Hroch vaří domácí pivo III. (stáčení, problémy, slepé cesty...)

Třicet litrů stočím do sudu, zbytek stáčím do pětilitrových soudků nebo lahví. Lahve zátkuji zátkovací hlavou upnutou ve stojanu na vrtačku. Jakmile se dostala hladina piva na úroveň výpustného ventilu, musím kvasný barel naklopit, aby vyteklo i ostatní mladé pivo. Všechny lahve, které jsou z hladiny nebo naklopeného barelu, zvlášť označím, protože můžou obsahovat část zbytků pěny s kaly a pivo by se rychleji kazilo. Tyto lahve konzumuji nejdřív.

Pro plnění lahví používám dnem lahve otvíraný ventil, aby nedocházelo k pěnění mladého piva v lahvi. Ventil je vyroben podle originál ventilů v sadách „minipivovarů“ od výrobců koncentrátů.

 

 

Z keg sudů jsem vyšrouboval plnící jehly. Jehla má pojistku, aby nevystřelila samovolně úplně ze sudu při povolení závitu. Trochu násilím sem pomocí dvou páčidel jehlu vyndal za současného ohnutí pojistky a pojistku poté úplně odstranil.

Mytí sudů - vypustím tlak, vyšroubuji jehlu, vyliji zbytky minulého piva s kvasnicemi a do sudu dám trochu louhu s vodou. Sud vypláchnu louhem a louh vyliji. Namontuji jehlu a pomocí hadice připojené do narážecí hlavy vyplachuji sud horkou a poté studenou vodou z vodovodu. Sud je vzhůru nohama a voda proudí narážecí jehlou nahoru ke dnu sudu. Dno je tvarově konstruováno tak, aby se voda rozstřikovala rovnoměrně po stěnách sudu a otvorem pro tlakování sudu vzduchem, s vyndaným ventilem v narážecí hlavě, voda vytéká ven. Lahve vymývám také pouze horkou vodou a to vždy po vypití piva a taky před plněním.

 

 

Dříve jsem vařil infuzně z důvodu úspory času a méně práce s manipulací, ale jelikož se chci hrdě hlásit k českému pivu, tak sem začal vařit dvourmutově. Zajímavé je, že časově to nevyjde o moc déle, protože ohřevy rmutů jsou značně rychlejší než u celého objemu, ale hlavně je výrazně snazší a rychlejší scezování. Takže rozdílný čas se pohybuje pod jednou hodinou. U takhle velkého objemu a bez vlastnictví druhé varné nádoby je dvourmutový způsob vaření hlavně náročný na přelévání, počet a velikost hrnců, ale vyplatí se na chuti.

Problémy, které se vyskytly, ale časem jsem je odstranil-
- pivo jsem měl moc silné- nejdřív jsem neodhadoval, kolik díla vůbec mám v kotli- pomohla dřevěná měrka, funguje i jako ruční míchadlo, (měřím kraj nádoby oproti hladině- jedná se o stejný postup jaký se v potravinářství normálně používá), první pokusy byla osmnáctka a sedmnáctka místo dvanáctky - není se čeho bát a výslednou mladinu naředit odchlorovanou vodou na požadovaný stupeň, výpočet množství je jednoduchá trojčlenka.

-Pivo jsem stočil do sudu a do lahví předčasně- lahve i sud se příliš přetlakují- ze sudu potom teče „šlehačka“, lahve skoro celé vystřelí. Je potřeba, hlavně ze začátku, kontrolovat lahve jak se nasycují. Dochází-li k přesycení v lahvích, je nutné ze sudu odpustit přebytečný tlak, jak by to provedl hradící ventil. Na sud narazím pípu a povolím šroubení s ventily a těsněním na tlačný vzduch a opatrně vypustím přetlak. Jeli přetlakováno, můžu vypustit přetlak úplně, on je tam oxid uhličitý navázán na pivo a brzy se uvolní a sud natlakuje. Můžu po cca hodině zkusmo natočit pivo z pípy a uvidím podle tlaku jestli je nutné postup opakovat. Jednou jsem stočil pivo hodně mladé a přesto, že jsem pětkrát vypustil tlak úplně, tak pivo ze sudu šlo celé bez tlakování jen na ležením vzniklý CO2.

-Při stočení pozdě zůstane pivo jakoby zvětralé a můžu ho pouze oživit novou rozkvašenou mladinou, se kterou dodám zbytkové cukry na ležení.

-Problém s kotlem- kotel má vodní vložku a pracuje s přetlakem páry, je nutné před začátkem vaření doplnit vodu v topné vložce. Kotel s menším množstvím vody v topné vložce je „svižnější“ s menší setrvačností, ale hrozí, že voda klesne pod minimální úroveň, a ochranný termostat se dostane mimo vodu a kotel odpojí od napájení.

Slepé cesty mých pokusů-
-mletí sladu na ručním mlýnku- moc pracné a špatné zkušenosti ze scezováním, drtí moc pluchy a není tedy žádná provzdušňující část při scezování
- čerpání rmutu, sladiny a mladiny za použití teplovodních čerpadel- čerpadla se ucpávaly a náklady na pořízení šroubení hadic a čerpadel ve stavobazaru, byly vysoké- výsledek nula

Nedodělky mého zařízení
- míchadlo- již rok mám rozdělané míchadlo- motorek ze stěračů, řemenový převod, osa s míchadlem ve varné nádobě uprostřed dna kotvená do navařené kluzné misky.
- Přemístění zařízení z půdy do důstojných ucelených prostor- brzdí mě, jako většinou, potřeba využít peníze na jiné investice kolem baráku a rodiny, než na přestavbu komory v mezipatře.
- Průtokový protisměrný chladič- používám průtokový chladič přes vodní lázeň s ledem, rád bych používal průtokový protisměrný chladič, ale odpadní teplou vodu bych chtěl používat na mytí pivovárku, a to naráží na potřebu sběrné nádoby na teplou vodu a vytvoření vnějšího pláště průtokového chladiče z jiného materiálu než je zahradní hadice. Odkaz na článek vyrábíme chladič



Pro začínající domácí vařiče piv, můžu doporučit - nebát se začít, třeba na plotně, ale počítat, že vaření trvá dlouho a je u toho hodně nepořádku.