Nic českého jim není cizí

Jungman či Dobrovský musejí intenzivně rotovat v hrobech, když je jejich mateřština opět przněna cizáckými výrazy jako mail, pucle (originál se čte „pazl“), gólman či lídr (německý ekvivalent „führer“ se neujal). České fabriky byly prodány do zahraničí a co je nejhorší – i naše pivo zvolna ztrácí svoji identitu. Pomiňme tragikomedii ohledně ochranné známky České pivo (PU,G,Smíchov) a snažme se najít pozitivní příklady na naší současné pivní scéně.

Pivovárek v Kostelci nad Černými Lesy prozatím své vlastní pivo nevaří, přesto je o něm dosti slyšet. A to úplně právem. Majitelé objektu se již po několik let pilně snaží poskládat historickou výrobnu z takřka originálních dílů, což zajisté stojí dost času a peněz. Při pohledu na historickou varnu či na dobové chladící zařízení však zainteresovaný pivař pochopí, že to za tu námahu určitě stojí.

Kostelec n. Černými Lesy - nádvoří

Případné rozjetí výroby a uvedení černokosteleckého piva na náš přeplněný a zkorumpovaný pivní trh se zdá být značně riskantním podnikatelským záměrem, vše však k tomu nevyhnutelně směřuje. Černokostelečtí pivovarníci jsou stoprocentní vlastenci, i když vzhledem k zeměpisné poloze obce poněkud zapadlí.

Ve své pivovarské restauraci razí filosofii prodeje potravin výhradně českého původu. Hosté tak mohou ochutnat pravého třeboňského kapra, vodňanské kuře, pražskou šunku, krakonošovo jílemnické kyselo nebo olomoucké tvarůžky z Loštic. Aljašskou tresku, španělského ptáčka nebo frankfurtskou polévku byste v tomto podniku hledali marně. Navíc na čepu je pravé a kvalitní české pivo. Desítka z Uherského Brodu se může stát pivním fajnšmekrům poněkud vodnatá, sortiment však stabilně doplňuje extrémně pitelný jihlavský Ježek, dále pak pochutiny z Hlinska, Protivína nebo Vysokého Chlumce. Piva se na pípách často střídají.

Pivnice ve stylu staých časů

Každou chvíli se v prostorách onoho stánku koná nějaká gastronomická či kulturní akce. Nejedná se však jen o obligátní bigbít, Caruso show či technopárty. Na pivovarském dvoře a v přilehlých objektech příležitostně hostují i amatérská a poloprofesionální divadla. Jeden z majitelů - Milan Starec přiznal, že při své patriotické obchodní filosofii má občas i problémy. Česká kuchyně se obejde bez pomerančů, banánů a mandarinek, citrón do čaje si však rád dá každý. Připadá tedy zřejmě v úvahu jižní ovoce pečlivě vypěstované v českých sklenících.

Navíc české cukrovarnictví je v troskách. Naštěstí čeští včelaři i po pracném přebudování rozměrů svých pláství dle doktríny EU stále fungují! Podpořme Kostelec, pijme ČESKÉ pivo a neničme si zdraví břečkami z globalizovaných chemiček!

Kostelecký pivovar