Bydlím kousek od Ostravaru a mám tam i pár známých, ale upřímně řečeno, ačkoliv jeho produkty příležitostně piji, politika InBev mne příliš nezajímá neboť se specializuji na produkty četných místních minipivovarů.Přestože se dodnes v Ostravě udržely některé klasické technologické postupy (kvasné kádě a absence CK tanků) Stronga bych tipoval na výchozí produkt k ředění HGB. Slyšel jsem, že se v Ostravě vaří Měšťan a Bráník (což jsou naprosto odosobněné a denaturované utrejchy, které se navzájem od sebe chuťově vůbec neliší)a dokonce mi kdosi tvrdil, že Ostravar se někdy vaří na Smíchově, což je podle mne nesmysl, neboť myslím, že v oné chemičce dokážou uvařit pouze PVC pivo typu 10° a 12° a jen jakýmsi zázrakem jim prozatím vychází pitelné černé.
Vstup britského kapitálu (Bass) do Pražských Pivovarů a.s.v roce 1993 byl předzvěstí a názornou ukázkou jak bezohledná politika zahraničních velkovývařoven může být pro český pivovarnický průmysl likvidační. Vratislavický Konrád vstal z vlastního popela, holešovický Měšťan a později i Bráník již takovéto štěstí neměly.
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé
Vstup britského kapitálu (Bass) do Pražských Pivovarů a.s.v roce 1993 byl předzvěstí a názornou ukázkou jak bezohledná politika zahraničních velkovývařoven může být pro český pivovarnický průmysl likvidační. Vratislavický Konrád vstal z vlastního popela, holešovický Měšťan a později i Bráník již takovéto štěstí neměly.