Ohlédnutí za rokem 2010

Tím nechci říci, že je konec nějakého pivovaru zaznamenání nehodná drobnost. Jistěže ztráta (například Loun) zabolí. Ale neslavné konce starých slavných pivovarů nejsou žádnou novinkou loňského roku. Však každý jistě máme nějaký svůj žebříček pravděpodobnosti, jaký pivovar asi tak čeká ukončení provozu letos. Naučil jsem se už na to koukat jaksi cynickonostalgickopragmaticky.

Novinkou není ani bujení minipivovarských ostrůvků pivní pestrosti. Čím dál častěji dokonce i bez varování. Že by módní vlna?

Loni se cosi viditelného začalo dít s našimi giganty. Zdá se, že bohorovné servírování ztěží průměrných fádních piv za prémiovou cenu přestává být jediným dostatečně efektivním způsobem zápolení o peníze českého pivaře. Marketingová masáž sice nabírá obrátky, ale marná sláva, pusy jsou pořád mlsnější a latentní touha po něčem méně okoukaném občas vyvře na povrch. Do toho snížení odbytu díky krizi. A pak se stane, že gigantům výstavy klesají, zatímco třeba Svijany začínají bumbrlíčkovatět. Co s tím?

Situace pro giganty bude zřejmě vážná. Když už i v Krušovicích ochutnali své pivo a usoudili, že tudy asi široká a pohodlná cesta k srdci tuzemského pivaře dlouhodobě nepovede… Tak tedy upravili receptury a pokusili se vrátit své pivo chuťově blíže tomu, jak to bývávalo kdysi. Dokonce i přiznali, že navzdory dříve neustále dokládanému faktu, že v Krušovicích vaří už desetiletí stále stejné pivo, se v Krušovicích donedávna vařilo něco, co se českému pivu charakterem spíš vzdalovalo. To přece už připomíná drobnou revoluci.

Krušovice v tom navíc nejsou samy. Kupodivu i SABMoloch se začíná pomalu rozhoupávat. Rozšířil portfolio speciálů (Master), přidal polotmavou verzi nealko piva a dokonce začíná nabízet i nefiltrované verze svých ležáků. Staropramen se zas o cosi pokouší s údajně originální a výjimečnou jedenáctkou. Giganti se začínají víc snažit, chtějí nabídnout něco opravdu lepšího a nevšednějšího, což považuji za asi nejzajímavější posun, který přinesl loňský rok.

Snaží se ale i na opačném konci. Své konzumní trháky nám tak čím dál víc dopřávají v plastovém balení. A lidem se to zjevně líbí.

Dalším zajímavým trendem je výrazně stoupající dovoz piva do ČR. Bohužel se vesměs nejedná o piva, za kterými by svéprávný pivař cestoval do zahraničí. Na třetinku něčeho slušného, řekněme třeba nějakého IPA od Brewdog či belgického Piraata, připadají hektolitry laciného piva zejména z Polska, ale třeba i z Maďarska.

Pozoruhodným pivním počinem loňského roku je odstartování degustačního pásma „Cesta pivních znalců“. Takhle nějak si představuji chvályhodný přínos koncernu. Takže díky ti za pivní osvětu, stále ještě trochu záhadné KáBéTéčko!

Za připomenutí jistě stojí i loňská „aféra Čtyřskok“. Chemický útok Plzeňského Prazdroje na konkurenci pomocí Tetrahopu sice mnohé rozlítil, na druhou stranu je díky němu pivařská obec zas o něco poučenější. Tetrahop se tak spolu s HGB stal neodmyslitelnou součástí slovníku diskutérů na pivních serverech.

Když už jsem u těch diskutérů – rád bych vás, milí čtenáři, poprosil o doplnění tohohle zamyšlení. Předpokládám, že spousta z vás to vidí jinak než já. Navíc jsem zvědav, na co všechno jsem zapomněl.

Závěrem novoroční bilance se sluší popřát něco pěkného do nadcházejícího roku. Přeji vám tedy, ať máte v roce 2011 co pít. Protože navzdory či díky všem změnám, sehnat slušné pivo není vždy úplně snadné.