Do přehledu slovenských piv přispívám taky svoji troškou do mlýna. Nedávno se mně dostalo možnosti ochutnat prémiový ležák Hell z pivovaru Vyhne. Jedná se o exportní pivo, které tento slovenský pivovar vyváží přes jednu místní společnost na britské ostrovy. Je stáčen do láhví o objemu 0,5 l, jejichž tvar je nápadně podobný Pilsner Urquell. Z přední etikety výrazně vystupuje hůlkovým písmem značka piva, vše ostatní je psáno v angličtině. Na zadní etiketě už jsou údaje ve slovenštině a láhev zdobí i výrazný krček. Jinak je to kvalitka, mírně hořký, spíše sladší, obsah alkoholu uváděný na etiketě se pohybuje v rozmezí od 5 do 5,4 % obj.

Situace na Slovensku není růžová. Pivovarů ubývá a chuťově nezajímavých značek a hlavně jejich podílu na trhu přibývá. Jestli se z toho nepoučíme, něco podobného nás za pár let pravděpodobně nemine. Přestaňme podporovat velkovýrobce s (na naše poměry) neomezeným kapitálem a pijme pivo z malých pivovarů. Jen tak můžeme pomoci českému pivu (a vlastně i sami sobě...).

So zaujatím som si prečítal článok aj reakcie a musím napísať, že som prekvapený zasväteným a v podstate objektívnym hodnotením pisateľov, ktoré je na hony vzdialené "zjednodušujúcim" výrokom bývalého českého premiéra, na "počesť" ktorého začal Pivovar Tatran s jeho novým vedením vyrábať 8-ku s názvom Edelmann (nem. zeman).

Snáď ešte niekoľko doplňujúcich poznámok.
Na Slovensku sú pomerne veľké regionálne rozdiely, nielen v ponuke piva. Ak teda autor spomína Oravu a Západné Tatry (Zuberec) tam je napr. podiel piva Matriner až okolo 95%, naopak v Bratislave z asi 700 podnikov je Martiner v jednom jedinom podniku (podiel na trhu si skúste vypočítať sami :-)) Ponuka Martineru sa teda z 99% sústreďuje v Žilinskom a Banskobytrickom kraji (stredné Slovensko), čo je tradičný región pre toto pivo. Pritom však Martiner ako značka patrí Heinekenu, ktorý má podiel na SR trhu okolo 46%! Prakticky teda v každej druhej slovenskej krčme dostanete globálne slovenské značky Bažanta, Corgoňa (ktorý bol tiež pôvodne malou regionálnou značkou z okolia Nitry, ale supermasívne reklamné kampane Heinekenu (oi. tohto roku vydai na reklamu 262 mil. korún za 1-10 mesiac) z neho spravili jednotku v predaji).

Je treba priznať, že bratislavský Stein sa skutočne zlepšil, noví majitelia priniesli nový vietor do plachát nielen v investíciách do výroby, ale aj v marketingu. Žiaľ negatívny image značky je príliš silný a doba kedy sa rozdeľovali trhy v tradičnom regióne tohto regionálneho pivovaru teda v lukratívnych častiach Bratislavy a v okolí (začiatok 90tych rokov) je minulosťou. Preto dnes Stein na bratislavskom korze dostanete len asi v 2 podnikoch a cudzinci ho márne hľadajú. A aj mimo centra dostanete Stein väčšinou v podnikoch najnižšej cenovej kategórie. Stein prevzal aj zaniknutú značku Horden a distribuuje ju v jej tradičnom trnavskom regióne a okrem toho distribuuje aj český Zubr.

Chválu na: "vynikající tmavou šestnáctku Palatín" môžem len potvrdiť, jedná sa skutočne o mimoriadne podarené pivo.

Carlsberg nedostať len v Bratislave a len fľaškový, ale aj čapovaný, aj keď zatiaľ len vo väčších mestách a to iba 1-2 podnikoch. Mohutný je však ich nástup do podnikov s fľaškovým pivom a s podporným predajným materiálom.

Samozrejme Slovensko nie je tak pestrým trhom ako Česko alebo Belgicko, na trhu je možnosť ochutnať iba 66 značiek piva, ale za malú pivnú turistiku určite stojí. Zvlášť, keď sa vydáte mimo Tatier (najčastejšieho cieľa českých a iných zahraničných turistov) a skúsite produkty miestnych brewpubov. Či už je to banskobystriská Perla, ktorá podobne ako Pegas v Brne vznikla zakrátko po revolúcii, Košický Golem, kde technológiu vraj financovali známi českí herci, pivovar Dobrovar neďaleko Zvolena kde dostanete ich pivo za 15.-Sk (čo je približne 12.-Kč!!!), rožňavský Kaltenecker alebo komárňanský brewpub Sigip, ktorý vyrába pivo pod značkou Karl Bier a dodáva do viacerých miestnych reštaurácii. Alebo si vybaviť exkurziu do malého alebo väčšieho pivovaru a ochutnať ich čerstvé nepasterizované, nefiltrované pivo.

Súčasný trh na Slovensku je charakterizovaný prudkým až 15-16% prepadom, oproti roku 2003, ktorý z najväčšej časti zapríčinila kovbojská politika ministerstva financií so spotrebnou daňou na bezprecedentnej úrovni 600.-Sk/hl piva. Pre porovnanie v okolitých pivne vyspelých krajinách, ako je Česko je daň na úrovni 350.-Sk/hl a v Nemecku 370.-Sk/hl. Pivo zdražilo a Slovensko tak vypadlo z prvej desiatky krajín vedúcich spotrebu piva na osobu, kde suverénne vedú priatelia z Čiech. Povráva sa, že veľký podiel na tom má "európska" reformná hviezda, minister financií Ivan Mikloš, ktorý je veľkým milovníkom vína a liehovarnícka lobby. Pivo sa tak stalo obetným baránkom za nižšie spotrebné dane týchto "konkurečných" produktov. Dôsledky sa už dostavujú, ymena orientácie spotrebiteľov na lacnejšie produkty, 3 zavreté pivovary (oi. spomínaný Martinský a Nitriansky, obidva pod kuratelou Heinekenu). Aký bude ďalší vývoj ukáže čas. Len by som sa nechcel dožiť situácie, keď bude u nás z tých 66 značiek len 6 :-((

Ľuboš
www.kamnapivo.sk

Já byl letos během podzimního pobytu v Tatrách (Ždiar) taky zklamán Zlatým Bažantem. Chuť téměř žádná, zato pokrytí hospod téměř dokonalé. Přízvisko "slovenský Gambáč" mě samozřejmě taky napadlo...
Tatran se zdál být nějak na ústupu, jedenáctka (kdysi "Kamzík") už mi nešmakovala jako předloni. Šestnáctka se mi zdála být dobrá.
Docela jsem si pochutnal na Smädném mníchovi. Jinak jsem v místní nabídce lahváčů nezaznamenal žádné zázraky ale ani žádné hrůzy.
Slovenští kolegové nechápavě kroutili hlavou nad mou chválou bratislavského Steinu. Točený v zapadlém bratislavském stánku mi připadal vynikající.
A jako vždycky jsem si cestou zpátky potvrdil, že me nejvíc vyhovuje bytčanský Popper. Dělají i vynikající tmavou šestnáctku "Palatín"
Letos jsem se bohužel nedostal k banskobystrickému Urpínu. Kromě zajímavé chuti mě na něm vždycky fascinovaly údaje z etikety o obsahu alkoholu. Posuďte sami: ležiak výčapný svetlý, 170 kJ/100 ml (tedy jedenáctka), obsah alkoholu min. 3,5%, max. 5,2% obj. Slušný rozptyl!

Jak to tady tak podle reakci ctenaru vypada, budeme muset jednu z dalsich degustaci v ramci Spolku znalcu piva zamerit na slovenske pivo:)).
Neco maleho jsme planovali uz na lonske leto, zkusime tedy neco pripravit. Vcas dame vedet.

Honza

slovenske pivo, o ktorom este nebola rec, je 12tka z bratislavskeho pivovaru Stein, takisto tmava 11tka je skvela.
dalsie chutovo zaujimave pivo je Marina - teda tmava 11tka od Topvaru.
pivovat Tatran v sucasnosti vyraba aj piva pod nazvom Bayerisches pils 1715 (svetle, 10st. a 12st.), a Edelmann (8st.), ktore sa oplati ochutnat.
dalsi pivovar je Vyhne, ktory okrem piva Steiger vyraba aj skvele 8st. pivo Kachelmann.
Pivo nesmierne zvlastnej chuti je Smadny Mnich z pivovaru Saris - mnohi ho povazuju za najlepsie slovenske pivo.
slovenske piva, ktore ja osobne radim medzi zle su najma Popper a Gemer.

Já jsem před, Vánoci ochutnal, 12 Gemera, vynikající, hořký se sladovým ocasem, plný říz. prostě paráda 2+
12 Šariše, lepší průměr, byl cítit po alkoholu 4
12 Zlatý bažant - vodička bez chuti a řízu 7

Na Slovensku jsem byl naposledy před více než 5 lety, ale rozhodně jsem se tam nesetkal s ničím horším než je Zlatý bažant, kterému jsme už tehdy říkali "slovenský hambáč".

V Bratislavě si lze pořídit Carlsberg, ale jde o pivo vařené licenčně v Polsku. Zajímavý na něm byl pouze obal - lahev k Euro 2004 v Portugalsku. Jinak souhlasím s názorem, že dlouhodobě bych nejvýše ze slovenských piv stavě Topvar 12. Obecně ceny nejsou příznivé a produkty nezajímavé například Maďarsko nabízí daleko pestřejší výběr i lepší domácí značky jako Dreher včetně speciálů, byť opět za vyšší ceny a v případě Tuborgu nebo dalších značek licenční. Pivní turistiku bych směřoval úplně jinam. Na Slovensku mají smysl jiné turistické túry.

Bohužel autor nemá tak úplně pravdu. Na Slovensku Heineken ovládá podstatný segment trhu a vesele minimalizuje náklady - viz uzavření pivovaru v Martině. "Slovenská Plzeň" se navíc začíná prosazovat i v českých restauracích, zejména na Brněnsku v soutoči s vodovým Amstelem. Na druhou stranu se slovenskému Heinekenu podařilo zlepšit kvalitu Corgoně, jehož projímavé účinky byly před lety příslovečné a nepili jej ani domorodci, natož "zmlsaní" čeští turisté. Osobně považuji kvalitu slovenských piv za vyrovnanou, i když žádné mě vyloženě nenadchlo. Asi nejlepší byl Topvar (ovšem 12°) a Trnavský Horden.

letos (vlastně vloni, člověk si an ten novej rok musí zvyknout :-) ) jsem byl také an dovolené v Tatrách a pár piv jsem ochutnal; konkrétně Zlatého bažanta, Šariš a Tatran; chuťově nejzajímavější mi přišel ten Tatran, Šariš byl tak nějak "normální", nejvíc mě zklamal ten tolik proklamovaný Zlatý bažant, ten mi přišel tak říkajíc "bez chuti a bez zápachu"; a na závěr, aniž bych chtěl být nějak zaujatý, když jsem cestou zaháněl žízeň vodou tekoucí rovnou ze skály, neodpustil jsem si poznámku, že tatranská voda je daleko lepší, než slovenský pivo :-)