Heineken není sám, kdo uznává jen bohy a bůžky růstu a na jejich oltář klade oběti v podobě zavřených, tradičních pivovarů. Stejně se chová i další lídr SABMiler, který sice u nás už nemá co zavřít, a tak šetří na všem, tedy i surovinách, až jeho hlavní značky Pilsner Urquelle a Gambrinus, ztrácejí mezi pivaři renomé, protože jejich kvalita klesá a klesá, i když to nikdy z vedení firmy samozřejmě nepřizná. A zmíněný důsledek k povznesení české pivní kultury, tedy laciné pivo v plastu, je pak nasnadě. Asi není náhodou, že s ním přišly právě tyhle dvě korporace.
Českou pivní kulturu, tedy i tradiční poctivé české pivo, tak udrží jen firmy s českým kapitálem, které chtějí samozřejmě také vydělávat, ale které dobře vědí, že největší hodnota českého piva je právě v jeho způsobu vaření a kvalitních surovinách k tomu používaných. A to žádný certifikát „České pivo“ nezaručí. Proto třeba fandím Budvaru, který se těchto zásad drží a přitom prosperuje jako málokdo.