úvod
homepage

Nasládlá pivní Vídeň vytisknout článek

Přidáno: 15. ledna 2003  •  Autor: Josef Albrecht
průměrné hodnocení Hodnocení: 2,23 hodnotících Hodnotících: 18 počet zobrazení Zobrazeno: 7508x

Hranice s Rakouskem není už zdaleka tak drásavě viditelná jako před třinácti lety, kdy se hned za humny jihomoravských vesnic vinuly propletence ostnatých drátů. Kdo by chtěl zjistit rozdíly mezi Čechy a Rakušany, jistě by narazil i na pivo a vše, co s ní

Zatímco v poslední hospodě na české straně přinese číšník pivo v půllitrové sklenici, za „čárou“ už host dostane třetinku, a většinou na stopce. V pivnicích a venkovských hospodách před něj sice půllitr postaví, ale menší než ten náš. Vejdou se do něj jen čtyři deci.

Velcí pijáci

Rakouská piva mají většinou podobné vlastnosti jako ta, na která je zvyklý český pivař. Mnoho specialit rakouský trh nenabízí. A to i přesto, že jižní sousedé patří k pivní elitě. Každý Rakušan vypije za rok 115 litrů piva, v jejich stínu zůstává i taková velmoc, jako třeba Belgie.

V Čechách se hned po listopadu 1989 objevila značka Zwettler a například v Brně byla velmi populární. Málokde se na čepu objevovala samostatně, majitelé ji většinou kombinovali s český pivem. Zwettler je ještě tu a tam k vidění, ale už ne tak často.

Rakousko dalo světu jeden pivní originál: vídeňské pivo. Spodně kvašený ležák, který má typickou měděnou, až červenou barvu. Tento odstín získává díky přesušenému sladu. Ten dává pivu nejen barvu, ale zaručuje také charakteristickou nasládlou chuť. Vídeňský slad je ještě dnes pro sládky na celém světě pojmem.

Šedesát pivovarů

Vídeňský pivní styl založil v roce 1841 ve svém pivovaru na vídeňském předměstí jeden z nejvýznamnějších mužů pivní historie – Anton Dreher. Podle některých pramenů byl jeho pivovar ve své době největším na světě. Jeho rodina měla pivovar i v Čechách, v Měcholupech. Období kolem poloviny 19. století bylo ostatně pro pivovarnictví zlomových rokem – významné období prožívali mnichovští sládkové, z jejichž varen v těchto letech vzešlo několik nových pivních stylů. A v roce 1842 začal vařit pivo Plzeňský Prazdroj, který přinesl do pivního světa do té doby nevídaný a dnes na celém světě nejpopulárnější pivní styl – pilsen.

V Rakousku pracuje přibližně šedesát pivovarů, které produkují většinou standardní druhy piv. Jen velmi málo experimentuje s neobvyklými pivními styly – výjimkou je několik vídeňských malých, většinou rodinných nebo hospodských pivovarů. Ty lze najít také v Salcburku a jiných velkých městech.

Asi nejsilnější pozici má Rakouská pivovarnická a. s., jejíž součástí je původní Dreherův pivovar ve Schwetatu. Ten nabízí klasický ležák Schwetater Lager i prvotřídní Hopfenperle. Jako své exkluzívní pivo prodává značku Steffl. Z koncernu pocházejí i Kaise s ovocnou příchutí a chmelovitější Zipfer. Právě tato značka, která se vaří v Zipfu nedaleko Salcburku, je k vidění i v českých obchodech. Je těžko přehlédnutelná, má velmi netypickou láhev.

Významnou společností jsou i Štýrské pivovary (sídlí v Grazu). Tato oblast se může chlubit tradicí výroby chmele. Do rodiny štýrských pivovarů patří známý Gosser.

Důležitou roli na pivním trhu má také Salcburk a samozřejmě Vídeň. V Salcburku pracuje pivovar Stiegl, jehož sládkové vaří pivo Kolumbus. Pivovar vznikl v roce, kdy byla objevena Amerika. Pro Vídeň je typické pivo Gold Fassl z pivovaru Ottakringer. Stejný pivovar nabízí také Gold Fassl Spezial označovaný jako pivo hlásící se k vídeňskému stylu.

Rakouské speciality

V rakouských hospodách je možné objevit i několik specialit, které si zaslouží pozornost. Například z pivovaru Eggenberg ve Vorchdorfu pochází velmi silné pivo ve stylu bock. Dají se tady najít i pšeničná piva – vaří je například v pivovarech Grieskirchen a Cooperatice v Horních Rakousích a v solnohradském Obertrumu.

Pozoruhodnou událostí byla před patnácti lety akce vídeňského pivovaru Ottakringer, který dostal jméno podle domovské dělnické čtvrti. Společnost tehdy v rámci oslav 150 výročí založení uvařila načervenalé bronzové pivo, které se nepřímo hlásí k tradici vídeňského stylu.

Napsáno pro In magazín HN

vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 0 komentářů Komentovat
Vyhledávání