Eisbock

Již 3 roky jsem se chystal vyzkoušet výrobu eisbocku, ale až tuto zimu mi to konečně vyšlo. Před dvěmi lety, v době kdy mrzlo, jsem neměl k dispozici žádné vhodné silnější pivo. Minulou zimu jsem umístil 10 litrů 17° weizenbocku ven na sníh zrovna tu noc, kdy mrznout přestalo. Až nyní jsem využil mrazů na konci loňského roku a kýžený pokus s úspěchem provedl. Jako výchozí surovinu jsem použil Zabijáka z Nuslí, polotmavý bock (EPM 17,2°), který jsem na podzim vařil v pivovarském dvoře v Chýni pro Zlý časy.

Dvě ne zcela zaplněné jednolitrové PET lahve (celkem asi 1,6 l piva) jsem 28. prosince umístil ven na mráz. Nejnižší teplota, kterou jsem zaregistroval byla -17 °C. 30. prosince bylo v noci -13 °C, na Silvestra ráno -11 °C a pivo bylo zcela zmrzlé. Asi 1 hodinu jsem ponechal lahve v teple, poté jsem povolil zátky a roztáté pivo odlil z lahve ven. Naplnil jsem jednu půllitrovou lahev a dalších cca 300 ml jsem odegustoval bezprostředně po slití. Výsledek byl vcelku slibný a tak jsem žádostiv, jak bude pivo chutnat po několika měsících.

Filtrace

Eisbock mívá temně měděnou až tmavě hnědou barvu, bohaté sladové aroma s přítomností alkoholu, někdy i ovocných tónů po švestkách či hroznech. Naopak vůně i chuť po chmelu či diacetyl žádoucí nejsou. Bohatou, sladce sladovou chuť vyvažuje vysoký obsah alkoholu a chmelová hořkost. Pro dobré vybalancování hotového piva je většinou třeba delšího ležení po vymražení. Z pochopitelných důvodů má pivo nízké nasycení oxidem uhličitým, není-li dosyceno uměle. A ještě pár parametrů dle BJCP.

IBU 25-35
SRM 18-30
OG 1,078 - 1,120 (EPM 19 - 30 %)
FG 1,020 - 1,035
ABV 9 - 14 %

Eisbock