Westmalle Tripel

Ne, Duvel a další piva nabízí totéž. Je to tím, že vůně a chuť jsou tak komplexní, že se téměř vzpírají definici? (Možná, ale jiná piva mají zcela jistě také takovou komplexnost). Je to pojmenováním „Trappist”? (To těžko, existuje přece šest dalších trapistických klášterů, které vaří pivo). Tak co tedy? Možná je to jednoduše kombinace všeho jmenovaného a navíc dalších kvalit, co činí Westmalle Tripel unikátem mezi pivy. Stejně jako Duvel, Aventinus a hrstka dalších piv, Westmalle vymezuje svůj styl, a jako tato ostatní piva je nenapodobitelné. Je to pivo, které je zkrátka nemožné klasifikovat jako cokoliv jiného, než co prostě je: originální “tripel”.

Vůně je první věc, která vás donutí přerušit ochutnávku. Je kořeněná? Nebo ovocná? Kandované hrušky, myslím. Ne, pomeranč! Rozličné prvky, které tvoří úvod vůně Tripelu jsou tak propojeny v jeden celek, že je velmi obtížné, takřka nemožné je definovat. A pak přichází na řadu chuť, s nefalšovanou silou 9 % alkoholu, ovšem také s vítanou sladkostí a téměř zvrhlou pitelností (pitelnost je definována jako vlastnost piva, kdy po prvním napití máte neodolatelnou chuť napít se znovu, a ještě…). Klidně může být použito jako aperitiv, ale skvěle se hodí také jako digestiv, a je také příjemným doplňkem mnoha jídel, včetně chřestu.