Jirko jde vidět,že jsi srdcař.Hezký pravdivý článek. Kdyby takhle mysleli úředníci a lidi v pivovarnictví,kteří jen vidí finance a né poctivé hrdé české řemeslo.
Víc takových lidí.Přeji Ti taky do tohoto roku aby Ti dal bůh štěstí.Martin

15°Radegast se chystám teprve ochutnat. Nic moc si však od toho neslibuji. Ihned podám zprávu na těchto stránkách.

Mrzí mě až rozčiluje neschopnost(nebo je to něco jiného-třeba nechuť? ) úředníčků na ministerstvu zemědělství konečně rozhodnout o pronájmu pivovaru Vyškov. Je to fraška o více dějství.
K pozitivům řadím rozvoj minipivovarů(byť jejich kvalitu nemám ještě prozkoumanou, aspoň člověk pozná nové kouty naší země:-) a rostoucí počet mých známých, kteří se začínají odvracet od pivních produktů velkochemiček.

Blava: 3 nové minipivovary, ač předražené a nevyvážené. Slušný Bernard v několika podnicích (a hnusný v jiných). V Kauflandu stále slušná nabídka lahváčů.
Můj Kraj: Netopýr a Vánoční speci u Koníčka.
Drží se Hobit, Kozlovice, Štramberk.
Na cestách příjemně zaujal hořký Chotěboř, černý nefiltrovaný Rebel a opět nezklamal Pegas.

Až mi s poslední větou vyhrkly slzy. Bratr na Silvestra se musel na Kotaři po "Premium" Radegastu napravovat devítkou Pardálem. Jak hluboko se dá ještě klesnout? (já to raději už nezkouším)

Předpokládám, že většinu importu nedělá Heineken a Stella, ale spíše diskontní piva pro Lidl apod. Jestli jsou lepší nebo horší než výše uvedená zjišťovat nebudu a ani mě to nezajímá.
Zato bych rád věděl, jak to vypadá s novinkou mistrů z Nošovic. Už jste měl tu čest? Někdo uvádí, že to má být patnáctka, podle Radegastu půjde o extra hořký ležák, tak nevím. Už jste měl čest ochutnat tento speciál, do kterého nošovičtí sládci vložili veškerý svůj um a zkušenosti? Ne, že bych cokoliv očekával, ale s láskou vzpomínám na studie strávené na konci 80. let na Spolku a u Staročecha. Velká škoda, že to pivo vzal ďas.

Výborný nápad s lejnem! Mohli by to prodávat jako speciál, obdobně jako Cibetkovou kávu. :-)

Maximální zisk či "rentabilita tržeb" je to jediné, co globální velkochemičky typu SAB Miller zajímá. Nejlepší by bylo, kdyby byly všechny suroviny zadarmo a koncový zákazník by ty jejich blivajzy platil zlatými cihlami. Kdysi přidávali staří sládkové do piva prý i psí lejno (nevím ve které fázi výroby). Doporučoval bych dovoz buvolího trusu z JAR. Je to levné a myslím, že chuti jejich současných "ryze českých ležáků" by to jen prospělo.

Každé ostudné zrušení českého pivovaru zabolí a vznik nového vždy potěší.Jen je stále třeba dostat nová piva mezi pivomilný lid. Třeba u nás v Ostravě je pestrost pivní nabídky katastrofální.Dovoz piv ze zahraničí jako takový bych neodsuzoval. Neměli bychom si myslet, že jsme pivním pupkem světa a že musíme mít zákonitě nejlepší pivo na světě. Bohužel, 90% importovaných značek jsou sračky v podobě Heinekenu či Stelly Artois. Přitom je toho ve světě tolik zajímavého.
Giganti se sice zamysleli, trochu zpestřili výrobu, bohužel na kvalitě či chuti se to projeví pramálo. Totéž zkouší již léta chemické koncerny typu AB či Miller v USA. Dát syntetické rýžové břečce historický německý nápis a tvrdit, že se dotyčný utrejch vaří podle předpisu Reinhetsgebot z roku 1516 je stejná absurdní drzost jako snažit se přesvědčit konzumenta, že sušená vietnamská polévka je citlivě připravena podle staročeského receptu M. Rettigové.
Nic naplat. Tetrahop, HGB, pasteura či éčka nám z průmyslového pivovarnictví již zřejmě nikdo neodpáře. Důležité je si přiznat často trpkou(nikoliv pouze hořkou) pravdu neboť z krásné a naoko chutné lži nám nová naděje nevyroste.

S tím „sáhnutím do svědomí“ u zmíněných gigantů Prazdroje, Krušovic (Heinekenu) a Staropramenu to není až tak žhavé. Proto i „návrat ke kořenům“, tedy překonání uváděné fádnosti jejich současných průměrných piv, se nekoná. Popsané „změny“ jsou podle mne jen marketingovými a mediálními hrátkami, které mají přilákat spotřebitele k té, které značce.
Co hodnocení chybí? V pivovarských kruzích se mluví o tom, že Plzeňský Prazdroj má extrémně vysokou rentabilitu tržeb, prostě že ho vlastník SABMiler tlačí k maximalizaci zisku. To by na jedné straně znamenalo silný tlak na cenu vstupů, tedy i surovin (rád bych věřil, že se to nedotýká jejich kvality), zvolenou technologií a prodejní ceny (neboť peníze do firmy musí přinést spotřebitel). K současným číslům jsem se zatím nikde nedobral, ale narazil jsem na údaje z roku 2006, podle nichž měl Prazdroj rentabilitu tržeb 25 procent, zatímco třeba Krušovice 12, Staropramen 7, Budvar a Starobrno 10 procent. U nadnárodních pivovarnických skupin (v konsolidaci) to bylo následující: Anheuser – Busch 12,5 procenta, Heineken 11,3, Carlsberg 5,2, SABMiler 10,9 a InBev 10,6 procenta. Takže Prazdroj tehdy vybočoval i v rámci své mateřské firmy SABMiler. Možná, že právě tohle by stálo někdy do budoucna za bližší pohled.