Zbyńku, na to máte samozřejmě svaté právo.
Ale ona kategorizace piv nevznikla jen jako nějaká snobárna pro pár "fanatiků". Pro každý konkrétní druh piva jsou charakteristické určité chuťové vlastnosti. Rozdíly jsou opravdu diametrální (jak u světlého tak tmavého piva)
Takže aby lidé věděli, co mohou od daného typu očekávat, jak se orientovat, vytvořili se tyto pivní kategorie.
Je to stejné jeko u vína. To se kromě rozdělení na bílé, červené, růžové, fortifikované(desertní) a šumivé dělí na suché, polosuché, sladké atd., pak dle technol. zpracování a hlavně pak dle odrůd.
Takže vím, že když si dám ČERVENÉ víno CABERNET SAUVIGNON - bude chutnat po černém rybízu, fialkách,cedrovém dřevě, tabáku a čokoládě. A že když si dám SANGIOVESE - bude chutnat po ovoci-ostružinách, třešních, švestkách a po koření a bylinkách.Také se budou podávat tyto vína k odlišným pokrmům.
Když ochutnám BÍLÉ víno pod názvem SAUTERNES (podobné TOKAJI) - silné , lahodně sladké, desertní (hodí se třeba ke sladkým Foie Grass (husím játrům) bude zcela jiné než BÍLÉ víno např alsaský RYZLINK-svěží, ovocný, citrusový, květinový, kořeněný (hodí se k plodům moře-korýši,raci,humři, mušle).
To stejné je s pivem. Kromě tmavého a světlého se dělí dle kvašení (spodní, svrchni, spontánní a mléčné) a pak dle užití technologických postupů (Ale, Lager, Stout, Porter,Weissbier atd..)
Tz. že když si dám SVÉTLÉ pivo, typ PILSENER budu očekávat chmelové aroma po bylinkách, méně sladovou chuť, velmi suché chmelové doznívání a občerstvující, řízný a osvěžující charakter. Mám na něj větší chuť v horku a budu ho servírovat s rybími pokrmy(sladkovod.). Díky své suchosti také vhodné také jako aperitiv či digestiv.
Naopak když si budu chtít dát SVĚTLÉ pivo BiÉRE DE GARDE - BLONDE (francouzské svrchně kvašené pivo) budu očekávat silnou sladovost, ovocnost, vínovost, sklepovitost, krémovou hebkost a hřejivé alkoholové doznívání. Vhodné spíše na podzim, pro zahřátí, výborné s jehněčím, terinou či paštikou, franc,bylinkovým sýrem.
TMAVÉ pivo OUD BRUIN (holandský tmavý ležák) - lehký, chuťově karamelově - sladký, až se stopou po sacharinu bude také vhodnější v létě, dobrý je třeba k sladkým koláčkům.
Zcela chuťově odlišné TMAVÉ pivo svrchně kvašený PORTER/STOUT - silný,výrazně suchý, krémový, dehtový, medicinální, čokoládový. Slabší verze, se dokonale hodí k mořským plodům-zejména ustřice a silnější verze (IMPERIAL RUSSIAN STOUT a CHOCOLATE STOUT) zase k čokoládovým pralinkám, sachr dortu apod. Také mám na něho chuť hlavně v zimě.
Tím chci říci, že rozdělení pivních kategorii je velmi dobrá a funkční věc, jak se orientovat v této pestré škále piv, kterou nabízí pivovary.
V EU a USA si na to lidé již zvykli, stejně jako u vína(ne všichni). Ví, že když si dají třeba typ OLD ALE, co od něj můžou očekávat (chuť, barvu, vůni, sílu) k jakému pokrmu ho servírovat, v jakém počasí či ročním období na něj budou mít chuť atd.
U nás to bude asi ještě nějakou dobu trvat, ale věřím, že ne dlouho.
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé
Ale ona kategorizace piv nevznikla jen jako nějaká snobárna pro pár "fanatiků". Pro každý konkrétní druh piva jsou charakteristické určité chuťové vlastnosti. Rozdíly jsou opravdu diametrální (jak u světlého tak tmavého piva)
Takže aby lidé věděli, co mohou od daného typu očekávat, jak se orientovat, vytvořili se tyto pivní kategorie.
Je to stejné jeko u vína. To se kromě rozdělení na bílé, červené, růžové, fortifikované(desertní) a šumivé dělí na suché, polosuché, sladké atd., pak dle technol. zpracování a hlavně pak dle odrůd.
Takže vím, že když si dám ČERVENÉ víno CABERNET SAUVIGNON - bude chutnat po černém rybízu, fialkách,cedrovém dřevě, tabáku a čokoládě. A že když si dám SANGIOVESE - bude chutnat po ovoci-ostružinách, třešních, švestkách a po koření a bylinkách.Také se budou podávat tyto vína k odlišným pokrmům.
Když ochutnám BÍLÉ víno pod názvem SAUTERNES (podobné TOKAJI) - silné , lahodně sladké, desertní (hodí se třeba ke sladkým Foie Grass (husím játrům) bude zcela jiné než BÍLÉ víno např alsaský RYZLINK-svěží, ovocný, citrusový, květinový, kořeněný (hodí se k plodům moře-korýši,raci,humři, mušle).
To stejné je s pivem. Kromě tmavého a světlého se dělí dle kvašení (spodní, svrchni, spontánní a mléčné) a pak dle užití technologických postupů (Ale, Lager, Stout, Porter,Weissbier atd..)
Tz. že když si dám SVÉTLÉ pivo, typ PILSENER budu očekávat chmelové aroma po bylinkách, méně sladovou chuť, velmi suché chmelové doznívání a občerstvující, řízný a osvěžující charakter. Mám na něj větší chuť v horku a budu ho servírovat s rybími pokrmy(sladkovod.). Díky své suchosti také vhodné také jako aperitiv či digestiv.
Naopak když si budu chtít dát SVĚTLÉ pivo BiÉRE DE GARDE - BLONDE (francouzské svrchně kvašené pivo) budu očekávat silnou sladovost, ovocnost, vínovost, sklepovitost, krémovou hebkost a hřejivé alkoholové doznívání. Vhodné spíše na podzim, pro zahřátí, výborné s jehněčím, terinou či paštikou, franc,bylinkovým sýrem.
TMAVÉ pivo OUD BRUIN (holandský tmavý ležák) - lehký, chuťově karamelově - sladký, až se stopou po sacharinu bude také vhodnější v létě, dobrý je třeba k sladkým koláčkům.
Zcela chuťově odlišné TMAVÉ pivo svrchně kvašený PORTER/STOUT - silný,výrazně suchý, krémový, dehtový, medicinální, čokoládový. Slabší verze, se dokonale hodí k mořským plodům-zejména ustřice a silnější verze (IMPERIAL RUSSIAN STOUT a CHOCOLATE STOUT) zase k čokoládovým pralinkám, sachr dortu apod. Také mám na něho chuť hlavně v zimě.
Tím chci říci, že rozdělení pivních kategorii je velmi dobrá a funkční věc, jak se orientovat v této pestré škále piv, kterou nabízí pivovary.
V EU a USA si na to lidé již zvykli, stejně jako u vína(ne všichni). Ví, že když si dají třeba typ OLD ALE, co od něj můžou očekávat (chuť, barvu, vůni, sílu) k jakému pokrmu ho servírovat, v jakém počasí či ročním období na něj budou mít chuť atd.
U nás to bude asi ještě nějakou dobu trvat, ale věřím, že ne dlouho.