V roce 1983 jsem si pořídil selské stavení mezi Horažďovicemi a Klatovy v místech, kde je poměrně velký Hnačovský rybník. Silnice na mezi Klatovy a Horažďovicemi zároveň byla "demarkační" čárou mezi rajony s modrými korunkami Gambrinus 10 a stříbrnými Gamrinus 10 tam nebyl potisk, nazev se razil. Rozdíl mezi modrým a "raženým" G byl v tom, že modré se stáčelo v Plzni, "ražené" údajně v Klatovech a místní mu neřekli jinak, než Šumavská směs neboť jedna část tohoto nápoje se vařila v Domažlicích, další v Plzní a třetí bůchvíkde. Obě piva stála 1.90 Kč. Kupovala se a pila v následujím pořadí modré po basách ( pivo se do několika dní zakalilo, takže bylo nejlepší vypít basu během večera ), ražené po lahvích. Proč o tom píši ? Když náhodou došel nejenom modrý Gambrinus, v té době zřejmě nejchutnější desítka ve státě, došlo na podstaně horší " ražené ", když došlo ražené pil se Fermet, když docházel Fermet, došlo na Strakonické pivo Nektar, bylo velmi sladké a mělo příšernou pověst, skoro tak příšernou jako u řady přispěvatelů na zdejším webu má G.