Je docela smutné že automaticky předpokládáme to, že kvalita s rostoucím počtem píp utrpí. Musí nezbytně? Ne. A minimálně z toho, kolik je extrémně špatných hospod čepujících jen pivo jedno jediné to myslím jasně vyplývá.
Ale k mé odpovědi: ideální mi připadá těch 10 které zmínil třeba Jiri.J, ale to hlavně proto, ze mi omezený počet ulehčuje rozhodování. V třiceti se snadno najde leckjaká rarita, kterou se člověk cítí povinen ochutnat nehledě na počasí a kdoví co ještě ovlivňuje to, na co mám ted den chuť.

Jak pise Velky Al na svem blogu, ma nedaleko sveho bydliste pub, kde maji sto tocenych piv - http://www.beerknurd.com/stores/columbia

Panove, a damy samozrejme, to prijde moc i me:) Ale vyber je to zajimavy. Kliknutim na link "Beer" se vam objevi tabulka s vyberem piv podle jmena, stylu a vyrobce. Uvedeno navic jestli je to lahve, plech nebo tocene...

Opustím-li nyní diskuzi nad kvalitou piva při tak velké nabídce, protože názory na toto téma byly snad již vyjasněny, zajímá mě ještě jedna věc. Chápu, že degustace piva by měla mít určitá pravidla postupu od jednoho piva k jinému. Přesto mám pocit, že jakmile si v jeden večer v jakékoli fázi dám například 0,4L nějakého silného porteru, nebudu absolutně schopen degustovat další jiná piva, chuťový vjem bude úplně změněn. Něco jiného by bylo propojení piva a jídla, jiný pivní styl jako aperitiv, jiné pivo jako nápoj k hlavním chodům, jiné pivo k dezertu, či jako digestiv - ale to už není pivní degustace, v takovém případě jde o snoubení chutí. Další jiná varinta by byla řízená degustace, při podávání velmi malých porcí piva. Tím vším chci říct, že stále spíš vidím ideál pivní rozmanitosti v tom, že v pondělí zajdu na kvalitně ošetřený český ležák, v úterý vyhledám pivní bar s belgickým pivem, ve středu zajdu do Irish Pubu,... Mít podobnou nabídku v jeden večer na stole mě neláká, protože při třetím pivu už nebudu schopen nezměněného vnímání chuti. Řečeno ještě jednodušeji, v jeden večer si nedám bramborový salát, hranolky, bramboráky, bramborovou kaši a stejně tak si nedám panáka becherovky, panáka jamesona, panáka koňaku. Tedy otázka na závěr: Věříte někdo, že když za večer vystřídáte třeba 5 velmi různých piv, u toho pátého si budete jisti svými chuťovými vjemy a pocity z tohoto piva budou pro Vás jasné, stejně jako kdyby jste cíleně chtěli ochutnat pouze toto pivo?

Jako turistická atrakce zajímavé a asi bych se rád někde do takové hospody podíval.
Na druhou stranu, měl bych obavy o kvalitu čepovaného piva. Sanozřejmě, jsou piva která vydrží mnohem víc, než naše kvasničáky, ale i tak bych měl někde uvnitř špatný pocit, kdy asi bylo toto pivo přede mnou odtočeno.
I v jihočeské hospůdce s jedním kohoutem, koukám, jestli nejsem náhodou první po otevíračce...

Hlavní je, co v takové nabídce je! Bude- li tam více pivních stylů tak Ok, ale pokud vedle sebe budou např. PU, G, Krakonoš, žatec, Louny, atd., tak takový výběr jde mimo mě a nechává mě chladným. Šest 11% na čepu mě skutečně neosloví. Takhle 5-6 různých pivních stylů, to je jiné kafe. V USA jsem nikdy nebyl, ale skvělé výčepy s pestrou nabídkou (i 20 piv) jsem navštívil v GB, Skotsku, Nizozemí a Belgii ad. Osobně považuji za optimální cca 10 píp a k tomu třeba bohatou lahvovou pivotéku a la Kulminator v Antverpách.
PS: Jinak v našich podmínkách a s naším přístupem k pivu, plně sdílím obavy o jeho kvalitní ošetřní.

Jasně že bych šel, protože rád si mám z čeho vybrat, ale někdy je to zlo - třeba v neděli jsem si těžko vybíral - z devíti píp U radnice bylo aspoň sedm dost lákavejch piveček a já si moh dát nejvejš tři, abych ráno nenadejchal... :-)

...vybudovat rozsáhlou síť potrubí, kterým by do každé hospody proudilo každé pivo z každého pivovaru na světě. Co na tom, že když první pivo ochutnám v lednu, tak k poslednímu se dostanu na podzim a to ještě jenom možná? Hlavně že konec baru se ztrácí za obzorem a člověk má pocit, že "si může vybrat". Kde se tohle v lidech bere...

Naposledy jsem podobnou hospodu navštívil v kanadském Halifaxu (celých 60 piv na čepu - napůl známé značky a napůl výrobky z místních minipivovarů).Těším se na Alehouse v Seattle, kde mají prý točených piv něco přes 100 druhů. Člověka samozřejmě postihne lítost nad neochutnaným, avšak mnoho podobných podniků nabízí pro protřelé pivaře notoricky profláknuté značky, takže člověk může vynechat Tuborg, Kronenburg či Wartsteiner a po důkladném zvážení situace se věnovat pouze tomu novému a prozatím nepoznanému, případně chutnému, co nemá v místě svého trvalého bydliště každý den.

S podobnými pivnicemi, kde je nabídka takto široká, mám ovšem jeden těžko řešitelný problém: mám vždycky hroznou chuť objednat si a ochutnat aspoň od každého jednou. A to je problém. Pokud by byla podobná hospůdka za rohem a já tam mohl zaskočit každý den "na jedno" cestou z práce, byla by to paráda. Ale pokud se tam dostanu jednou za čas v rámci nějakého zahraničního výletu, pak jsem doslova nešťastný z toho, kolik toho zůstane neochutnáno...