To je velmi zajímavé, ale zrovna s Budvarem mám tu nejhorší zkušenost s pitelností. Nevím, zda mám smůlu, ale téměř všude byl otřesně přesycený, pro mne NEpitelný, pokud jsem si ho párkrát nepřelil mezi dvěma krygly. I lahvový se mi zdá bublinkový. Naposledy jsem pil famózní budvar ve Formance blízko Obecního domu, ale to bylo těsně po revoluci, pivo stálo deset korun, guláš dvacet...

Je hodně obsáhlý. Doporučuji Lemke, Spandau, i když pro mne číslo jedna zůstává Meierei. Velmi dobrou úroveň má Lindenbräu, Rixdorf a Braumanufaktur. Tento podnik stojí o samotě v lese zcela mimo Potsdam, takže nepodezřívejte taxikáře, že Vás chce unést. Poněkud zklamán jsem byl prostředím v Mitte, pivem v Georgsbräu a obojím v Bornstedt, který je v Potsdamu ukryt za zámkem. Při další návštěvě v srpnu se těším do Kopiníku a Luisien Bräu.

Také stoprocentně souhlasím s PB. Pitelnost např. velké většiny bavorských piv z malých pivovarů je nesrovnatelná. Jsou tak výborná, freshová, řízná a chutná, že se jen stěží dá odtrhnout i po 10 pivu.
Nevím co tím českým fenoménem pitelnosti pan Tolar myslel, ale moc ho nechápu.

I pivovarky v Potsdam jsou na me listine mist, ktera musim navstivit, zde nahled:>
""" nevim zda je tenhle seznam 100% aktualni, ale minimalne 90% by to melo byt!"""
((osobne jsem jeste nebyl v zadnem z nich!))
1.) Lindenbräu am Potsdamer Platz (Bellevuestr.3)
2.) Brauhaus Georgsbräu (Spreenufer 4)
3.) Lemkes Spezialitätebrauerei (Berlin Mitte)
4.) Marcus Bräu (Münzstraße 1)
5.) Brauerei Mitte (K. Liebknechtstr. 13)
6.) Hopfingerbräu (Hauptbhf.)
7.) Luisien Bräu (Luisienplatz 1)
8.) Brew Baker (Flensburgerstr. ?? )
9.) Brauerei Eschenbräu (Triftstr. 67)
10.) Brauhaus in Spandau (Neuendorferstr.1)
11.) Alter Fritz Brauerei (Karolinenstr.12)
12.) Brauhaus Südstern (Hasenheide 69)
13.) Brauhaus in Rixdorf (Glassowerstr. 27)
14.) Schlössbrauerei Cöpenick (Schlossplatz)
15.) Bier-Company (Strahlauerallee 3)
+ Potsdam
16.) Hofbrauhaus Krongut Bornstedt (Ribbeckerstr 6)
17.) Meierei Brauhaus (Im Neuen Garten 10)
18.) Braumanufaktur Forthaus Templin (Templinerstr. 102)
........... jen jak budu mit vic casu, tak tam musim zajit.
Pivnich prodejen je tu povicero, nejlepsi by mela byt tahle (nejvetsi vyber):
http://www.bierauswahl.de/
--- ale meli by jsme se vratit zpet k tematu, a tim byla pitelnost ceskeho piva--- :o)

V Potsdamu doporučuji Brauhaus Meierei. Kromě procházky nádhernou vilovou čtvrtí nabídne jemný, velmi dobře vybalancovaný hell + další sezóní speciality. Dobrou úroveň má i Braumanifaktur, kromě toho, že je uprostřed lesa a je trochu o strach tam popíjet v noci.
Sběratele skla potěší Stange - dříve typická sklenice. Řadu bavorských piv lze koupit v malých specializovaných obchodech s nápoji v Charlottenburgu. Jeden z nich je, když se jde od stanice S Bahnu tohoto jména ulicí s hotelem a night kluby doleva a na křižovatce druhou ulici vpravo. Solidni ceny a dobrý sortiment. Podobných obchodů je v této sympatické čtvrti víc, Na opačné straně je pivnice u 100 piv. Tam jdou po obsahu peněženky poněkud drsnějším způsobem, ale točené je točené. V tomto směru býval lepší Kreuzberg, ale tamni hospody to je spíše zašlá sláva. Nikde výčepy nestárnou tak rychle jako v Berlíně.

@Pavel&Jiri> Mate pravdu, to je jasny.
Uvedl jsem jen 2 nejrozsirenejsi piva, ktery opravdu chutnaji asi nejhur. Berliner Bürgerbräu je sice prumyslovy pivovar, ale ty piva jsou OK. Pochopitelne ze je tu (vcetne Potsdami) asi 18 minipivovaru, a ty maji vsechny dobry poctivy pivo..
Bohuzel je ale prevazna vetsina piv, (co uvedl Pavel) puvodem z Bavorska, a ne vsechny se tady daji sehnat, je to odtud prece jen nekolik set KM. Jeste to ale tady Berline nemam "zmapovany" bydlim tady teprve par tydnu. Predtim jsem bydlel 60 Km od Jever, na severu. A kdyz uz sme u piva Jever.. pivo 3 chutovych nuanci.. horky, jeste horci, odporne horky :o(
Proto jsem se odtam odstehoval :-)
Bydlel jsem (pracovne) nekolik mesicu v Bavorsku, to bylo jak v (pivnim) raji.. Bavorsko je proste super, a ja rikam ze se to se zbytkem Nemecka proste neda srovnat!
PS: Löwenbräu Buttenheim, Neder a Mahr's jsem jeste nemel.. hmm.. ale verim Vam!

Naprostý souhlas s P.B., ohledně "pitelnosti" mi hovoří přímo z duše. Do Berliner Bürgerbäu je to jen pár stanic a mají navíc chutný bock a schwarzbier. Jinak Löwenbrau Buttenheim, toď pivo geniální a pivovarská pivnice s kameninovými půllitry opatřenými měděnou poklicí je místo rovněž nádherné. Jejich piva by se člověk doslova upil! Neder je OK, ale jsou i lepší:-))Mahr´s aU a i další super!.

Vynechám-li produkty pro fotbalové fanoušky typu Berliner Pilsner a Schultheiss tak mám na věc poněkud opačný názor. Nerad do výběru piva komukoli mluvím, ale proč nezkusíte třeba Rotkehlchen z Berliner Bürgerbäu nebo si nespravíte chuť v některém z výborných mikropivovarů v Potsdamu. Existuje ještě obchod s bohatou nabídkou u Frankfurter Tor. Sice dražší než samoobsluha, ale býval nebezpečně plný různých speciálů z celého Německa. Pro mne je vzorem pitelnosti pivo z Löwenbrau Buttenheim, Neder Forchheim nemluvě o Mahr´s Bamberg. Nemusím se však omezovat na oblíbenou trasu Norimberg - Bamberg. Opravdu pitelné pils jsem si dal v Ochsenfurtu, nebo Miltenbergu. Dříve jsem měl velmi rád Jever, ale ten začíná mít osud Prazdroje. Seznam německých piv, které stavím nad česká piva by byl dost dlouhý, tak jako je dlouhý seznam malých rodinných pivovarů, které stále preferují kvalitu neboť tradice mnoha generací zavazuje. Ta u nás byla přerušena a chybí společnosti akciového typu jí nenahradí stejně jako mikropivovary.

Uz jsem pred par dnama chtel reagovat na tenhle clanek.
Pojem "pitelnost" piva se v CR (mam pocit) nejak moc nepouziva.
Nemci na to maji vyraz "Süffig,süffigkeit" a USA pivari tomu rikaji myslim "Drinkability" (bez zaruky, english neumim) Tyhle vyrazy jsou velice casto k nalezeni na ruznych strankach, kde se testuji piva..
To ze napr. nemecka piva jsou vic prokvasena nez ceska je jasna vec. Ja osobne preferuji ta CESKA, protoze ty maji 100x lepsi pitelnost. Tady v Nemecku v okoli Berlina se na nastesti koupit aspon 8 druhu ceskeho piva, dobre Krusovice, Branik a Breznak nemusim, ale napr. Klaster 12° v NETTO nebo Svijany ( ma to tady 1 specializ. prodejna s ceskymy produkty) si tady kupuju pravidelne, protoze o lepsim pivu k piti tady proste nevim!
Ted v patek jsem si zase koupil na procviceni chuti Berliner Pilsener a Schultheiss Pilsener, a musim rict, ze jsem to do sebe musel lit nasilim, a skoro polovinu jsem musel vylit, to se proste nedalo dopit. Pote jsem si otevrel Klaster 12°, a ten pullitr jsem vypil snad na 3x. Tolik tedy ku slovu "Pitelnost". :o)
PS: Velice me udivilo, jak pise pan Holoubek, ze nektere pivovary pouzivaji nesladovany jecmen. Tady to pochopitelne nepouziva nikdo, je to zakazany. I kdyz "pitelnost" Staropramenu by zase byla spise kapitola sama pro sebe :o) ( Pokud to nekdo nevi: Staropramen Granat se tady v Nemecku cepuje skoro na kazdem rohu!)

Ano, pokud nevyrábím "sodovku" ale pivo, pak nejsou pijáci přesyceni bublinkama, pivo je "hladší" a lépe "klouže". Zároveň i vyšší pocit plnosti, který je zpravidla docilován menším prokvašením (čili zbytkovým neprokvašeným cukrem) a použití chmelů, která na rozdíl od extraktů suše nedrhnou na patře - to je cesta k vyšší pitelnosti.
Žel, dá se i to obejít - například plnost piva můžeme docílit i u hlubokoprokvašených piv - máme-li podíl nesladovaného ječmene - touto cestou jde například společnost Staropramen, a.s. u všech svých piv.

Dal jsem si práci, a chvíli hledal v knihovně. Až jsem tu knížku našel. Je z roku 2002 a je v ní i rozhovor se sládek Budějovického Budvaru Josefem Tolarem. V něm už tenkrát mluvil o pitelnosti piva. Myslím, že už tehdy, před šesti letech, trefil hřebíček na hlavičku. Nakonec posuďte. (Brát to lze i jako příspěvek do diskuse na tohle téma).
.... odpověď ...
V Rakousku to je podobné. Trh i počet pivovarů je sice daleko menší, ale typ se sjednocuje a dostává se do hrubšího, trochu drsnějšího tónu. Tím pro nás vzniká na těchto trzích nová šance. Když budeme tradičně stejní, věřím, že se opět prosadíme, protože náš typ piva je pitelnější.
* Co si za tímto pojmem mám představit?
Česká piva se od těch zahraničních liší hlavně mírou dosažitelného prokvašení, vyšším obsahem polyfenolů a vyšší barvou. Ta je sice o dojmu, ale prokvašení je o tom, že česká piva jsou plnější v chuti, nejsou prázdná, sodovková. Obsah polyfenolů zase je dán českým typem chmele a Budvar je podnikem, který tuto teorii dost rozvíjí. Tím se vytváří právě pitelnost piva, což je termín pro to, že se napiji a mám chuť na další napití. Doušek prostě nabádá k nové konzumaci.
* Lze to chemicky vysvětlit?
Samozřejmě. Nakonec tento pojem pochází z Vysoké školy chemicko – technologické. Pitelnější pivo má víc polyfenolů, polyfenoly působí jako srážení aminokyselin, které máme ve slinách a tím se vzbuzuje dojem, že máme v ústech sucho a tím i další žízeň. To pro česká piva platí obecně. Budvar má navíc to štěstí, že i když představuje vysoce prokvašené pivo, přesto zanechává dojem sladové a plné chuti. Není to sodovkové, prázdné pivo. A protože jsme v republice už asi jediní, kdo chmelí hlávkovým žateckým chmelem, v němž je větší podíl polyfenolů, pak má naše pivo tímto chemickým složením větší předpoklad k tomu, aby vyvolávalo právě dojem větší pitelnosti.
* Kalkulujete s tím?
Ne, ale je dobře o tom vědět.
... atd. ..

"Za zakladatele řešení problémů s pitelností piva je možno považovat české pivovarské odborníky P. Ferkla a J. Cuřína, kteří v roce 1979 studovali změny organoleptických parametrů piva ve vztahu k používání náhražek sladu a zkrácení doby zrání piva."

To by mne zajímalo na co přišli.