chtěl jsem se zeptat jestli taky někdo z vás sbírá půllitry né podle značky ale například podle designera který ten půllitr navrhl, protože mi to tady trochu zavání kvantitou ale už né moc kvalitou!!!

http://frashmaker.rajce.idnes.cz/Pivni_sklo_na_vymenu/ bližší info viz odkaz

Zdravim, jsem také jedním ze sběratelů sklenic, ale bohužel nemám tolik času objíždět burzy, ale našel jsem jeden obchod v Brně, který má docela zajímavý výběr skla a navíc jej i zasílá. Pokud by měl někdo zájem přikládám dole adresu: http://obchod.svet-piva.cz/kategorie/pivni-sklo

No tupláků pár mám ale nemám je ve vitrínách s ostatním sklem takže mě jejich velikost zas až tak netrápí. Ale pravda je že problémy z místem má každý sběratel-já to už rešil několikrát a pokaždé se to naštěstí nějak povedlo. Ten panák od Budvara mě zaujal v jejich podnikové prodejně tak jsem si ho vzal jako kuriozitku, pít z něj pivo nikdy neplánuju (ale to vlastně z ničeho ze sbírky).

Úžasná ručně foukaná sklenice na pivo Hopside Down, obsah 0,33l na Laparada.cz

Kdyby někdo měl zájem mám 26 kousků pivních půllitrů/štuců/z porcelánu kdyby někdo měl zájem písněte na mail Les.Vigo@seznam.cz dík Láda

Mám taky ve sbírce 65 půllitrů a 20 třetinek a sbíram dál dokud bude místo.Pivo si z nich dám ale jenom já.V hospodě musím mít stejnou značku piva s půllitrem,jinak mi pivo nechutná.Mělo by to tak být.

Jo, jo, taky jsem (a není to tak dávno) sbíral pivní sklo. Jenomže pak nastal tady již zmiňovaný zásadní problém s místem a byl konec. Měl jsem toho cca 60 kousků (i ze zahraničí). A protože to chytlo také mého bratra, který toho potřebného místa na to měl podstatně víc než já, sbírku jsem mu předal a on ji rozšiřuje doteď. I já jsem patřil k těm co si zakládali na sebemenších detailech log jednotlivých pivovarů. Sbíral jsem také všechny velikosti, převládali pochopitelně klasické 0,5 l sklenice, ale měl jsem i zajímavé třetinky. A teď když přijdu k němu na návštěvu a rozděláme si pivko, rozhodně sklenice nezahálejí a nedopustíme aby se na nich udržovala moc velká vrstva prachu. Dáme si to které do příslušné sklenice a pěkně u toho pivně rozjímáme..Už mně zůstala jen sběratelská vášeň pro pivní tácky a uzávěry, ty totiž nevyžadují tolik prostoru.

Vazeni sberatele, nize diskutovany clanek o pivnich padelcich ci neoficialnich sklenicich jsem mel na svedomi ja. Jak jiz psal Petr, byl tento clanek trnem v oku dvema sberatelum a ti se na me chystali podat neopravnenou zalobu. Nez se vse vyresi, tedy nez se definitvne prokaze, ze jsem pravdu mel ja a oni ne, bude clanek nedostupny. V pripade zajmu o fotky padelku ci neoficialnich sklenic napiste na muj mail a ja Vam je s radosti zaslu. Jinak planuji na nekterem z webu, ktere se zabyvaji pivnim sklem, zalozit sekci "neoficialni pivni sklo". Zde budou jen a jen fotky. Zadny text. Nekdo by se zase mohl chytnout toho, ze je tam ci onde uveden nadpis "padelky" a ze to tak mate sberatele. Ti jsou pak uvadeni v omyl a neoficialni sklenice - tj. ty, ktere si nechali vyrobit sberatele pro svoji potrebu resp. proto, aby meli co na vymenu ci prodej - povazuji taktez za padelky. Je to smutne, ale i mezi sberateli pivnich sklenic se najdou taci, kteri by se soudili kvuli slovicku. Navic i tehdy, kdyz nemaji pravdu...

Podle mne to má jednoznačnou příčinu, zestátnění pivovarů po 2. světové válce vedlo k přerušení tradice, unifikoval se sortiment, později přišla rajonizace, v Německu není Bierkultur spojena pouze se soukromým vlastnictví, ale s osobním vztahem rodiny nebo majitelů, který je dán děděním pivovaru z otce na syna a s tím předáváním a dodržováním zkušeností. Svoji roli zde hraje i dodržování katolických svátků, právě k nim se váže vaření speciálních piv. Co je podstatné pivní sklo musí plnit určitý účel. Řekl bych, že hodně z nás považuje za jednu z nejzajimavějších součástí sbirky 0.5 hladké sklenice z tenkého skla. Dříve se používaly především na dvanáctku v posledních letech je u ležáku nahrazují džbánky, přitom ležák by se měl podávat dobře chlazený, ale v tenké sklo sklenice, kterou musíte vzít přímo do ruky samozřejmě způsobí pravý opak než, aby pivo zůstalo dobře chlazené, proto se v takovémto skle podává bock, kde naopak dotek ruky přispívá k tomu, že teplo prospívá jak vůni tak rozvíjí chuť piva, pro pils jsou často určeny sklenice na stopce, kde se přímo skla nedotýkáte, ale většinou velikosti 0.3, to souvisí s tím, že typ piva vždy nemusíme pít u nás jednině respektovaném množství 0.5. Ale to je kapitola sama pro sebe, byť opět nesouvisí jenom s pivním sklem to je pouze symbol hlubší logiky.

Já už jsem takovej fanatik, že pokud ho mám, používám na každou značku piva sklo s jejím logem i táckem. Ze značkového skla mi chutná ta která značka více než z anonymního skla. Jen to mytí, do myčky se to dát nedá (sůl by rozežrala loga) a já to ručně tak dobře jako manželka neumím, takže je to na ní. A když se zadaří a sejde se za den i více skel než od tří značek, není moc nadšená.

Až na vyjímky je u nás velmi nevyspělá kultura podávání piva.
Tak jak píše pan Borowiec. Každý typ piva by měl mít své tvary skla. Každý druh piva vynikne a jeho vlastnosti se posílí v jiném tvaru skla. Například nešvar, kdy u nás se běžně čepuje "Český ležák - Pilsner" do sklenic prvoplánově určených na pšeničné nefiltrované. U pšenic je problém, díky své kalnosti, zajistit jiskru a nechat vyniknout perlení. K tomu jsou určeny vysoké úzké skla s pokud možno rýhováním pro zajištění průzračnosti a jiskření na hranách lomu. Nepovažuji se za odborníka na sklo, ale naše pivovary a gastronomictví má v tomto ještě velké rezervy.

Nejsem sběratel skla, ale pár jsem si jich koupil a to proto, abych si mohl doma vybírat (dle mne) ten nejvhodnější tvar k danému pivu. Nemám, žádné velké množství, tak už musím přimhouřit oči nad Platanem ve skle s logem Holba. I když i tady se snažím rozlišit sklo a obsah na velké, regionální a malé pivovary.

Sklenice a kameninové džbánky na pivo sbírám od roku 1994. Nejprve mne zajímalo sklo jednotlivých českých a moravských pivovarů, postupem času jsem jej však začal sbírat především podle typu piva nebo příležitost, při které se používají. V tomto směru u nás vzhledem k sortimentu pivovarů vládne určitý sterotyp a upřímně řečeno u řady značek ani cítíte onu tradici, kdy pohár je nepostradatelnou součástí kultury podávání určitého typu piva. Zemí zaslíbenou pro sbírání pivního skla zůstává proto Belgie a Německo. Každému, kdo se chce získat přehled o pivním skle doporučuji navštívit Maisel´s Brauerei Museum ( prohlidka každý den od 14,00 hodin ) v Bayreuthu, kde lze vidět ve dvou sálech zhruba 5 000 kusů sklenic a džbánků nebo v letních měsících Muzeum pivovarniství v Bamberku v prostorách kláštěrách na Michaelsbergu tam je kolekce zhruba poloviční, ale možná pestřejší, muzeum, které se specializuje výhradně na sklo určené pšeničnému pivu se nachází v Norimberku. Právě sklo na pšeničné pivo je typickým příkladem, že určitý typ piva přímo vyžaduje specifický typ skla, stejné je to u kameninových džbánků, které mají ve Francích velkou tradici, protože se do nich v létě čepuje nefiltrovaný kellerbier, který je sám o sobě nepříliš vzhledný, takže se do skla ani nehodí, jiné sklo se používá na světlé pivo označované jako hell, jiné na pils, tenké hladké sklo patří k sezóním pivům typu bock, samozřejmě existuje lokální staly skla jako kölsch ma dokonce stange s obsahem 0.2 danou konvenci o tomto stylu piva a musim říci, že je zážitek procházet v Kolíně nad Rýnem bazary, obdobně v Düsseldorfu hladké sklo 0.3 na altbier. Samozřejmě existují unikátní kousky s naprosto speciální tvary například od mikropivovaru v Bonnu, který své pivo pokřtil jako bönnsch nebo technologicky nákladný džbánek 0.3 vyrobený speciálně k pivu Rotkehlchen Berliner Bürgerbräu, pro něž je nutno podniknout výlet na okraj Berlína do čtvrti Köpenick. Nebudu-li se zabývat replikami džbánků jejichž cena se pohybuje od osmi do deseti Euro, byl tento džbánek jednim zmála, za který jsem v Německu zaplatil v přepočtu více než 200 Kč, běžná cena se pohybuje od jednoho do tří Euro u zvláště ceněných značek pivovarů to může být do pěti Euro maximu, nicméně naprosto většinu lze pořídit za tři. V tomto směru je u nás začíná být nepěkně draho, což je škoda.

samozřejmě své půllitry a jiné pivní nádoby používám též na pití...zbytečně by se jinak na to prášilo :-)

...ale tase na druhou stranu, když se mi dostane do ruky nějaký pivko v mých končinách špatně sehnatelný a můžu si ho nalejt do "jeho" sklenice ... hmm, to mi za trochu toho leštění stojí :-)

Nesbírám nijak systematicky, protože se už věnuji táckům a etiketám, ale hezký půllitr (zvlášť z malého nebo jinak zajímavého pivovaru) si rád opatřím, pokud možno legálně. Český i zahraniční. Podle potřeby je pak používám pro různá piva, která si "ulovím" a odnesu domů.
Jako sběratele mě pochopitelně mrzí, že některé minipivovary se o svou prezentaci formou tácků a skla moc nezajímají. Chápu ekonomickou stránku věci, ale není problém pojmout celou záležitost jako prodej suvenýrů a v samotném restauraci prostě používat erární sklo bez loga. Zajistit prodej není pro personál minipivovaru až takový problém, nemusí mít hned speciální stánek, jako Pivovarská bašta ve Vrchlabí (kde prodávají dokonce i tácky...možná opačný extrém :-), stačí mít pár kousků vystavených za výčepem a dychtivému sběrateli podat/prodat.

To já si na bečku vezmu radši něco z rezerv nebo nějaké sklo bez potisku. Jinak bych se o sklo musel zbytečně bát. A navíc kdo by mi to pořád leštil?

tak to já teda můžu říct, že ze svojí (byť skromné) sbírky piju :-); no k čemu ty půllitry byly vytrobený ? k pití piva ... a tak se toho držím :-) to je pak to správné "užité" umění

Tuplaky, proc ne, kdyz je na nich vytistene neco jine nez na jinem skle (nastesti nemaji v nasi geografii moc tradici, to musite troch bliz k Mnichovu:-). Ale vsem sberatelum skla jde o misto. A ta potvora tuplacka ho zabere peknou hromadu! Spis mi pripada legracni zarazovat do sbirky panaky. Ale taky na nich tu a tam je neco jineho. Ale ta predstava pit pivo po panacich. Chacha ...