Tak já to dělám asi takhle- vezmu pánvičku, dám jí na zapálený sporák, nasypu ječmen a občas promíchám. za cca 10-15 min je z toho skoro uhlík, čili pražený ječmen. Má to podobnou chuť jako kafe a dokonce se to i tak používalo. Práce to není těžká, dokonce ani pánvička se nezničí a manželka taky neremcá, protože netuší, že je to do piva.

Vy tu diskutujete od zacatku tohoto serveru, takze urcite zkusenosti mate. Nechcete sepsat par radek o tom, jak si doma jecmen naprazit? Pripadne jak si delate stout? Dekuji. Honza

Není nad vlastní pražený ječmen, má-li to být dry-stout. Jinak i barvicí stačí.

Chystám se uvařit stout a nemůžu sehnat pražený ječmen.Mám dvě možnosti,buďto si upražit ječmen sám,nebo použít barvící slad,mohl by mi někdo poradit,jaká varianta by byla lepší?Dík.

Dobrý den, na fotografii je opravdu krásný pivovárek a proto si myslím, že by bylo vhodné zde uveřejnit, jak technologické schéma tohoto krasavce, tak i technickou - projektční dokumentaci na jeho výrobu. Osobně si myslím, že nemusí být použita jen měď , ale může se i využít potravinářská nerezová ocel, které by byla pro většinu nadšené populace při výrobě dostupnější.
Předem děkuji.

Připojuji se k prvnímu článku z 1.4. od pana Pataka a k poslednímu článku.Jedná se o stručný gafický nákres s popisky surovin a s časy spracování a dalšíh postupů při výrobě.Dále jsem také nenašel článek kde sehnat suroviny a návod jaké suroviny k různým druhům piva.Poslední dotaz je ke zmínce o " instantních surovinách " a jejich dostupnosti a postupu při spracování.Díky všem za odpovědi a tip.

Online shopik, kde si budete moct zakoupit vse potrebne, bude v provozu od kvetna. Vydame vcas o tom zed clanek

Mohli byste mi nekdo napsat, ktere suroviny - konkretne -potrebuji a v jakych mnozstvich. A hlavne, kde je muzu sehnat? Na tomto serveru jsem zadny obchod nenasel? Diky

Pod kolika atmosfery se ma spravne drzet sud piva?

¨Pivovarek na obrazku je klasicka ctyr-nadobova varna. Uplne vlevo je vystiraci kad - tam se smicha voda se sladovym srotem. Doprava dolu od ni je rmutovaci kotlik - tam se rmut prihriva na cukrotovorne teloty a povaruje se. Nad nim je boiler na horkou vodu pro vylsazovani. Dalsi nadoba napravo (ta vrchni) je scezovaci kad, kde se oddeluje sladina od mlata a sladina steka do mladinove panve (uplne v pravo) kde probiha chmelovar. Horka mladina se pak spusti sikmo doleva dolu do usazovaci kade. kde se usadi kaly a mladina se schladi.

Ten pivovárek na obrázku je moc pěkný. Našel by se někdo, v jehož silách je udělat k obrázku popisky, co se v kterém kotlíku děje? To množství různých nádob mně nesedí k popsanému postupu vaření.

Obecne nejsem moc pritelem pridavani cukru do piva, ale co se tyce toho sudovani, tak ho pridat do piva kdyz se pretahuje z kvasnic po tech 7 - 10 dnech dokvasovani. Neni to nutne, ale bez nej by hrozilo nebezpeci, ze pivo jiz nenatahne tlak. (smozrejme pokud pivo podchladite k 0 - 1 st.C a opatrne pretahnete hadickou, tak budou ztraty CO2 minimalni a pivo bude OK, nicmene ne kazdy ma moznost pivo takto podchladit a zajistit pri tom, ze nepremrzne)

A kdy se tam přidá cukr?

este doplneni - dulezite take je, jak silnou mladinu kvasite - pokud je to cca 11-12 %, tak rozhodne doporucuji sesudovat, protoze jestlize kvasite kvasnicemi, co jsme rozdavali na workshopu, tak by se s velkou pravdepodobnosti stalo, ze by vam mlade pivo "propadlo" coz znamena, ze by prokvasilo vice nez je vhodne. Naseldky by mohly byt ruzne - pivo by behem dokvasovani netahovalo tlak, dale by mohlo dojit k nezadoucim chutovym zmenam zpusobenym propadem deky do piva a hrozila by, jak jiz honza napsal, mozna kontaminace.
postup doporucuji nasledujici: sesudovat a nechat pri teplote hlavniho kvaseni jeste tak ty tri dny, nadoba se velmi rychle natlakuje CO2, takze bude nutne ho odpustit. Dale v lezacke nadobe bude vetsi mnozstvi sedimentovanych kvasnic, takze pokud mate moznost, tak po cca 7 - 10 dnech bych podchlazene pivo jeste jednou opatrne pretahl do jine nadoby a nechal normalne dokvasovat. (- maly pridavek cukru by podporil opetovne natlakovani nadoby)

podle Ondry Kouckeho, naseho hlavniho "technologa", je lepsi sesudovat a nechat pripadne lezet ve vyssich teplotach, tedy 6-9 C. Az se vratite, ulozit do chladu. Je to pry lepsi, nez kdyby vam to pivo napadla kontaminace.

Hezky vikend

Honza

5. den po zakvášení a sebrání deky z povrchu "kvasné kádě"(hrnce) jsem chtěl 6. den znovu sebrat deku a stáhnout a sesudovat, ale krásně (intenzívně) to kvasí dál. Teď nebudu 3 dny doma a nevím, zda tedy sesudovat nebo nechat v "kvasné kádi"?
Nemám možnost žádního měření kromě teploměru, teploty se drží mezi 6°C-9°C.

Tak jen doufám že už je naše nedorozumění vysvětleno a přátelé hobisté a vařiči se mohou směle pustit do díla, nezatíženi nekalou myslí a povzbuzeni tím, že k domácí výrobě piva nemusí mít zařízení takové jako je na obrázku, ale že jim v prvních chvílích postačí velký čistý hrnec a plastikový sud.
Pavel

Neporadil by nekdo, jak nejlepe nasrotovat slad? Na setkani se mluvilo o hospodarskych srotovnicich a starych mlyncich na kavu z prodejen potravin, ale ani k jednomu nemam bohuzel pristup. Existuje jiny dostupny zpusob, pripadne bylo by mozne nekde nechat slad (i za uplatu) nasrotovat?
Diky za odpoved.
Rudolf

Mne na tve reakci popudilo oznaceni klasicke varny za "nevkusnou" a snaha na zaklade obrazku varniho zarizeni vypravet o lezacich a toboganech.

Ahoj Ondro a všichni hobisté. Nijak jsem se nechtěl neuctivě dotknout varny na obrázku. Jistě svůj účel splňuje velice dobře. Ale pro začínajícího pivního hobistu je to cesta matoucí. Než tento "skvost" jste raději měli uveřejnit fotky nadšeného hobisty vařiče kterak stojí u plotny a míchá, zcezuje, chladí, filtruje,(no to radši ne) a hlavně v domácích podmínkách třeba v kuchyni. Zkrátka aby začínající pivní vařič nesháněl něco takového, ale vše si vyzkoušel tak nějak nanečisto. Honza zde psal že by tento pivovárek odhadoval na 100 000 a já přikládám "těch posledních" S úctou a přáním zdaru všem pivním vařičům přeje Pavel
Dej bůh štěstí