Pohádka o zázraku pod platany

Centrum pivovarnického dění lze situovat do Českých Budějovic, kde najdeme dva významné pivovary. Ten mladší, světově proslulý díky své anabázi s americkým gigantem Anheuser-Bush, a ten starší, který podobné štěstí neměl, tedy pivovar Samson. Pivovar najdeme taktéž po krátké jízdě jak směrem na východ v Třeboni, tak na západ v Českém Krumlově. Pouhých 40 kilometrů na severozápad se pak nachází jeden z nejmalebnějších pivovarů v Čechách, pivovar Platan.

Městečko Protivín, kde se pivovar Platan nachází, díky své nepatrné rozloze nepůsobí problémy s hledáním pivovarského komína a následně i pivovaru samotného. Historické budovy pivovaru se nacházejí v lesoparku, do pivovaru se přijíždí unikátní platanovou alejí. Ta je jakýmsi poznávacím znamením pivovaru. V areálu nejdete i krytý taneční parket se stoly pro hosty a pódiem, dějiště každoročního "Léta pod platanem".

Historie protivínského pivovaru sahá až do poloviny 16. století, kdy v kronice najdeme zmínku, že "léta 1540 dne 29. Listopadu věnoval Jan z Perštejna Ondřejovi Ungnadovi ze Suneku a jeho manželce Bohunce statek protivínský se vším příslušenstvím i s krčmami od panství Hlubockého k pivovaru protivínskému obrácenými". Roku 1711 přešel pivovar na knížecí rod Schwarzenberský. v jehož vlastnictví zůstal až do roku 1947. Vzhledem k tomu, že původní provoz přestal postupně vyhovovat požadavkům doby, byl vystavěn v letech 1873-1876 nový pivovar s názvem Knížecí schwarzenberský pivovar a sladovna Protivín. Tehdy byl jedním z nejmodernějších pivovarů na našem území. Disponoval železniční vlečkou, laboratoří, měl vlastní propagační stanici na pěstování čistých várečných kvasnic. V dobách své největší slávy vystavil téměř 150 tisíc hektolitrů piva. (roku 1899 to bylo 140 000, roku 1902 pak už 147 000 hl piva). Pivo bylo exportováno jak po celém Rakousku-Uhersku, tak do Ameriky. Pivovar měl své sklady v Praze, Plzni, Vídni, Terstu, Záhřebu, Berlíně, New Yorku a i jinde. Během první světové války však zahraniční trhy ztratil.

Po druhé světové válce potkal protivínský pivovar stejný osud jako všechny ostatní pivovary. Roku 1948 byl znárodněn, postupně administrativními zásahy přecházel do různých struktur, aby pak v letech 1958-92 zakotvil v n.p. Jihočeské pivovary.

Nejmladší historie posledních deseti roků pivovaru Platan by se dala rozdělit na dvě různorodá období. První část je spjata se společností Jihočeské pivovary, a.s., kam patřil protivínský pivovar společně s pivovary Regent v Třeboni a Samson z Českých Budějovic. A právě posledně zmíněný Samson hrál v jihočeském triu prim. Na Platan zbyla nevděčná úloha vaření levných piv, rozpad vlastní prodejní sítě přenecháním obchodní strategie na Samsonu a postupné opouštění hospod a výčepních míst v regionu.

Popsání obchodních aktivit svého času bosse českého fotbalu, chmelařství a masokombinátů pana Chvalovského, padlo za oběť již spousta lesů. Nad obchodními praktikami se pozastavil nejeden novinář či novinový titul. Pro Platan mělo úřadování výše zmíněného pána velmi neblahé důsledky s nejčernější vizí - uzavřením pivovaru. Krize vyvrcholila na jaře roku 2000, kdy vedení pivovarnického trojlístku nabídlo Platan městu za nereálných 200 miliónů korun. Požadovat po městečku se zhruba pětinovým rozpočtem takovou sumu za pivovar bez vlastní obchodní sítě a s nevhodnou skladbou portfolia , na to už jeden musí mít pevné nervy nebo žaludek. Majitelům však nahrávala jedna zásadní věc, a to v případě uzavření pivovaru hrozící pohroma v podobě vysoké nezaměstnanosti. Se slzou v oku vzpomínali zaměstnanci i místní, jak ještě v roce 1998 slavili 400-sté výročí (první zmínka o provozu pivovaru je z roku 1598). Za všechny to lapidárně vyjádřil bývalý sládek pan Václav Mára, který v Platanu strávil přes čtyřicet let: "Vždyť tenhle pivovar přežil všechny války, fašisty i komunisty - a nakonec nepřežije dvouleté působení pana Chvalovského".

A tak protivínští dělali "psí kusy". S majiteli vyjednali snížení ceny na 65 miliónů korun, se zahraniční bankou dojednali půjčku na pokrytí dvou třetin ceny. A když stabilizovali provoz pivovaru, zdražili pivo o pár desetihaléřů, nabrali nové hospody, prodali pivovar do rukou českých investorů a sami si ponechali symbolické jedno procento. To celé se seběhlo během několika málo měsíců. Dalo by se říci, že zazvonil zvonec a pohádky byl konec. Ona má však naštěstí i dobré pokračování. Jak v pohádkách, tak i v reálném světě to občas pořádně zaskřípe, ale zvyšující se výroba, zvýšení počtu restaurací ze sta na několik set, 14 stupňová novinka s poetickým názvem Prácheňská perla, která dodává pivovaru dobrý zvuk i mimo region, nesmělé nahlédnutí na zahraniční trhy, to vše snad dává záruky, že pivovar je v dobrých rukou a že doba neokapitalistického Klondiku u nás je dávno pryč.

Popřejme protivínským, aby jejich piva, včetně posledního přírůstku v podobě nejsilnějšího piva v Česku, i nadále oblažovala chuťové buňky pivních fajnšmekrů nejen "okolo komína".Možná i ti starší budou věřit na pohádky, kde se zachraňují pivovarské skvosty pro následující generace.

Hodnocení piv z portfolia pivovaru Platan z Protivína

Platan Jedenáct
Esterová a mírně oxidační vůně. Velice dobře vyvážená plnost, hořkost a říz. Příjemně hořké doznívání, které pohladí. Můžu dostat další, prosím?
Hodnocení: 3

Prácheňská perla
Vynikající zástupce speciálních piv (jedná se o 14 stupňové pivo) s lehkou svěží (lehce ovocnou) vůní (že by spadlá hruška máslovka?). Velice dobře vyrovnané pivo, kde se příjemná hořkost ( a to doznívání!), plnost a říz skloubí v harmonický celek.
Hodnocení: 3+

Schwarzenbergské pivo Knížecí 21
Jedná se o umělecké dílo. Přes svojí stupňovitost - 21, si stále zachovává lehkost, i když vyšší obsah alkoholu (jedná se o pivo s největším obsahem alkoholu na českém trhu) se již hlásí o slovo.Očekávaná vysoká plnost je zjemněna již zmiňovaným vyšším obsahem alkoholu a příjemnou hořkostí, která se prosazuje chvíli po napití. Pivo navozuje atmosféru dlouhých zimních večerů, plápolajícího ohně v krbu a třeskutých mrazů za oknem. Pivo si zasluhuje sváteční atmosféru, klid a pohodu.
Hodnocení: 3+