Dal jsem si práci, a chvíli hledal v knihovně. Až jsem tu knížku našel. Je z roku 2002 a je v ní i rozhovor se sládek Budějovického Budvaru Josefem Tolarem. V něm už tenkrát mluvil o pitelnosti piva. Myslím, že už tehdy, před šesti letech, trefil hřebíček na hlavičku. Nakonec posuďte. (Brát to lze i jako příspěvek do diskuse na tohle téma).
.... odpověď ...
V Rakousku to je podobné. Trh i počet pivovarů je sice daleko menší, ale typ se sjednocuje a dostává se do hrubšího, trochu drsnějšího tónu. Tím pro nás vzniká na těchto trzích nová šance. Když budeme tradičně stejní, věřím, že se opět prosadíme, protože náš typ piva je pitelnější.
* Co si za tímto pojmem mám představit?
Česká piva se od těch zahraničních liší hlavně mírou dosažitelného prokvašení, vyšším obsahem polyfenolů a vyšší barvou. Ta je sice o dojmu, ale prokvašení je o tom, že česká piva jsou plnější v chuti, nejsou prázdná, sodovková. Obsah polyfenolů zase je dán českým typem chmele a Budvar je podnikem, který tuto teorii dost rozvíjí. Tím se vytváří právě pitelnost piva, což je termín pro to, že se napiji a mám chuť na další napití. Doušek prostě nabádá k nové konzumaci.
* Lze to chemicky vysvětlit?
Samozřejmě. Nakonec tento pojem pochází z Vysoké školy chemicko – technologické. Pitelnější pivo má víc polyfenolů, polyfenoly působí jako srážení aminokyselin, které máme ve slinách a tím se vzbuzuje dojem, že máme v ústech sucho a tím i další žízeň. To pro česká piva platí obecně. Budvar má navíc to štěstí, že i když představuje vysoce prokvašené pivo, přesto zanechává dojem sladové a plné chuti. Není to sodovkové, prázdné pivo. A protože jsme v republice už asi jediní, kdo chmelí hlávkovým žateckým chmelem, v němž je větší podíl polyfenolů, pak má naše pivo tímto chemickým složením větší předpoklad k tomu, aby vyvolávalo právě dojem větší pitelnosti.
* Kalkulujete s tím?
Ne, ale je dobře o tom vědět.
... atd. ..