Komentáře
článku: Státní Pardál, nebo soukromý Gambrinus?
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé| 1 | 2 |
Zobrazit komentáře:
podle času
Zdravim. Obsahují některá piva kyselinu fosforečnou, která má prý neblahý účinek na kosti? A ještě by mě zajímalo, co je to HGB a jaké to má špatné účinky. Děkuji za odpověď.
V podstatě souhlasím se vším, co je tu psáno. Jsa povoláním přírodovědec, nevěřím na univerzální řešení. Vím, že v každé konkrétní situaci je vhodné něco trochu jiného, tu příroda ptáčka zpěváčka vybaví zobákem dlouhým a tenkým, aby potvůrky z kůry dobýval, tu zase velkým a silným, aby pro svou obživu oříčky louskal. Snad ten příměr není moc přitažený za vlasy, ale opravdu si myslím, že nelze nadiktovat zhora jeden jediný správný způsob hospodaření a ostatní ostouzet. V minulé době to tak bylo, dnes to ze zákona už nejde. Příkladů, kdy soukromé vlastnictví pivovaru nebylo žádnou spásou a naopak urychlilo jeho pád, je z 90.let řada. Podobně jako jsou známy chvályhodné případy, kdy soukromník vyrval pivovar zániku. Prostě, není žádné univerzální řešení, jsou jen konkrétní řešení dobrá a špatná.
"Jsa povoláním přírodovědec"
No vida, to jsme se tu docela pěkně sešli... :-)
No vida, to jsme se tu docela pěkně sešli... :-)
Jé a já jsem z Přírodovědecký fakulty ;-)
Já taky :-))
hmm jenomže já jí teprve studuju :(
Otázka je, kterou. Předpokládám, že jsme každý z jiné, takže na pivu se všichni tři asi jen tak nesejdeme :-(
pražskou ;-)
A do čtvrtice: Já ne. :-)
Ups - netrefil jsem vlákno... To mělo být pod do třetice... :-)
A do třetice: já taky :-)
pod vlivem tohoto blogu jsem si koupil lahvového Pardála, abych si osvěžil jeho chuť; jde-li proti G10, tak na rozdíl od něj alespoň nějakou chuť má; nejsem degustátor a nejsem schopen přesně popsat, nicméně jsem v Pardálovi zaznamenal příchuť poměrně typickou pro nealkoholická piva (snad mladinová příchuť ?? - ale nekamenujte mě, v tomhle se nevyznám) - a stejně, jako u nealkoholických piv, mi trochu vadí i u Pardála; takže nezbývá, než sáhnout do ledničky a spravit si chuť pelhřimovským Poutníkem přivezeným z dovolené :-)
Také jsem podlehl tv reklamě a zkusil Pardála. Jak je možné, že se Budvar hlásí k takovým patokům? To je jakoby BMW začaly vyrábět Velorexy.
U zrodu Pardála jsem, jako stovka dalších pivařů byl, a nedám na něj dopustit! Je to dobré pivo. Skoro bych řekl "moje" pivo. A když ti nechutná, tak si pij nějaký ten G šumák.
Omlouvám se, ale toto mi nedá, když se ozval "spolutvůrce" Pardála.
Miro, můžete mi prosím říci co jste pil předtím, než vznikl Pardál? Případně co pijete i nyní jiného?
Děkuji za odpověď.
Miro, můžete mi prosím říci co jste pil předtím, než vznikl Pardál? Případně co pijete i nyní jiného?
Děkuji za odpověď.
Blahopřeji k spouvině na vzniku Pardála. Pro prachy lidi dělají i horší věci A jen pro zajímavost, G-šumáky opravdu nepijji. Mohu doporučit Litovel.
Pardál má jednu dobrou vlastnost, má výrazný charakter. není to žádná vodička. někomu chuť nevyhovuje, někdo si jí naopak zamiloval. obrosvký rozdíl proti géčku, který nikoho neurazí, ale ani neoslní...
K tomu Pardálovi. Roman Holoubek by měl nejdříve poučit svého hospodského, aby mu Pardála netočil na jeden zátah, ale na třikrát a pivo mohlo „odvětrat“. Pak ho v krku nebude nic štípat ani řezat. To jsou totiž doprovodné jevy špatné práce hospodského. Nikoliv piva...
A ten upravený chmel z etikety je žatecká odrůda Agnus. Do Budvaru se vozí slisovaná v granulích. Kvůli nákladům na dopravu a skladování. Co je podstatné – nemění to její chmelový charakter. Jde tedy o upravený chmel. Není to žádný extrakt, o němž autor (buď z neznalosti nebo úmyslně) píše. Kdyby se do piva Pardál dával extrakt, jako do piv jiných pivovarů, bylo by to tam napsané, protože to zákon vyžaduje. Extrakce hlávkového chmele se děje pomocí CO2 nebo organických rozpouštědel a vody. A tuto radost Budějovický Budvar přenechává výrobcům „europiv“. Mezi ně, jak známo nepatří. Naštěstí.
A už úplně mimo mísu je otření se (byť údajné) o použití technologie HGB. Tahle technologie, připomínající naředění silného hovězího vývaru teplou vodou, se v Budvaru nepoužívá. Tedy ani při výrobě Pardála. Samozřejmě se ale stupňovitost na „desítku“ upravovat musí, k vůli spotřební dani. To si ale hlídá každý pivovar.
Tož tak.
A ten upravený chmel z etikety je žatecká odrůda Agnus. Do Budvaru se vozí slisovaná v granulích. Kvůli nákladům na dopravu a skladování. Co je podstatné – nemění to její chmelový charakter. Jde tedy o upravený chmel. Není to žádný extrakt, o němž autor (buď z neznalosti nebo úmyslně) píše. Kdyby se do piva Pardál dával extrakt, jako do piv jiných pivovarů, bylo by to tam napsané, protože to zákon vyžaduje. Extrakce hlávkového chmele se děje pomocí CO2 nebo organických rozpouštědel a vody. A tuto radost Budějovický Budvar přenechává výrobcům „europiv“. Mezi ně, jak známo nepatří. Naštěstí.
A už úplně mimo mísu je otření se (byť údajné) o použití technologie HGB. Tahle technologie, připomínající naředění silného hovězího vývaru teplou vodou, se v Budvaru nepoužívá. Tedy ani při výrobě Pardála. Samozřejmě se ale stupňovitost na „desítku“ upravovat musí, k vůli spotřební dani. To si ale hlídá každý pivovar.
Tož tak.
Re: Komu vadí Pardál, anebo v čem se RH mýlí ,
(Roman Holoubek, 21.07.2008 08:47)
celé vlákno | reagovat
Ad Zdeno:
Pardála jsem měl 2x v lahvové podobě (loni a letos). S hostinským to nemá nic společného. A netvrďte mi, že si neumím nalít pivo z láhve :-)
A nikdo mne nepřesvědčí (pozvete mne do pivovaru a ukážete mi výrobní proces? - pokud uvidím, že nemám pravdu, tak se veřejně omluvím), že Pardál není naředěné pivo - mimochodem - HGB je ve spoustě pivovarů právě kvůli jemné úpravě na danou stupňovitost a jen část z oněch pivovarů tuto technologii používá na silnější ředění a dosycení.
Chmelení: Agnus je vysokoobsažný chmel, není již jemně aromatický jako Červeňák a je u něj typické, že má velmi vysoký obsah hořkých kyselin. To a další u něj typický poměr látek (kohumulon, xanthohumol, ...) může mít za následek onu zvýšenou drsnou plochou hořkost, která je právě tolik typická pro chmelení axtraktem (vyráběným také jen z vysokoobsažných chmelů). V tom můžete mít pravdu.
Jen zde uvedu srovnání pro laiky. Rozdíl mezi Žateckým poloraným červeňákem a Agnusem (případně Sládkem) je jako mezi kávou Arabika a Robusta. Mohu dát malé množství Robusty do vody a pořád je to ona hořká nakyslá káva. Takže nic nemění ani fakt, že Pardál má 28 IBU, jsou piva s vyšším IBU a přesto jsou lahodnější a jemnější.
PS: a co se týče chuti, vzniku a důvodu existence tohoto piva - plně souhlasím s JR a dalšími a vyjadřuje to i titulek mého blogu.
Pardála jsem měl 2x v lahvové podobě (loni a letos). S hostinským to nemá nic společného. A netvrďte mi, že si neumím nalít pivo z láhve :-)
A nikdo mne nepřesvědčí (pozvete mne do pivovaru a ukážete mi výrobní proces? - pokud uvidím, že nemám pravdu, tak se veřejně omluvím), že Pardál není naředěné pivo - mimochodem - HGB je ve spoustě pivovarů právě kvůli jemné úpravě na danou stupňovitost a jen část z oněch pivovarů tuto technologii používá na silnější ředění a dosycení.
Chmelení: Agnus je vysokoobsažný chmel, není již jemně aromatický jako Červeňák a je u něj typické, že má velmi vysoký obsah hořkých kyselin. To a další u něj typický poměr látek (kohumulon, xanthohumol, ...) může mít za následek onu zvýšenou drsnou plochou hořkost, která je právě tolik typická pro chmelení axtraktem (vyráběným také jen z vysokoobsažných chmelů). V tom můžete mít pravdu.
Jen zde uvedu srovnání pro laiky. Rozdíl mezi Žateckým poloraným červeňákem a Agnusem (případně Sládkem) je jako mezi kávou Arabika a Robusta. Mohu dát malé množství Robusty do vody a pořád je to ona hořká nakyslá káva. Takže nic nemění ani fakt, že Pardál má 28 IBU, jsou piva s vyšším IBU a přesto jsou lahodnější a jemnější.
PS: a co se týče chuti, vzniku a důvodu existence tohoto piva - plně souhlasím s JR a dalšími a vyjadřuje to i titulek mého blogu.
Obávám se, že pivu Pardál nepomůže sebelepší výčepní. Z povinosti jsem jej ozkusil jak lahový, tak sudový. Už to nikdy více neudělám.
| 1 | 2 |
Vyhledávání