Vaření domácího piva

To, o čem bych se rád zmínil jsou problémy, nebo drobné komplikace na které každý „domácí pivovarník“ musí přijít sám.

Když jsem se rozhodl „uvařit“ si domácí pivo a začal se pídit po informacích jak na to, tak jsem narazil na zmínku o mladinových koncentrátech z VÚPS. Vřele tuto zkušenost každému doporučuji. Argumenty typu „je to pivo v prášku a není tedy na něm co zkazit“ nejsou úplně na místě. Když pak takto první zhotovené pivo voní po malinách, a přitom vím že jsem tam žádné ovoce nepřidával, je jasné že se někde vyskytla chyba .

Pak už nezbývá nic jiného než opustit velkolepé plány, vylít onu tekutinu do kanálu, a zajít spravit si chuť do nejbližšího „limonádového klubu“ na půllitr oblíbeného moku a na pokec s přáteli.

Nebo je tu druhá varianta, ta kterou jsem zvolil já a věřím tomu že i většina nadšenců, a to začít pátrat,kde že je ten zakopaný pes. Je jasné že po doplnění několika drobných základních informací vyjde najevo, že ona teplota na spodní kvašení v koupelně, i když to byla nejchladnější místnost k dispozici, byla pro kvasinky příliš vysoká. Pak ani nepomáhá „prohlásit chybu za vlastnost“ a vložit před pitím do piva kolečko s citronem jako do Corony, ale je nutné udělat další, určitě lepší várku.

Po odladění základních věcí jako je třeba chlazení při kvašení nebo regulace tlaku při ležení v domácích podmínkách, dojde zajisté každý do té fáze, že by rád vyzkoušel jak to dělají tam někde v ráji, přímo v srdci pivovaru. A po návštěvě např. 0tého srazu příznivců homebrewingu, vybaven surovinami se nadšenec vrátí domu aby začal okupovat kuchyň.

S tím se vynoří další problémy. On ten slad vlastně není našrotovaný, a na mlýnku na mák to trochu nejde. Mlýnek na kafe zas rozšrotuje moc a nebude se dát pak filtrovat. Ona ta filtrace přes hadr taky není moc produktivní. A co vlastně chlazení ? Lednička bez úpravy je na kvašení studená a na ležení zas moc teplá.

Takovýchto drobných problémů se najde celkem víc. Ale pokud to člověk nezkusí, tak neví co má příště zlepšit. Většinou to nejsou žádné velké komplikace a to řešení, nebo spíše hraní, je celkem zábavné. Každému bych to určitě doporučoval, za zkoušku to stojí.

Je zapotřebí mít hodně tolerantní rodinu a hromadu kamarádů na degustaci :). Určitě to není na konkurenci velkých pivovarů, ale pouze pro radost, zábavu sobě a hlavě okolí.

Určitě musím doplnit několik stručných informacích o pivku které jsem vařil. Cílem bylo pivo Plzeňského typu, spodně kvašené. 6 kg ječného sladu, vystírka 20l, dalších 20l vody na vyslazování. Chmel 120 g , ale dohromady granule + divoký chmel. Alfu přepočítávat nebudu, to každý musí zkusit sám co mu chutná.

Co dál dodat? Cílené množství se nezdařilo, protože jsem ještě neměl sacharometr a nechtěl jsem vysladit moc a udělat pito. Takže z plánovaných 40 l bylo nakonec po chmelovaru a po vykvašení asi jen 20 litrů, ale za to bylo výkonnější :). Problém byl (aspoň podle mého názoru), že mladina byla moc silná a nechtěla pořádně prokvasit. Pivo tak dlouho dokvašovalo v sudu a při čepování pěnilo jak šlehačka. Ani po otočení o 180° nechtělo opustit půllitr. Muselo se pak delší dobu čekat, ale stálo to za to. Bylo sladké a hořké zároveň. Po 2 měsících ležení nebyl zkvašen všechen cukr a chmele na tak malou várku bylo také dost.

Nezbývá mi nic jiného než popřát všem „domácím pivovarníkům“ ono příslovečné a jediné správné pro tyto pokusy: „Dej bůh štěstí“