené postupem: ochutnávka širokého okruhu piv, příp. návštěva množství podniků podávajících či prodávajících pivo - nastřelená domněnka - oslí můstek - kategorický závěr. To by asi pan Poupě neunesl (asi by nebyl sám) a podle nálady by zřejmě odkázal pana žalia do patřičných mezí nebo někam jinam.
Co tím chci říct? Patrně abychom nezaměnovali široký rozhled s pohledem opravdu odborným, který vyžaduje kromě širokého rozhledu především pohled do hloubky, který se ale stěží získá jenom z ochutnávky širokého okruhu piv. Skuteční odborníci kromě čestných výjimek (snad ani nemusím jmenovat) bud tento server jakožto odborně-populární nesledují či sledují, ale většinou nekomentují. Já osobně ten pohled více do hloubky trochu postrádám, ale je to dáno zaměřením tohoto serveru. A tak si my, poučení laici, musíme trochu pomoci sami. Když si tedy odmyslíme ty kategorické rychlé závěry, které některé včetně mě občas zvedají ze židle, pak nezbývá než panu žaliovi a částečně i panu Jobánkovi poděkovat za kladení správných otázek k zamyšlení a diskusi. Za inpiraci k tomuto příspěvečku bych chtěl ještě poděkovat především pánům Chodymu, Holanovi, štrosovi a Holoubkovi, s jejichž názory se do značné míry ztotožnuji.
P.S.: Pane štrosi, já bydlím též ve Stodůlkách, takže co si někdy zajet společně do Chýně či zajít na Bona a podiskutovat u piva? V záhlaví je můj e-mail, tak mě v případě zájmu můžete kontaktovat.
A zapomněl jsem na ten nejlepší!!
DENTERGEM WITBIER - vynikající, krásně zakulacený wit,
v chuti po jablečném kompotu s
příjemným medovým dozníváním
(5% alc, pivovar Riva)
DENTERGEM WITBIER - vynikající, krásně zakulacený wit,
v chuti po jablečném kompotu s
příjemným medovým dozníváním
(5% alc, pivovar Riva)
Tak Honzo, jen opravdu ve stručnosti. Vybral jsem pro Tebe jen ty nej Witbier, co nám nejvíc chutnaly.
BELGIE:
-HOEGAARDEN SPECIALE (13,5 Plato, 5,6 alk.)silnější, zimní var.
-BRUGGS TARWEBIERr-sušší, se stopou ananasu
-BAVIK WITBIER-bylinkové, koriandrové
-BAVIK KUURNUSE WITTE-nejsilnější Witt, 7%alc.,plné, po cirtusech
-STEENDONK BRABANT WIT-přidává se i skořice,
krémově-pikantní,stopy po žlutém melounu
-TROUBLETTE-suché,domácké (pivovar La Caracole, Falmingoul)
-BLANCHES DE NAMUR-(Du Bocq,Purnode)-zemité,výrazněji chmelné, sklepovité
HOLANDSKO
-WIECKSE WITTE (De Ridder, Maastricht)
-DE LEEUW VALKENBURGS WITT -sladovější, hebké, ovocné podtóny zvýrazněné
-DE LEEUW WINTER WITS(5,8 % alc, silnější, zimní verze)-sladovější, plnější, velmi ostré až štiplavé.
FRANCIE
-CH-TI BLANCHE-ale použití spodních kvasnic, ale přesto vynikající
-AMADEUS-opět spodní kvasnice, kořeněné, plnější
USA
-CELIS WHITE-klasika od průkopníka Hoegaardenu, poněkud méně výrazné a chuťově slabší než original z Hoagaardenu, dnes se opět vyrábí licenčně paradoxně v Belgii v Affligemu
Kdybys chtěl podrobně-Kvasný Průmysl č.7-8/2004
BELGIE:
-HOEGAARDEN SPECIALE (13,5 Plato, 5,6 alk.)silnější, zimní var.
-BRUGGS TARWEBIERr-sušší, se stopou ananasu
-BAVIK WITBIER-bylinkové, koriandrové
-BAVIK KUURNUSE WITTE-nejsilnější Witt, 7%alc.,plné, po cirtusech
-STEENDONK BRABANT WIT-přidává se i skořice,
krémově-pikantní,stopy po žlutém melounu
-TROUBLETTE-suché,domácké (pivovar La Caracole, Falmingoul)
-BLANCHES DE NAMUR-(Du Bocq,Purnode)-zemité,výrazněji chmelné, sklepovité
HOLANDSKO
-WIECKSE WITTE (De Ridder, Maastricht)
-DE LEEUW VALKENBURGS WITT -sladovější, hebké, ovocné podtóny zvýrazněné
-DE LEEUW WINTER WITS(5,8 % alc, silnější, zimní verze)-sladovější, plnější, velmi ostré až štiplavé.
FRANCIE
-CH-TI BLANCHE-ale použití spodních kvasnic, ale přesto vynikající
-AMADEUS-opět spodní kvasnice, kořeněné, plnější
USA
-CELIS WHITE-klasika od průkopníka Hoegaardenu, poněkud méně výrazné a chuťově slabší než original z Hoagaardenu, dnes se opět vyrábí licenčně paradoxně v Belgii v Affligemu
Kdybys chtěl podrobně-Kvasný Průmysl č.7-8/2004
Právě jsem k snídani dopil Primátor Weizenbier, a chutnalo, asi si na pšenici začínám zvykat ...
A donedavna nejbohatsi clovek teto planety Bill Gates kdysi(radove je to jen par petiletek) prohlasil, ze nam bude u pocitacu stacit jen par mega bajtu pameti...
"legendární sládek František Ondřej Poupě (1753 - 1805) vyslovil historickou větu "ječmen na pivo, pšenice na koláče, oves pro koně"
Přeberte si to jak chcete ...
Přeberte si to jak chcete ...
No, i když Schöfferhofer možná není žádný zázrak, pořád mi připadá mnohem zajímavější než takový Erdinger. To je totiž opravdu bída...
Kvasnicový pšeničný Schöfferhofer, o kterém je článek, lze zakoupit v lahvi např. v Tescu na Národní třídě. Překvapivá je ale cenu - 28,20 / 0,5 l, tj. dražší než točený. Ale kdo se chce zásobit domů...
Uplne bych zapomnel na weizen MArtina MAtusky ze Svateho Norberta. Podle me to je nejlepsi psenice, co je v soucasne dobe na trhu.
A co belgicka psenice, piva wit? Pili jste neco jineho nez Hoegaarden? Muzete neco doporucit?
A co belgicka psenice, piva wit? Pili jste neco jineho nez Hoegaarden? Muzete neco doporucit?
... ale pšeničná mi zrovna dvakrát nejedou. Kupodivu jsem pil docela dobrý kvasničák uvařený v Krušovicích. Ale nedistribuují ho na hospody. Nebo o tom aspoň nic nevím.
Tak to s Vámi souhlasím. S první půlkou komentáře i s druhou částí. Weissbier je v tomto počasí přímo ideální. (stejně jako Pils, Gueze, Flemish Red + Bruin Ale či Berliner Weisse)
A sudový a ještě excelentně natočený, jak říkáte. Pak lze snad z nouze vypít i ten Schöfferhofer :))
A sudový a ještě excelentně natočený, jak říkáte. Pak lze snad z nouze vypít i ten Schöfferhofer :))
Ani jsem tak nechtěl vychválit ausgerechnet Schöfferhofer Hefeweizen, ale skutečnost, že se přes něj možná víc lidí seznámí s pivem weizen a nebudou se ho napříště třeba bát. Naši pivaři všeobecně, pominu-li pivní hledače, jsou dost nedůvěřiví a konzervativní. Ale stejně, před chvílí jsem se vracel z práce kolem Pivního stanu, venku 34 stupňů a za pípou právě Petr Martinec, který umí správně natočit. A s Schöfferhofer Hefeweizen, v tom vedru příjemně osvěžujícím, jsem skvěle zakončil pracovní týden. A tak by to bylo i s jinými pšeničnými, pokud to nebudou vyslovené patoky.
| 1 | 2 |
Vyhledávání
Wit a kvasnicový ležák, jsou zcela jiné typy piv, tak se proberte.