Komentáře
článku: Jak nám pivo sládne
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé
Zobrazit komentáře:
podle času
Na kvalitu lahváčů si pamatuji. V každém větším městě bývalo pivo, které mělo svoji chuť. Přestože záruční doba lahvové "desítky" byla tenkrát asi 3-4 dny, její kvalita byla výborná. Pivo má být vyráběno bez pasterizace a chemicko-biologických sraček pro bezprostřední spotřebu a ne pro sklad.
Jo a ještě se pamatuji na ty sudy v pivovaru. Na dřevěné ležácké sudy, které tak krásně voněly a dávaly pivu osobitou chuť. Ta se asi nijak jinak dohnat nedá. A jak potom přicházely novoty, my remcali, nebylo to pyskování nic platné, ale nakonec jsme si zvykli. Ale nezapomněli jsme na nic z toho, co nám doba pod zástěrkou technologického pokroku vzala. Myslím, že v případě piva a podobných užitečných dobrot už bylo "pokroku" ažaž.
Zajímalo by mne, zda někdo eviduje, kolik jednotek hořkosti u nás vyráběná piva obsahují, neexistuje např. nějaká tabulka? Co třeba svijanský Bitter?
On nám ten Bitter od Svijan taky sládne. Ten dnešní je jak řezák s jedenáctkou loňského roku.
Jedinou možností jak se napít chutného a nešizeného piva je konzumovat pouze produkty z mini, případně z malých NEZÁVISLÝCH pivovarů.
Případně vyjet za pivními zážitky do zahraničí.
Případně vyjet za pivními zážitky do zahraničí.
Jednotky hořkosti tzv. IBU (International Bitterness Unit) nejsou součástí běžných informací pro spotřebitele a o jejich případném počtu je možno se dozvědět zpravidla přímo u výrobce. Ti však někdy tyto informace nejsou ochotni prozradit. Jen pro zevrubnou orientaci - naše hořčí piva mají v současnosti kolem 35 IBU, já osobně však nepohrdnu mokem, který má IBU i hodně přes 40.
Vyhledávání
A co se chmelení týká? Pamatujete se ještě na vůni, která se rozlinula po odšpuntování třeba "obyčejné" desítky? Z mladých už asi nikdo.