Za rohozeckým pivem

Cesta do Malého Rohozce se plánuje poměrně obtížně. Jsou to však starosti příjemné. Jde o to, že v blízkém okolí je vysoká koncentrace zajímavých pivovarů, a tím i atraktivních výčepů. Je proto třeba si z mnoha lákavých variant vybrat, jakým způsobem Rohozce dosáhnout. Jestli raději z jihozápadu, přes oblast kláštersko-svijanskou, nebo z jihovýchodu, přes kraj novopackého piva. Nakonec jsem se nechal zlákat chuťově pro mě přece jen zajímavějším novopackým pivem a turisticky méně frekventovanou oblastí Jičínska a okolí Lomnice nad Popelkou.

Začal jsem v železniční zastávce Cidlina, ležící na trati mezi Libuní a Starou Pakou. Přes Radim (s restaurací "Růže u Jandů" s novopackým pivem, která ale otevírá až ve 14 hodin; km 11.3) a Úbislavice (taktéž novopacké, od 18 h; km17.5) jsem po asi 25 kilometrech dojel do Nové Paky.

V Nové Pace jsem se jel podívat na pivovar a snažil se najít vhodný výčep. Minul jsem při tom hernu s vývěsním logem trutnovského Krakonoše. I kdybych uvažoval o zastávce právě tady, jistě by mě odradil nápis na výloze " Jestli nejsi béčko, dej si u nás Géčko". Mimochodem, výčepní Gambrinus zde nabízeli za 15 Kč, kdežto 12% Krakonoše za 13. Jakožto béčko jsem se rozhodnul pro hospodu u železničního podjezdu u silnice od Jičína, poblíž novopackého nádraží. Byla to taková velice slušná "čtyřka" se skromným jídelním lístkem s několika hotovkami a minutkami. Jídlo mě uspokojilo, novopacká desítka byla skvostná. Kromě ní zde ještě točí novopackou třináctku a ležák Gambrinus. V hospodě jsem se doptal na cestu k novopacké pivovarské restauraci. Tu jsem posléze i našel.

V "Pivovarském hostinci U lípy" mi hned bylo jasné, že tenhle podnik se spíš než jako zastávka hodí jako cíl. Posuďte sami - v lokále nebo na zahrádce můžete v točené podobě vychutnat téměř celý sortiment místního pivovaru. Od světlé desítky (11 Kč) přes světlou i tmavou dvanáctku (12,50) po světlou třináctku (13,50). Pro nás labužníky tu mají světlou kvasnicovou jedenáctku (17,50). Většina cesty byla ještě přede mnou, takže jsem okusil jen kvasnicové. Bylo docela dobré, hořké, ale připadalo mi přece jen, téměř neznatelně, nakyslé. Věřím tomu, že příště bude vynikající.

Z Nové Paky jsem vyrazil směrem Brdo a Krsmol, vstříc poněkud zmatenému motání se kolem Lomnice nad Popelkou. Projel jsem pod zříceninou hradu Kumburka, jehož jméno připomene milovníkům novopackého piva jejich oblíbený ležák. Krajina je tam moc pěkná, většinu čtenářů Světa piva však začne nejspíš zajímat až od km 64,2, kde jsem po vysilujícím stoupání na chvíli usedl v Tatobitech v hostinci "U Studničků". Kromě obligátního Gambrinusu (výčepní, 15 Kč) mají i 12% Klášter. I v tomto případě byl místní ležák levnější (o korunu) než masově nejžádanější výčepní pivo. Klášterské pivo mi tu nepřipadalo chuťově příliš výrazné, jak by se na Klášter slušelo. Ale po téměř 40 kilometrech a stoupání pod Kozákov opravdu bodlo. Kdo by si raději ještě kilometr a půl počkal na Svijany, může pokračovat do Lestkova. To ale jen v případě, že je zrovna všední den, v sobotu a v neděli má místní hostinec zavřeno. Pak už zbývá jen o dva kilometry dál v Loktuši hostinec-pension "Na Špici". Až z dalekých Nošovic nám sem dovezli Radegast.

V Loktuši jsem opustil silnici a chvíli vedl kolo po žluté značce pod zříceninu hradu Roštejn. Když už jsem si myslel, že mě čeká jenom sjezd k Jizeře, spatřil jsem v Klokočí po levé straně zajímavou hospodu. Jednalo se o restauraci "Pod průchody" (km 69,7). Byla vyzdobena logy Svijan a Konrada s ručně dopsaným Lobkowiczem a Samsonem. Uvnitř se ukázalo, že točí 11% Svijany (14 Kč) a 11% Rohozec (13 Kč), k tomu 10 % Samson (13 Kč). Kvůli Samsonu jsem cestu z Budějovic určitě nepodnikal, takže jsem se rozhodl pro malou rohozeckou jedenáctku. Volba to nebyla špatná, i když jsem byl toho dne první. Pro úplnost dodávám, že otevřeno je od 14 a já dorazil před třetí.

Pak už jsem sjel dolů k Jizeře a po zelené značce dojel do Dolánek u Turnova. Cestou jsem minul restauraci "U zrcadlové kozy" se Svijany a Gambrinusem. Byla v obležení turistů a já už jsem se těšil na Rohozec, takže jsem se nestavil. Snad někdy jindy. Zajel jsem ještě k Dlaskovu statku, kde ve stánku u parkoviště kdysi točili Korbel. Vývoj jde ale neúprosně vpřed (?), takže už zde mají samozřejmě Gambrinus. Zpívajícím opilým výletníkům zjevně chutnal. Podjel jsem hlavní silnici, po schodech vynesl kolo nahoru a po pár stech metech zatočil nahoru k Malému rohozci.

U stánku před pivovarem v Malém Rohozci (km 79,4) je zatím všechno, jako dřív. To znamená levné točené pivo, kompletní sortiment lahvového a nějaké ty klobásy. Ochutnal jsem točenou jedenáctku za 10 Kč, byla vynikající, s typickou nasládlou rohozeckou příchutí. Kromě ní měli ješte za 9 Kč desítku. Lavičky před stánkem byly téměř obsazeny, většinou výletníky. Pro náročnější konzumenty a zájemce o jídlo je hned vedle pivovarská restaurace. Tam dostanete za 12 Kč 10%, 11%, 12% nebo 13% Rohozec. Kvasnicové bohužel ne.

Výlet jsem skončil na nádraží v Turnově. Přibyla nová nástupiště, výběr piva zůstal naštěstí zachován. Zájemce o pivo si tak může vybrat mezi svijanským a velkobřezenským.

Na závěr si neodpustím několik úvah a otázek, které mě v souvislosti s rohozeckým pivovarem napadají. Jsem totiž velmi zvědav, jak to s rohozeckým pivovarem dopadne. Svijanští slibují zachovat výrobu piva alespoň do konce roku. Nedopadne pak rohozecký pivovar podobně jako karlovarský či domažlický v péči Plzeňského Prazdroje? Pokud ano, zanevřeli byste pak na svijanské pivo? Nebyl rohozecký pivovar tak jako tak odsouzen k zániku a my můžeme rohozecké ještě pít jen kvůli tomu, že jeho agonie trvá nezvykle dlouho? Já doufám, že to dopadne líp. Že Svijany snad nemají potřebu jen kvůli pár tisícům hektolitrů konkurenčního piva ročně pivovar zavírat. Pokud je tedy naděje, že by mohl rohozecký pivovar spolu s pivem produkovat i nějaký zisk. Rád bych se dočkal situace, kdy pivovar Svijany pro svou potřebu využije nadbytečné rohozecké kapacity při současném zachování nějaké místní značky. Co se třeba vrátit ke "Skalákovi"?