Nejsem marketingový odborník, abych dokázal kvalifikovaně zhodnotit, jaký ekonomický dopad má umístění v té které soutěži na ten který pivovar. Domnívám se však, že zvláště u restauračních minipivovarů je tento dopad navýsost morální a zvláště s odstupem času končí někde u toho zmíněného diplomu na zdi, na kterém s oprávněným potěšením spočine oko odměněného sládka. Klíč k úspěchu restauračního minipivovaru totiž není ani na varně či spilce, ale v hospodě, kde se to pivo podává (o tom teda trošku něco vím). Nejsem ani sládek, ale jen hospodský, navíc nenadaný příliš velkou soutěživostí, proto mi někdy ty diskuse kolem soutěží připadají trochu zbytečné. Souhlasím ale s panem Krýslem, že sládci dychtí po zhodnocení svého díla, především pak těmi, kteří tomu doopravdy rozumějí. A tak mi odpusťte jeden (asi přiblblý) nápad. Co kdyby se nekonala soutěž, ale - dejme tomu - hodnotitelská přehlídka. Porota složená ze sládků, řádných degustátorů a dalších odborníků by tak jako jindy provedla anonymní degustaci vzorků. Na degustační lístek by pouze slovně (nikoli numerickou bodovou hodnotou) zhodnotili a okomentovali to, co se zpravidla hodnotí. Kategorie by mohly odpadnout. Bude-li tam jediné nakuřované pivo, prosím, zhodnoťme je a nečekejme až jich bude pět nebo šest. I na jednom jediném unikátním vzorku přeci lze zhodnotit barva, vůně, chuť, atd, nebo ne? Tato zhodnocení by potom dostali do ruky příslušní "autoři" daného piva. Bez prvku soutěživosti lze očekávat tu nejvyšší míru objektivnosti od všech zúčastněných. A jestli podobná událost opravdu nutně potřebuje nějaké žebříčky a výstupy na bednu, svěřil bych to těm, kteří to pivo budou konzumovat, tedy laické veřejnosti. Tam by naopak stačilo, aby každý návštěvník dostal do ruky seznam vystavovaných piv a ať si je srovná podle toho, jak mu co chutná. Takový seznam by mohl být vlastně přímo vstupenkou na akci, ať již placenou či neplacenou.
Blbý, co?

Rád bych okomentoval některé kritické připomínky autorů blogu z pohledu jednoho z organizátorů (nejsem přímo oganizátor, tím je Piva s.r.o., ale mám na starosti průběh soutěže a výpočet výsledků, v oblasti kategorií jeden z hlasů a v počtu cen hlas poradní). K věci:
proč neznají degustující kompletní výsledky s tím, jak kdo hlasoval a jak dopadla ostatní piva. To první je technický problém. Pokud chci vyhlásit výsledky týž den, není prostě v mých silách vypisovat u každého ze šesti kol jména všech 50 degustujících do tabulky (celá soutěž probíhá od 13 do 18.30 hodin, po 19. se vyhlašují výsledky). I tak je to hektické. Z pohledu výsledků je navíc jedno, jak kdo hlasoval a vzájemné debaty se večer vedou, protože skoro každý si vede evidenci. Pokud jde o kompletní listiny - to je spíš problém pro soutěžící. Sám bych byl pro, ale pokud někdo z pivovarů nestojí o to, aby se ventilovalo jeho poslední místo, chápu to. Navíc, každý se individuálně v případě zájmu veškeré informace o každém svém pivu, a jak bylo posuzováno,na místě i dodatečně dozví (a řada účastníků si o to napíše. Nezveřejňuji pouze značky neoceněných piv. Problém účasti lidí, kteří mají v soutěži vlastní pivo, je obecný, ale neřešitelný. Tolik nezávislých lidí se na jeden termín sehnat nedá, a navíc, hlas jednoho člověka je v komisi, kde je 13 lidí, nepostačující na jakékoli ovlivnění(při kterémkoli systému). Ke kategoriím: není myslím problém vytvořit kategorie při 1000 přihlášených pivech pro mnoho druhů, při 160 je to horší. Není pravda, že neakceptujeme 4 piva v kategorii (už byla), ale pokud má mít cena v soutěži nějaký smysl, nelze aplikovat rčení "byli jsme sice poslední, ale máme stříbrnou medaili" - a takovéto odlišné typy piv tam byly (některé pouze v 1 exempláři - co s tím?). Udělování více cen - je to možné, fakt je, že nejčastěji užívané (i námi) hodnocení pořadím je pro tvorbu pásem dost nevhodné. (K nucení rozlišit - lze zavést právo hodnotitelům děli pořadí). Existuje i tzv. nominační princip, který podobné věci dovoluje snadno. Byl zatím vyzkoušen dvakrát (na malém počtu piv (25-30), uvažuji o tom, ho zavést. Má navíc tu výhodu, že vedle sebe mohou být v kategorii odlišná piva (hodnocení je absolutní, počet nominací není omezen, podmínkou je, aby degustátor věděl, jak takový typ piva má chutnat,a musí vědět, co dostal). Je to nátočnější i na přípravu, ale možná jž příští rok... Často používaný bodový systém umožní dobře vytvořit pásma pro ceny, ale má také své mouchy - ne v systému, ale ve schopnostech degustátorů využívat celou škálu pro jednotlivé parametry. Většina z nás má vnitřní puzení nedávat extrémní známky a pokud mu vyhovíme, drtivá většina piv je naskládána ve velmi úzkém bodovém pásmu.Dosud však žádná poptávka po změně hodnocení nebyla, zde to zaznělo poprvé. Z velkého počtu piv obavy nemám, jen to musím vědět pár dní předem, nic víc, nic míň. K počtu piv - nemám s tím žádný problém, časový plán má dost značné rezervy. Podmínkou však je, abych znal kompletní sortiment a zastoupení piv PŘEDEM (stačí při uzávěrce týden před akcí). Tento banální požadavek v praxi vypadá úplně jinak. Letos bylo více než dvacet změn v přihláškách přímo na místě, a to už se nic zásadního vymýšlet nedá, není čas. Předkola při počtech piv, jaká máme, nejsou zatím na pořadu dne. S dvěstě pivy si poradíme a více zatím zjevně nehrozí. Je to je o počtu lidí, kteří degustují, pro nás čím více, tím lépe, omezení je dáno jen a jen kapacitou sálu.
K propagaci - výsledky jsou na webu, v Kvasném průmyslu je článek, dělají se rozhovory s novináři. Co bychom měli dělat víc? Pokud má někdo konkrétní náměty a nápady k soutěži, může mě kontaktovat, žádné diskusi se nebráním.

Dalo by se samozřejmě mnoho stránek popsat o neduzích různých degustačních soutěží. Mně ale trápí jeden zásadní problém - drtivá většina sládků ať už z průmyslových pivovarů či minipivovarů sedících v degustačních komisích si vždy to své pivo "hledá". Letos jsem v Táboře zažil situaci, kdy u našeho stolu jeden vzorek dopadl nejhůř u šesti degustátorů, u zbylého sedmého hodnotitele dopadl nejlépe; podle čísla degustátora jsem si pak zjistil jeho jméno, odpověď se nabízí... Já mám tu výhodu, že pivo mám jako zálibu (manželka říká, že posedlost), ale na mnoha soutěžích si připadám jako jediný opravdu objektivní hodnotitel. Mělo by se zamezit tomu, aby autor vzorku ten svůj vzorek hodnotil. V opačném případě pak touha po glejtu je příliš lákavá i na takovou banálnost, jako je chovat se nestranně.