Sklenice a kameninové džbánky na pivo sbírám od roku 1994. Nejprve mne zajímalo sklo jednotlivých českých a moravských pivovarů, postupem času jsem jej však začal sbírat především podle typu piva nebo příležitost, při které se používají. V tomto směru u nás vzhledem k sortimentu pivovarů vládne určitý sterotyp a upřímně řečeno u řady značek ani cítíte onu tradici, kdy pohár je nepostradatelnou součástí kultury podávání určitého typu piva. Zemí zaslíbenou pro sbírání pivního skla zůstává proto Belgie a Německo. Každému, kdo se chce získat přehled o pivním skle doporučuji navštívit Maisel´s Brauerei Museum ( prohlidka každý den od 14,00 hodin ) v Bayreuthu, kde lze vidět ve dvou sálech zhruba 5 000 kusů sklenic a džbánků nebo v letních měsících Muzeum pivovarniství v Bamberku v prostorách kláštěrách na Michaelsbergu tam je kolekce zhruba poloviční, ale možná pestřejší, muzeum, které se specializuje výhradně na sklo určené pšeničnému pivu se nachází v Norimberku. Právě sklo na pšeničné pivo je typickým příkladem, že určitý typ piva přímo vyžaduje specifický typ skla, stejné je to u kameninových džbánků, které mají ve Francích velkou tradici, protože se do nich v létě čepuje nefiltrovaný kellerbier, který je sám o sobě nepříliš vzhledný, takže se do skla ani nehodí, jiné sklo se používá na světlé pivo označované jako hell, jiné na pils, tenké hladké sklo patří k sezóním pivům typu bock, samozřejmě existuje lokální staly skla jako kölsch ma dokonce stange s obsahem 0.2 danou konvenci o tomto stylu piva a musim říci, že je zážitek procházet v Kolíně nad Rýnem bazary, obdobně v Düsseldorfu hladké sklo 0.3 na altbier. Samozřejmě existují unikátní kousky s naprosto speciální tvary například od mikropivovaru v Bonnu, který své pivo pokřtil jako bönnsch nebo technologicky nákladný džbánek 0.3 vyrobený speciálně k pivu Rotkehlchen Berliner Bürgerbräu, pro něž je nutno podniknout výlet na okraj Berlína do čtvrti Köpenick. Nebudu-li se zabývat replikami džbánků jejichž cena se pohybuje od osmi do deseti Euro, byl tento džbánek jednim zmála, za který jsem v Německu zaplatil v přepočtu více než 200 Kč, běžná cena se pohybuje od jednoho do tří Euro u zvláště ceněných značek pivovarů to může být do pěti Euro maximu, nicméně naprosto většinu lze pořídit za tři. V tomto směru je u nás začíná být nepěkně draho, což je škoda.