Šerák kolem komína,
(Martin Borský, 16.05.2007 23:21)
celé vlákno | reagovat
Prodloužený víkend kolem 8.5. jsem spolu s kamarády trávil na "Expedici Sněžník", kdy jsme, jak jinak zdolali ten Kralický. Během cca 50 km putování jsme ochutnali Šerák hned v několika hospodách. Jeho chuť mi přišla svěží, bez rušivých vlivů. O pachuti europiva nemohla být řeč.
V tomhle příjemném koutě Jeseníků jsme potkali také pár pivních překvapení. V hospůdce v Branné (kousek nad nádražím u hlavní silnice) vedle všudypřítomného Šeráku na nás na soutoči zabručel zatoulaný vrchlabský Krkonošský Medvěd. A to hned tmavý višňový ležák! Byl výborný, višňové aroma velmi decentně a vhodně doplňovalo příjemnou chuť tmavého ležáku.
Ve Starém Městě, ze kterého jsme v neděli vycházeli na Sněžník, jsme v sobotu večer trochu pivně potrénovali. V místním Národní domě jsme měli na výběr z Šeráku a, světe div se, také z černé Černé Hory!
Třetí překvapení na nás čekalo v Prostřední Lipce. Zde jsme po dlouhém pochodu marně hledali hospodu (asi rok už zde nafunguje) a tak jsme vzali za vděk osvěžením lahváčem v potravinách se zahrádkou. Vedle Hanušovic se na pultě skvěl vyškovský Březňák! Neváhal jsem ani vteřinu.
K doplnění pivní atmosféry tohoto na první pohled hanušovicky jednotvárného kraje ještě doplním, že jsme prakticky nenarazili na PU, G, Kruš., Star.pram. či Star. br. Ani Budvar. Prostě domácí je tu pivo z Hanušovic, doplněné občas o vzácné hosty ze vzdálenějších menších pivovarů.
Příjemně strávený čas, fajn lidi, čistá příroda, málo turistů a výborný pivo!
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé
V tomhle příjemném koutě Jeseníků jsme potkali také pár pivních překvapení. V hospůdce v Branné (kousek nad nádražím u hlavní silnice) vedle všudypřítomného Šeráku na nás na soutoči zabručel zatoulaný vrchlabský Krkonošský Medvěd. A to hned tmavý višňový ležák! Byl výborný, višňové aroma velmi decentně a vhodně doplňovalo příjemnou chuť tmavého ležáku.
Ve Starém Městě, ze kterého jsme v neděli vycházeli na Sněžník, jsme v sobotu večer trochu pivně potrénovali. V místním Národní domě jsme měli na výběr z Šeráku a, světe div se, také z černé Černé Hory!
Třetí překvapení na nás čekalo v Prostřední Lipce. Zde jsme po dlouhém pochodu marně hledali hospodu (asi rok už zde nafunguje) a tak jsme vzali za vděk osvěžením lahváčem v potravinách se zahrádkou. Vedle Hanušovic se na pultě skvěl vyškovský Březňák! Neváhal jsem ani vteřinu.
K doplnění pivní atmosféry tohoto na první pohled hanušovicky jednotvárného kraje ještě doplním, že jsme prakticky nenarazili na PU, G, Kruš., Star.pram. či Star. br. Ani Budvar. Prostě domácí je tu pivo z Hanušovic, doplněné občas o vzácné hosty ze vzdálenějších menších pivovarů.
Příjemně strávený čas, fajn lidi, čistá příroda, málo turistů a výborný pivo!