Ad Honza: P.Ž. psal o fialkách ve vínu nikolivěk v pivu.

Ad Dwarf: lager je od slova lagern - ležet (německy) přejato do angličtiny.

Ad pivní kategorie: P.Ž. to napsal naprosto výstižně - tak to zkrátka je! Vodítko, co můžete očekávat, kdy a k čemu nejlépe pít. A když chcete vybírat svého favorita, tak vybírat favorita vždy v dané kategorii. Těžko proti sobě postavit např. Kriek a Stout...

Kontrolní otázka: kam bychom zařadili belgický Rodenbach ?

2 honza: super zprava, hned se muzeme tesit na zimni plyskanice

Ano, planujeme to na stejny termin, tedy na stejny vikend. Letos to vychazi na 14. az 16.12.

A letos prej začnou včas ....

když už se tu vpt zmínil, mám s ním počítat zase na týden před Vánocemi?

Neco podobneho s patentovymi lahvemi pripravujeme na letosni vanocni pivni trh. Chtel bych zkusit nejake to pivko stocit do lahve a zkusit "distribuci"

Doufam ze vas Petr Z. nevydesil svym hodnocenim pivnich kategorii:). Treba fialky ci co tam bylo mnoho ceskych pivaru od piva spis odradi:).

Jen jsem chtel napsat nasledujici vec - zkuste si koupit svetly cesky lezak, nejlepe dvanactku special Bernarda s prisadou kvasnic a Duvel(belgicky zlaty silny ale). Nalijte oboje do pullitru(ja vim, Duvel se v 0,5l neprodava) urceneho ceskemu typu piva. Vizualne bez blizsiho zkoumani muzete nabyt dojmu,z e pijete stejne pivo. Svetle. Vysoka pena. Tak jake pak co pak. jen se lisi trochu v chuti. Zkuste ale vypit obe piva ve stejnem objemu:)))
Ale vazne, chut je nekde jinde. Jine kvasnice, jine teplety...a otom to je.

Zbyńku, na to máte samozřejmě svaté právo.
Ale ona kategorizace piv nevznikla jen jako nějaká snobárna pro pár "fanatiků". Pro každý konkrétní druh piva jsou charakteristické určité chuťové vlastnosti. Rozdíly jsou opravdu diametrální (jak u světlého tak tmavého piva)
Takže aby lidé věděli, co mohou od daného typu očekávat, jak se orientovat, vytvořili se tyto pivní kategorie.

Je to stejné jeko u vína. To se kromě rozdělení na bílé, červené, růžové, fortifikované(desertní) a šumivé dělí na suché, polosuché, sladké atd., pak dle technol. zpracování a hlavně pak dle odrůd.
Takže vím, že když si dám ČERVENÉ víno CABERNET SAUVIGNON - bude chutnat po černém rybízu, fialkách,cedrovém dřevě, tabáku a čokoládě. A že když si dám SANGIOVESE - bude chutnat po ovoci-ostružinách, třešních, švestkách a po koření a bylinkách.Také se budou podávat tyto vína k odlišným pokrmům.
Když ochutnám BÍLÉ víno pod názvem SAUTERNES (podobné TOKAJI) - silné , lahodně sladké, desertní (hodí se třeba ke sladkým Foie Grass (husím játrům) bude zcela jiné než BÍLÉ víno např alsaský RYZLINK-svěží, ovocný, citrusový, květinový, kořeněný (hodí se k plodům moře-korýši,raci,humři, mušle).

To stejné je s pivem. Kromě tmavého a světlého se dělí dle kvašení (spodní, svrchni, spontánní a mléčné) a pak dle užití technologických postupů (Ale, Lager, Stout, Porter,Weissbier atd..)
Tz. že když si dám SVÉTLÉ pivo, typ PILSENER budu očekávat chmelové aroma po bylinkách, méně sladovou chuť, velmi suché chmelové doznívání a občerstvující, řízný a osvěžující charakter. Mám na něj větší chuť v horku a budu ho servírovat s rybími pokrmy(sladkovod.). Díky své suchosti také vhodné také jako aperitiv či digestiv.
Naopak když si budu chtít dát SVĚTLÉ pivo BiÉRE DE GARDE - BLONDE (francouzské svrchně kvašené pivo) budu očekávat silnou sladovost, ovocnost, vínovost, sklepovitost, krémovou hebkost a hřejivé alkoholové doznívání. Vhodné spíše na podzim, pro zahřátí, výborné s jehněčím, terinou či paštikou, franc,bylinkovým sýrem.
TMAVÉ pivo OUD BRUIN (holandský tmavý ležák) - lehký, chuťově karamelově - sladký, až se stopou po sacharinu bude také vhodnější v létě, dobrý je třeba k sladkým koláčkům.
Zcela chuťově odlišné TMAVÉ pivo svrchně kvašený PORTER/STOUT - silný,výrazně suchý, krémový, dehtový, medicinální, čokoládový. Slabší verze, se dokonale hodí k mořským plodům-zejména ustřice a silnější verze (IMPERIAL RUSSIAN STOUT a CHOCOLATE STOUT) zase k čokoládovým pralinkám, sachr dortu apod. Také mám na něho chuť hlavně v zimě.
Tím chci říci, že rozdělení pivních kategorii je velmi dobrá a funkční věc, jak se orientovat v této pestré škále piv, kterou nabízí pivovary.
V EU a USA si na to lidé již zvykli, stejně jako u vína(ne všichni). Ví, že když si dají třeba typ OLD ALE, co od něj můžou očekávat (chuť, barvu, vůni, sílu) k jakému pokrmu ho servírovat, v jakém počasí či ročním období na něj budou mít chuť atd.
U nás to bude asi ještě nějakou dobu trvat, ale věřím, že ne dlouho.

děkuji za poučení, ale já samozřejmě vím, že ALE je svrchně kvašené, kdežto LAGER spodně...
taky se nechci hádat, jen prosím, zkuste se na problematiku kategorizace piv (které bezesporu rozumíte a baví vás to) podívat 'obyčejnýma' očima běžného spotřebitele laika, kam se řadím já: LEŽÁK je z gramatického hlediska odvozenina od slovesa "ležet", tudíž je to pivo, které před distribucí určitou dobu leží (může to být 5 týdnů, 12 týdnů, rok...) a toto slovo oddělme od kategorie piva LAGER (jaxe třebas překládá)..
běžného konzumenta na prvním místě zajímá, jak pivo chutná (eventuálně jestli je pivo světlé, tmavé, nebo polotmavé), až teprve potom, z jakých konkrétních surovin (slad, kvasnice, chmel...) je pivo uvařené...
abych to shrnul: rád si přečtu Vaše články, rád se nechám poučit, ale nechci být v oboru pivní kategorizace dokonalý... i nadále budu např. stoutu říkat prostě tmavé (silnější) pivo a pivu typu 'ale' budu prostě říkat ležák (pokud to pivo před distribucí k zákazníkům leželo), ať se Vám to líbí nebo ne (neplést s lagerem - tady bych ten překlad viděl jako nešťastný), rád budu i nadále ochutnávat všechno, k čemu se dostanu - k dobrým se budu vracet, i méně dobrá časem opět ochutnám, abych se přesvědčil, jestli to byla výjimka či standard, ale v oblasti piva chci zůstat sice poučeným, přesto však nedokonalým :)

PS: za nedobrou pokládám v tomto ohledu naši legislativu, dle které se ležákem může nazývat kdekterá rychlokvaška nadnárodních pololochemiček, která splňuje nutnou podmínku obsahu extraktu mladiny, čímž vybočuje i z mé definice ležáku... (a proto to nepiju)

přeju pěkný den!

Ano, přesně tak. Např. silná Ales (8-11% alkoholu) jako Old Ale, Strong Ale, Barley Wine - můžou zrát až 12 měsíců. Tz. že doba zrání těchto silných Ales může být paradoxně delší než u ležáků.

Jen se pozastavim nad temi lahvemi a co se domluvit s Bernardem a odkoupit od nej nejakou varku jeho spuntovek - doma jich mam na sve pivo pripraveno dobrych 30ks staci jen nalepit vlastni etiketu a prebrousit znak na zatce (jde to vpohode) a lahev je jak original. Pak neco stocim do plastu a neco do lahve a zakazniku vyber si: lacinejsi petku nebo drazsi sklo.

S tim oznacovanim tomu taky moc nerozumim, pivovary by to mely oznacovat spravne, aby si na to lide privykli. Nedavno jsem resil karton anglickeho ALE z Morlandskeho pivovaru - cela rodina badala co je to vlastne zac Strong Fine ALE - pry co ale :-) a opet stacilo vysvetlit a nikdo se nepozastavoval nad tim, ze to neni "lezak". Myslim, ze se pivovary boji zbytecne...

kdyby bylo tak jednoduche napsat "ale", nejspis by ho tam meli. Staropramen pokud vim taky na etikety Kelta neuvadi stout, i kdyz ho tam chteji zaradit(jasne, spodne kvaseny, ale stout jako oznaceni nelze...)

Jinak nektere ty piva ale lezi mnohem dele nezx nase lezaky. takze jsou to vlastne superlezaky:)

Jasne, lezak. Jenze neni lezak jako lezak. kdyz vim, ze jsou v tom jine kvasnice(svrchni), jiny chmel, chut musi byt proste jinde.

taky neni bile vino proste bile vino. A zkuste Francouzum rict, ze jejich sampanske je stejne jako nase sumive vino...:)

To CHODY: taky nerozumím tomu proč pivovar Primátor nepochopitelně (chybně) označuje na etiketě pivo jako polotmavý ležák. Nevím z jakého důvodu?? (pravděpodobně počítají s variantou, že zákazník nikdy pojem ALE neslyšel). Jedná se však o svrchně kvašené ALE, i když s jedním velkým problémem!
Při vaření není použit speciální anglický slad pro Pale Ale. Je to základní složka na výrobu ALE, která spolu v kombinaci s britskými odrůdami chmele a svrchních kvasnic + odlišného technolog. procesu výroby, vytváří celkový chuť. charakter tohoto druhu piva.
Proto je Primátor EPA poměrně dost chuťově vzdálen klasickým britským či americkým Pale Ale´s. Nicméně to lze pochopit, protože pokud by měl pivovar dovážet slad z Anglie či Belgie, tak by se mu pivo ani nezaplatilo:)

To DWARF: Jen na vysvětlenou. Typ ALE není LEŽÁK (LAGER). ALE je SVRCHNĚ kvašené pivo (použití kmene svrchích kvasnic) na rozdíl od LEŽÁKU (použití kmene spodních kvasnic) (+ odlišné suroviny a tech. postup).
Se zráním piva to nemá nic společného (viz Váš komentář:" že vše co zraje-leží, tak je to ležák") Odlišná je jen doba zrání. ALE zraje cc 3 týdny, LAGER cc 7-8 týdnů, v CZ (typ Bohemian Lager) až 12 týdnů.
Společné je pro tyto dva druhy obecný název PIVO. Jako např. pro osobák a náklaďák - AUTO.
Tímto objasněním jsem chtěl jen předejít potencionálním hádkám:))

Díky Honzo za pěkný článeček plný spousty zajímavých myšlenek a postřehů. Za chvíli razím na chalupu ke Klatovům, takže se moc těším na Purkmistra, do Železné Rudy a do Protivína na Pouťový víkend Pod Platany.
Co se týká Dětenic, tak je veřejné tajmeství, že pivo pro ně se vaří všude možně po republice, já tam byl celkem dvakrát a vždy bylo takřka nepoživatelné (asi bylo skutečně z Dětenic), Chody asi narazil na nějakou lepší várku odjinud.
To, že Primátor English Pale Ale je nazáván polotmavým ležákem bych řekl, že je z toho důvodu, že příslušné české právní normy (tuším, že zákon o daních) nezná takřka žádné jiné pivo mimo u nás obvyklých, tedy ani ale.

ano, to je to, nač jsem chtěl poukázat v diskusi pod článkem PŽ (a byl sjem označen za provokatéra)... že pro mnoho z nás je pivo, které leží (zraje) prostě LEŽÁK, ať už je uvařené jako pils, lager nebo třeba ale, marzen a kdovícoještě...

To hroch:
Musím se zastat Dětenic. Byl jsem tam sice již před pár lety, ale jejich pivo mi chutnalo moc a ani cena nebyla nikterak nehorázná (onehdá 29 Kč - kolik stojí dnes?).
Ale či ležák? Konečně se mi do rukou dostalo pivo Primátor English Pale Ale, kde na zadní etiketě je mj. "polotmavý ležák"

V Liberci je jedna vlašťovka mezi zrušenými restauračními pivovary. Někdy v roce 1994 jestli si to dobře pamatuju otevřel restaurační pivovar pan Vozka u Hotelu Vozka (u Jezírka vedle vchodu do ZOO) v Liberci. Bylo to otevřeno jako rarita k hotelu bez zjevného nadšení majitele k vaření piva. Jako sládek fungoval Aleš Žamlička (nyní Dětenice) původně kulisák v divadle se svojí zvrácenou chutí k pivu tak plného kvasinek, že vypadalo jako mlíko. Výroba skončila někdy kolem roku 2000 nevím přesně a nyní je celá technologie v Dětenicích, kde se ne úplně povedená várka prodá jako to pravé středověké pivo za nehoráznou cenu. Pan Vozka nechal na všech navigačních panelech ceduli hotel a pivovar u Vozků a prodává kromě výrobků PU od roku 2005 Svijanský kvasničák.