Pivo z Letohrádku

Pár let po zahájení provozu Městského pivovaru ve Štramberku a zavedení místní značky Trubač je na letošní prosinec plánováno otevření podobné provozovny i v nedalekých Kozlovicích. Aby čas příjemněji ubíhal, rozhodla se firma Šmíra mezitím zavést malý pivovárek i na jiném místě. Ve druhé polovině letošního února se pivo začalo vařit v pikopivovaru v areálu penzionu Letohrádek ve Frýdlantu nad Ostravicí. Jedná se o rekonstruovaný objekt na kraji městečka, který leží v kopci blízko rozcestí k obci s poetickým názvem Metylovice. Aby ani kapička z historicky první várky nepřišla nazmar, hned prvou sobotu, kdy mělo být pivo představeno veřejnosti jsem se na Letohrádek vypravil. Restaurace otvírá v pravé poledne, štramberský a v budoucnu i kozlovický sládek pan Pietoň se však k památnému aktu dostavil až krátce po druhé odpoledne, takže jsem si krátil čas popíjením příjemného 12° Trubače. Premiérový frýdlantský ležák byl tmavou čtrnáctkou a dostal název Pivo z Letohrádku. Byl podáván v kameninových půllitrech s logem podniku za zaváděcí cenu 20 Kč za kus a já byl jeho prvním komerčním konzumentem. Můj úvodní dojem byl veskrze pozitivní. Pivo z Letohrádku bylo přírodně aromatické, hutné a pro svou naprosto vyváženou hořko-sladkost, z níž nic nepřijatelně nevyčnívalo, i velice pitelné. Samotné zařízení pivovárku by se svými rozměry možná hodilo i jako doplňující dekorace k dětskému vláčku. V jedné várce je možno vyrobit maximálně 50 litrů piva. Podnik nemá vlastní chladný sklep, avšak sud, který pojme toto množství moku lze bez problému umístit i do větší ledničky. Prozatím se frýdlantský ležák bude údajně čepovat v penzionové restauraci převážně o víkendech. I v případě absence tohoto vzácného piva však může být příchozí pravověrný pivař potěšen skutečností, že se na Letohrádku lze napojit solidním štramberským Trubačem a že fajnšmekrům nehrozí akutní otrava Radegastem, Krušovicemi či obdobnou sračkou. Martin Jarošek