Nějak mi to uteklo a tak doplním bod, který už nevyšel celý.

4) nejvíc se mi líbil systém, který je ke stažení na mnoha stránkách. Vezme běžná měděná trubička, nějaké ty spojky, tvarovky, pájecí souprava a vytvaruje se kruh, obdélník a nebo co Vás napadne, prostě systém z trubiček, které se propojí s jedniným společným vývodem. Vývod se vyvede buď normálně přes ventil ven a nebo nahoru z nádoby a pivo se scezuje (čerpá) stejným způsobem, jako když se stáčí víno.
Důležité je potom flexo bruskou při pohladu shora nařezat do těchto měděných trubiček zářezy do necelé poloviny průřezu. Šířkou zářezu určíme stěrbinu pro scezování.

Nějaké foto toho systému můžu poslat, kdyby to někdo nenašel na internetu. Na Německých stránkách jsem dokonce ciděl tento systém prodávat i v e-shopech. Ale je to moc drahé.

Jinak zatím ahoj Franta

VAzene ctenarstvo. Nevim proc, ale v psani prispevku u clanku je urcite omezeni. TAkze pokud chcete psat delsi prispevky, je nejlepsi si to nejdriv napsat "nanecisto" a pak po dilech zde publikovat.

Vse by se melo vyresit snad v listopadu, kdy pevne verim vsechny nase pivni projekty pobezi na jednom redakcnim publikacnim systemu. Vcetne nove diskuse a funkcnosti serveru.

Do te doby to musime zatim vydrzet ve stavajici forme.
Diky
HOnza

Ahoj všem.

Já sám problém scezování nemusím řešit, protože se mi podařilo sehnat originální i když již použité scezovací dno z velkopivovaru. Podařilo se jej nehodit do šrotu, ale vykroužit z něj malá scezovací dna a na pár lidí se dostalo. Tím se nechci nijak chlubit, to byla jen áhoda, že byl ve správnou dobu na správném místě.
Spíše bych chtěl přistoupit do diskuze jiným poznatkem.
Při courání po internetu jsem viděl velké množství variant jak na scezovací dno. Pokusím se alespoň naznačit jak vypadaly.
1) základní falešné dno bylo zhotoveno z plechu s velkými otvory cca 10 mm. Přes ně bylo položeno (nerezové jemné sítko s otvory asi jeden milimetr
2) přímo na scezovací otvor bylo položené vyprofilované sítko s otvory asi 1mm
3) všichni asi víme jak vypadá síťka, kterou jsou opleteny tlakové hydraulické hadice. No a tato síťka je nasazena na kousek měděné trubky, délka této síťky je asi 150 mm. Takhle to dělají v Americe, dá se říci jednoduché a levné
4) nejvíce se mi líbil

Dělám to naprosto stejně jeko Pivoňka, jen vkládám do středu hrnce plechovou mističku, (snad to byla nízká forma na dortové korpusy) ve které všechen kal zůstává

Jak řešíte odstranění chmele po chmelovaru?
Mě zůstává mladina dost zakalená a filtrační papír se ucpe tak že je prakticky vodotěsný.
Nemám zatím pořádný chladič, tak chmelovar dělám jen s částí sladiny a chladím ji nočním vzduchem na zápraží. Pomůže rychlejší zchlazení, nebo dělám chybu jinde?

Zdravím všechny,
ale nevidím první dasu fotek z promalexových kbelíků, tam mi hlásí, že stránky mají eror.
Prosím pokuste se to opravit.

Díky a ahoj Franta

Ahoj Nikol, moc mě minule překvapil Tvůj článek o zcezování. V podstatě se jednalo o opis technologického postupu z knížky, a asi to nám domácím vařičům piva moc nepomohlo, ale budiž. Já scezuji pomocí dvou cedníků.
1kolo probíhá po ukončení druhého rmutu. Přes hrubší cedník procedím komplet celé dílo /cena cedníku ve specialním velkoobchodu 1500,-Kč/ přes tento cedník cedím i výstřelky.
2kolo přecezené v prvním kole cedím znovu do nádoby na chmelovar / cena cedníku 1800,- Kč/
/výstřelky nejprve přes cedník za 1500 a potom za 1800/
3kolo po chmelovaru 2x přes cedník za 1800,-Kč
Ceny cedníků uvádím pro to aby zde vznikla představa o jejich kvalitě. Jsou nerezové o průměro 23 cm. Ten dražší spolehlivě oddělí chmel a sraženiny po chmelovaru.
S pozdravem Dej bůh štěstí STĚNOLEZ

Já mám doma udělanou zcezoavčku ze 100l plastového HDPE barelu s víkem ( původně v něm byl jodový přípravek, pak voda na zahrádce, švestky na pálení a skončila jako úspěšné pokusné zařízení 8-) ).

Uřazal jsem vrchní část barelu, z víka jsem ponechal pouze obvodový kruh, ten jsem ovázal síťovinou ze skelných vláken ( ta proti mouchám do oken), na kousek 1/2´´ nereztrubky jsem si nechal vyřezat závity a na ni připevnil kohout... Aby se jalové dno neprohnulo a neucpával se kohout, podložil jsem je kouskem z komínové roury s vytvořeným přepadem.

Zcezeno mám 90 litrů za necelé dvě hodiny. A to vařím z 15 - 20 kg sladu...

Fota dodám na požádání.

Aleš Třebovský Čmelák

Ahoj.Také jsem řešil problém scezování a došel k velmi jednoduchému řešení. Používám dva 30l kýble od Primalexu. U jednoho je provrtané dno vrtákem 1,5mm (asi 200x)a u druhého je udělaná díra cca.1cm nad dnem, do které je zevnitř prostrčená špička od silikonové kartuše. Po zasunutí kýblů do sebe ještě přes provrtané dno dávám hruhou záclonu, která je několikrát přeložená.Po usazení mláta (asi 10 min)sejmu ze špičky uzávěr a prvních asi 5litrů sladiny která obsahuje kaly naleju zpátky . Celé zcezování trvá cca 50 min včetně vyslazování. Jestli někdo chce zaslat foto, tak to rád udělám. Tomáš

Později když si mláto naprosto sedne vzniká v horní části mláta téměř neprůchodné blátíčko a je potřeba horní vrstvu promíchávat. Na vyslazení horkou vodou promíchat bez cca 3cm celou vrstvu mláta. Po usednutí mláta v scezovací nádobě cca 10 minut stahuji spodem přes jalové dno. Po cca 30minutách plně sedne mláto a je možné stáhnout předek horem. Celé scezování i s vyslazováním cca 2 hodiny.

Během čtrnáctidnů se pokusím udělat při vaření nějaké foto a článek. Já jsem si původně chtěl udělat scezovací nádobuz nerez hrnce. má to však velký problém. Hrnce jsou za studena tažené a je téměř nemožné navařit fitink na ventil. Scezenou sladinu musím odebírat přímo ze dna. Po konzultaci s kamarádem pracujícím s nerezem jsme vyrobili válcovou nádobu celou, on materiál vyjde levněji než hrnec a dá se vařit. Během tří návštěv ve sběrně jsem sehnal nerezový děrovaný plech. Na něj zespoda jsou přivařeny kousky trubiček jako distance mezi dnem a jalovým dnem. Pro možnost vytažení je uděláno ucho. Průměr jsem vypočítal aby hladina se pohybovala mezi 80 a 100cm jako to je u velkých pivovarů. S tím děrovaným hrncem nevím. Ono je dost důležitý hlavně na začátku regulovat průtok kohoutem, Později když si mláto naprosto sedne vzniká v horní části mláta téměř neprůchodné blátíčko a je potřeba horní vrstvu promíchávat. Na vyslazení horkou vodou promíchat bez cca 3cm celou vrstvu mláta. Po usedn