K tomu Pardálovi. Roman Holoubek by měl nejdříve poučit svého hospodského, aby mu Pardála netočil na jeden zátah, ale na třikrát a pivo mohlo „odvětrat“. Pak ho v krku nebude nic štípat ani řezat. To jsou totiž doprovodné jevy špatné práce hospodského. Nikoliv piva...
A ten upravený chmel z etikety je žatecká odrůda Agnus. Do Budvaru se vozí slisovaná v granulích. Kvůli nákladům na dopravu a skladování. Co je podstatné – nemění to její chmelový charakter. Jde tedy o upravený chmel. Není to žádný extrakt, o němž autor (buď z neznalosti nebo úmyslně) píše. Kdyby se do piva Pardál dával extrakt, jako do piv jiných pivovarů, bylo by to tam napsané, protože to zákon vyžaduje. Extrakce hlávkového chmele se děje pomocí CO2 nebo organických rozpouštědel a vody. A tuto radost Budějovický Budvar přenechává výrobcům „europiv“. Mezi ně, jak známo nepatří. Naštěstí.
A už úplně mimo mísu je otření se (byť údajné) o použití technologie HGB. Tahle technologie, připomínající naředění silného hovězího vývaru teplou vodou, se v Budvaru nepoužívá. Tedy ani při výrobě Pardála. Samozřejmě se ale stupňovitost na „desítku“ upravovat musí, k vůli spotřební dani. To si ale hlídá každý pivovar.
Tož tak.