:-) Spravne cesky by to asi bylo "Indicke Svetle Svrchne Kvasene Pivo" ... ISSKP nejde zrovna pres pysky jako IPA :-)

Nácek" bylo a je jméno, domácky Ignác.
Příruční slovník jazyka českého (http://bara.ujc.cas.cz/psjc/) v hesle Nácek odkazuje k Ignácovi na prvním místě („Nácek, -cka m. hypok. Ignác"), vzápětí však definuje „nácka" takto: „nácek, -cka m. vulg. hlupák. Se divím, jak se takový nácek mohl stát havířem. K. Čap." A uvádí ještě třetí význam: „nácek, -cka vulg. břicho. Copa si myslíš, že se stanu pořádným čovekem s nacpaným náckem. Vach. Generál měl o nácka postaráno, protože podle předpisu fasoval sám pro sebe čtyřicet porcí. Zaor." „Zaor." = Jaroslav Zaorálek. (Ten uvádí ve svých Lidových rčeních, že „dosyta se najíst" se v češtině vyjádří též frazeologismy „uctít nácka", „naprat si nácka", „podložit si nácka" či „napráskat nácka". Říká se to ještě? Čeština chřadne, teď se o jedlíkovi spíše řekne, že se nafutroval, hlavně však, že se nažral.) Na Doudlebsku se na dětské „Na co?" ještě v minulém století odpovídalo žertovně: „Náckovi na ocásek." Má tedy slovo „nácek" všelijaké konotace (čtenáři Ladových příběhů o kocourkovi Mikešovi navíc znají Nácíčka). Zrůdnost, krutost, ničemnost a zločinnost národního socialismu se do něj věru nepromítá.

V angličtině je to obecně takto: Co má varlata je rod mužský (masculine)co má vagínu je rod ženský (feminine).Zbytek, co tyto orgány nevlastní je rod střední(neuter).Všechna neživotná podstatná jména jsou rodu středního. Když chcete podat třeba klíč, neříkáte jako česky Dej mi ho, nýbrž Dej mi to. Některé předměty, ke kterým má mluvčí osobní vztah někdy ožívají, ale zpravidla v ženském rodě (např. o lodi či automobilu "She ´s beautiful!)S Anglosasy hovořím o pivu běžně ve středním rodě (navíc tyto ignorantské národy neskloňují a slovo "Declension" je používáno pouze ve vztahu k cizím jazykům), nicméně při svém pozitivním vztahu k onomu nápoji možná začnu používat i rod ženský - What´s a nice beer! She ´s fantastic!!!

Na rozdíl od angličtiny, kde se regulérní zkratky vyskytují i v hovorové řeči (VIP, TBA, TBC, ASAP)čeština s nimi zatím příliš nepočítá. IPA vypadá jako české slovo, které se skloňuje podle vzoru žena, navíc má (alespoň fonetické) homonymum ve slovníčku stavebnictví. Když si uvědomíme kolik konzumentů u nás tento pivní styl prozatím zná, můžeme si IPA (IPU) ohýbat jak se nám zlíbí.Je možno použít anglický spelling
( Aj Pí Ej)nebo prostě používat IPU jako novodobou prozatím vzácnou společnici českého pivaře. V době kdy se upouští od spisovného českého přechylování ženských přímení s obvyklou příponou -á či -ová a vznikají vyloženě nehezké tvary jako Veronika Tobola nebo Eva Klucho je čas k odvetnému útoku a právě k tomu nám může pomoci i chutná IPA. Podobně si můžeme upravit i Ejl. Pak určitě odpadá problém se skloňováním, neboť tento novotvar spadá do gramatického vzoru "hrad". V mé první knize mi nakladatel při korekturách změnil všechna velká A ve slovech Ale na malá a a tak přitom, že se tento výraz plete s frekventovanou českou spojkou některé věty zdánlivě ztrácely smysl. Ať žije IPA a Ejl!!

A v Chýni dělají pivo s názvem Ejlík...

no vidis, a me se zacalo libit oznaceni ejl. Tak jako u homebrewaru se zacina prosazovat domovarnik, ceska verze, premyslel jsem o ceske verzi i u te IPy. Treba "extra horka verze svrchne kvaseneho svetleho lezaku puvodem z Anglie".

Staci to stacet do trilitrovych lahvi a vse se na etiketu vejde:)

Což mě přivádí k myšlence, že jsme vlastně momentálně prvním ostrůvkem uživatelů výrazu "ta ipa" pro pivo (pravda, ta asfaltová lepenka tu byla dřív...). Čili když se dohodneme na jeho důsledném používání, postavíme Ústav pro jazyk český před hotovou věc :-)

(Já bych se kdyžtak kolegiálně přidal, i když přiznávám, že se mi takováhle práce se zkratkami moc nelíbí...)

Když se nám nějaké cizí slovo líbí, tak si ho dokážem vždy mile počeštit. Mně by vůbec nevadilo používání výrazu ejl a to třeba i na etiketách... IPA zůstane v myslích pivařů "ta". Alespoň já takto používám v konvezaci. Nejvíc pozitivní je, že se u nás tyto pivní styly zabydlují. A je úplně jedno, jestli "to" IPA, nebo "ta" IPA, či elj, nebo Ale :-)

Tak jako Petr Buriánek, bych to viděl i já.

Jinak inspirací pro tento blog od Jirky Kani jsem byl já, když jsem u slova Vyškovská IPA použil ženský rod. :-)

Ano, řekl bych, že v češtině zůstane "TA" IPA, nicméně díky anglicky mluvícím kamarádům občas používám "aj pí ej" a pak už mluvím ve středním rodě.
O Ale mluvím také ve středním rodě (asi jako "to pivo") a abych ho odlišil od spojky "ale", píši ho ve svých textech s velkým A (i když v rámci korektury mi ho často změní na malé :-)).

Jářku, s tou IPou je to tedy fakt. Koncovka na "a" nám evokuje femininum, ačkoliv k tomu ogický důvod vlastně není. Ale jako slovo rodu ženského jsem to slyšel užívat snad všechny.

Ejl se mi moc zamlouvá a v textexh ho sám občas používám, protože ta záměna se spojkou "ale" je celkem na bíledni :-)