ok, srovnával jsem nesrovnatelné, uznávám... nicméně rozpačitý dojem ze stoutu od Kocoura mi to nezmění...

Problém je ve sklenici, ne v pěně. Pokud se Stout točí do kríglu na ležák, tak jak to bohužel proběhlo na Flédě, tak je logické že pěna nebude. Je třeba pivo natočit do stoutových sklenic. My jsme si je naštěstí přinesli, takže jsme měli pěknou, olejnatou tmavě hnědě čokoládovou pěnu, tak jak je běžná v Anglii a Irsku.
Nelze však srovnávat pěnu Beamish Stout z plechovky, protože uvnitř plechovky je petarda naplněná dusíkem, která při otevření exploduje a do piva vypustí onen dusík, který vytvoří krémově hebkou bohatou pěnu. Jedná se o zcela jinou záležitost.

kdyby pěna byla nízká, nebylo by to tak špatný... ale pěna byla řekněme žádná (aspoň v mém případě)... měl jsem jen malé pivo bez pěny a mé hodnocení tak nedopadlo moc dobře (oproti tomu Beamish stout přelitý z plechovky měl pěnu jako jemný krém, taxi představuju vizuální dojem ze stoutu...)

ovšem nejsem odborník, pouhý laik a ochutnávač :-)

Nebo psát stupňovitost na 1 desetinné místo (jako např. některé německé pivovary).
V Itálii mají velké pivovary místo výroby ošetřeno písmenem v označení šarže a vysvětlivkou na etiketě.

To, že by stout nepěnil je dost divné. Bývá to spíš právě naopak, že po přidání praženého ječmene je pěny víc. Je ale možné, že si právě obsluha na přílišnou pěnivost stěžovala, a pivovar ji musel regulovat. :-)))

Předně gratuluju k rozběhnutí pivovaru a přejuhodně úspěchů a ať se daří, kde se pivo vaří... :-) Neodpustím si postřeh, který mě už dlouho rozčiluje. Zatímco třeba v Anglii na láhvi naleznete údaje o OG a FG, u nás pořád ještě platí po zrušení stupňovitosti piva, rozdělení na piva lehká, výčepní, ležáky, speciální a portery. Tak se třeba stává, že právě scrchně kvašený Stout 12°P musí být na etiketě označený jako "ležák". To je blbost, co? Nebo 10°P pivo s nějakým zvláštním kořením nebo extaktem, bramborama, česnekem nebo bůhví čím je sice specialita, ale nemůže být označené jako speciální pivo. Není čas uvažovat o změně legislativy? Rovnou by se mohlo zavést povinné označování stupňovitosti v Plato, klidně s tolerancí 0,3°, a povinné uvádění výrobce, aby se nestalo, že pijeme polský Prazdroj. :-)

Pivovar Kaltenecker organizoval v Rožňave počas prvého májového víkendu v poradí už 2.pivné slávnosti, kde sa čapovalo 17 druhov pivných špeciálov zo slovenských, českých a maďarských minipivovarov. Pivovar Kocour tu predstavil svoj český ležiak, rauchweizen a taktiež aj stout. Môžem len s veľkým uznaním hodnotiť všetky tri značky. Pivný gurmán, ktorý hľadal niečo výnimočné, tak práve rauchweizen a stout pozdvihol medzi špičkové a zároveň najlepšie hodnotené pivné špeciály rožňavských pivných slávností. Čo sa týka penivosti stoutu, podávali sme ho len do tretinkových pohárov a nemali sme s penivosťou žiadny problém.

I ja jsem mel tu moznost ochutnat v Brne na Flede tohle vynikajici pivo. Je pravda, ze penivost tohohle piva byla opravdu temer nulova, jestli to byla tak zamerne uvareno nebo to byla neschopnost obsluhy, to nedokazu presne posoudit.
Fakt je, ze tohle cerstve nacepovane pivo v 0,5 skle pripominalo cepovanou kofolu :o(
Jinak k tomu "nepochopeni", jak pise Jiri.J... je to pravda, ono pro ceskeho pivare je ten skok z 10° nebo 12° lezaku na Stout, asi jako kdyz nejaky vesnicky strejda presedne z koziho dechu na Harley-Davidson.

Ač geniální stout, v Brně se setkal poněkud s nepochopením. Lidi podle všeho odrazovala především nízká pěna. Na vině je v tomto případě sklo, do kterého bylo pivo servírováno. Klasický britská pinta, kterou jsme si donesli my byla vyhovující a vysoce estetická. Naproti tomu půllitr na Budvar, kde je pivo načepováno po rysku, s pěnou cca 0,5cm, nepůsobí skutečně nějak lákavě. Ale jednu výhodu to mělo, téměř celý závoz jsme mohli vypít my:-))